Urgha, Pong a Karlos mířili do velitelské centrály základny. Když vstoupili dovnitř, našli Franka zalezlého pod pultem, nohy mu čouhaly ven a bylo slyšet jeho koktavé dýchání. Pong k němu potichu přišel, chytl ho za nohy a zařval jak medvěd raněný mrtvicí. Frank sebou prudce škubl, byl slyšet úder hlavy o jakýsi kov a řev.
„Hohohovado, kkteterý hohohovado. Kukukurva hohohovado!“ řval Frank a soukal se ven.
„Popopongu, tyty hohohovado,“ rozlíceně řval směrem k Pongovi.
„Klid, to byla sranda,“ řekl Pong.
„Hohohovno, hohohovado. Vvždyť sesem sese ppraštil, hohohovado.“
„Dýchej, Franku,“ smál sem Pong.
„Hohohovno, dydýchej. Dododýchej, hohohovne.“

Frank se pomalu uklidnil a pověděl jim něco ve smyslu, že sice bude potřebovat pár součástek, ale podaří se mu vysílačku nakonec opravit.
„Kapitán s Jackem a Kokotem jsou u ponorky a zjišťují rozsah škod, Franku. My ti sem jdem pomoci,“ řekla Urgha.
„Toto sste zazatim popomoc kk hohohovnu, hohohovada.“
„Se nečerti, buď rád, že to nebyl Mozeček,“ zasmál se Karlos.

Frank s bručením zalezl zpět pod pult s ovládáním vysílačky a pokračoval ve své práci. Karlos a Urgha se posadili do pohodlných křesel a začali zkoumat panely před sebou.
„Já tady budu zbytečnej, jdu pro svoji konzoli virtuální reality a něco tady zapařím, stejně vám nejsem v ničem nápomocnej,“ řekl Pong.
„Fajn, kdybychom našli ovládání zbraňových systémů, určitě tě přizveme,“ zasmála se Urgha a přitáhla židli k panelům. Karlos udělal to samý, připravil svých pár oblíbených lajn kokainu, postavil vedle nich láhev absinthu a začal hledat hlavní vypínač.
„Ty, Urgho, musíme nejdřív najít nějakej hlavní zapínač, Tohle místo vypadá jako hlavní řídící centrum a předpokládám, že odsud budeme mít celou základnu pod kontrolou a dohledem,“ uvažoval nahlas Karlos a bylo na něm vidět, že počítač v jeho hlavě se rozbíhá na plné obrátky.
Najednou se rozsvítily obrazovky, na panelu rozblikaly kontrolky a na jednom z monitorů se objevil rychle postupující výpis známých symbolů. Karlos na ně kouká, pak se podívá na Urghu, která měla ruku nad velkým červeným tlačítkem s nápisem „Hlavní vypínač“. Samozřejmě v cizích symbolech, ale Oogle překladač se nějak napojil na optický nerv a překládal i psaný text.
„Urgho, myslím, že jsi to našla,“ zasmál se Karlos a dodal „umíme to číst, co?“
„Nabíhá jádro dohledovýho a ovládacího systému. Jsem zvědavá, jestli bude ještě funkční. Myslím, že celý ty roky to tady jelo na automatiku a Kokot dostával informace přímo do svýho drátovýho mozku,“ přemýšlela nahlas Urgha.
„To je holka možný. Sem si všimnul, že Pong po tobě pěkně jede, prasák starej nadrženej.“
„Všimla sem si, má takovou jiskru v oku, ale ještě si ho asi budu chvíli vychutnávat. Chci ho vidět nejdřív v akci. U nás doma jsou ženy náročný,“ loupla svým rudým okem po Karlosovi.

Monitory naskočily a panely rozsvítily. Zvědavé oči sedící dvojice sjížděly obraz na displejích.
„To je hustý, kam se hrabe počítač na ponorce,“ mumlal Karlos a jeho prsty jezdily po panelech.
„Asi sem, Urgho, našel archív.“
„Tak ho otevři, ne?“
Karlos zvolil jednu z voleb a na obrazovce se před nimi objevil kalendář. Najel na poslední záznam a odklikl.
Obrazovka blikla a objevila se humanoidní šedivá hlava bez uší, s velkýma tmavýma očima, malým nosem, výrazně větší mozkovnou s řídkým vlasovým porostem sčesaného do přehazovačky.
„Ty vole, Urgho, vidíš toho krasavce!“ rozesmál se Karlos.

Hlava se sklonila, bylo slyšet údery do klávesnice, pak se zase zvedla a promluvila.
„Poslední záznam velitele Dyka vědecké základny PX-3 při Univerzitě všech studíí. Před dvěma dny přišel z hospodářského oddělení ředitelství Univerzity příkaz, že základna bude uzavřena a za půl roku kompletně vyklizena. Oficiálně jsme byli zrušeni z ekonomických důvodů, protože náklady vynaložený na údržbu základny převyšovaly vědecký informace získaný z povrchu planety. Nový vedení přišlo s transformací a rozhodlo zavřít část vědeckých detašovaných pracovišť, protože se ekonomicky nevyplácejí. Já nevím, podle mě to je nějaká blbost, vždyť posledních tři sta let to tady využívalo vedení k rekreačním účelům. Lov domorodců, sběr rostlin, živočichů, pokusy s genetickými manipulacemi, těžba surovin. Tahle třetí planeta u zapadlý hvězdy v zapomenutým koutě vesmíru byla fakt příhodná pro klidné dovolené a oddychová vědecká pozorování. Jezdili sem všichni rádi. Buďto se někdo nahoře posral a nebo nastala blbá účetní chyba. Vždyť nahoře na povrchu je pár soukromých rekreačních středisek, kde se boháči mohli realizovat ve svých snech, mnohdy pěkně úchylných. Jako třeba ten se zotročením domorodců u Nilu a přinucení je stavět kamenný pyramidy. Si nikdo nedokáže představit, uprostřed ničeho, všude samej písek okolo, tisíce zotročených domorodců tahá velký kamení, jen aby si pár úchyláků ukojilo svý úchylný sny.“

Urgha se podívala na Karlose, Karlos zase na Urghu.
„Slyšel si to taky? To se mi snad zdá,“ řekla.
„Urgho, co se ti zdá? Vždyť tví předci lítali vesmírem v dobách, kdy my sme tady úchylákům stavěli úchylný stavby,“ zakroutil hlavou Karlos.
„Já sem myslela, že Hungové byli první, kdo objevili tuhle zapadlou planetu. Nechápu, proč nebyla na mapách, když už očividně před pár tisícema let se o týhle díře vědělo.“
„Holka, třeba časem odpověď na tvoji otázku najdeme, ale teď si doposlechneme toho šišatýho šaška do konce,“ řekl Karlos a znovu pustil přehrávání. Velitel Dyk pokračoval.

„Navíc přišel aktualizovanej seznam věcí, který by tady měli bejt a seznam posádky k potvrzení. Nevím jak se to stalo, ale náš milej Kokot skončil mezi vybavením. Ten robot už má pár let inventární číslo a vypadá to, že jim vypadl ze seznamu zaměstnanců. Jestli někdo přehlíd, že je normální běžnej zaměstnanec, nevím a problém je, že nemáme čas se spojit s ředitelstvím. Odpověď bych dostal stejně nejdřív za čtyři dny, jenže to už tady nebudeme a navíc mám sebou odvýst vysílačku a náhradní díly k ní. Vůbec netuším jak to tomu chudákovi Kokotovi vysvětlím. Je z něj oficiálně nářadí. Navíc tady má profesor Masox nějaký uskladněný vědecký preparáty, který tu musíme půl roku nechat.
Zítra až budu poslední odcházet, přepnu na automatiku, vypnu terminály, protože Kokot je těch pár měsíců, než přiletíme zpět, potřebovat nebude, protože jeho mozek připojím bezdrátově přímo k počítači. Na závěr zapečetím základnu, kterou otevře příslušná pověřená osoba.“
Dyk prohrábl přehazovačku, vysmrkal se a opět se sklonil. Po chvíli opět zvedl hlavu, zakončil zprávu.
„Je to na hovno, nerad opouštím tohle místo. Mám rozestavěnej ostrov s mírumilovnými oddanými poddanými, říkám mu Atlantis a nevím, co si můj harém beze mě počne. Kapitán Dyk konec.“

Obrazovka potemněla.
„Urgho, vypadá to, že ten plechovej Kokot včera tak úplně nelhal, co?“
„Taky mám ten pocit, co tam máš dál?“
„Kamerovej systém.“

Frank se pod pultem pohnul, cosi zahučel a odhodil nějaký dráty a krabičky.
„Kukurva, kkrámy,“ ozval se zpod pultu hlas.
„Je to nervní magor, zapínám.“