Vesmírní dýleři 3: Zmrtvýchvstání - 12. Masakr u planety Země
„Pardon, že vám rušíme zábavu, ale je čas zamířit na pozice, slavit budeme později,“ oznámila opice.
„Rozumím,“ odpověděl Kokot a nasměroval Kapku k určeným souřadnicím.
„Šéfe, bude to těsný,“ řekl suše Pong a koordinoval s opicemi poslední nutné úkony.
Tři vesmírná plavidla zastavila na vypočtených místech a zamířila čela přímo směrem do středu Ničitelovy zbraně.
„Co to kurva vymejšlíte?“ zazněl nečekaný Ničitelův dotaz.
„Rozhodně se neplánujeme vzdát, ba naopak hodláme tuhle sračku definitivně ukončit. Fakt mě sereš. Mars sem měl docela rád,“ odpověděl přísně Blázen a v Kapce nastalo ticho, protože tento tón hlasu nepoužíval příliš často a bylo z něj velmi zřejmé, že vlak už dál nepojede.
„V tom případě se rozlučte se Zemí,“ odsekl uražený Ničitel a přerušil spojení.
„Kretén jeden vylízanej,“ zamručel Kapitán a potáhl mocně z jointu. Ničitel začal žhavit.
„Energie na maximu, vypusťte páru,“ oznámila jedna z opic začátek akce. Lodě začaly vypouštět lehké prvky smíšené s exotickými plyny, které pomalu obklopovaly smrtící zbraň zmrtvýchvstalých.
„Myslím, že je čas zažehnout pod kotlem, Pongu buď připraven vypustit atomovku,“ pokračovala opice v rozkazech a synchronizované proudy plazmy mířily k Ničitelově struktuře, kde s jiskřením zapalovaly směs plynu a prvků. Barevná podívaná právě začala.
Okolí zbraňové konstrukce zahalila duhová a rychle hořící směs, která pronikala do všech možných otvorů a propalovala díry v trupech nepřátelských lodí.
„Tak to je parádní podívaná. Že vy chcete, aby se ta jeho stavba rozpadla?“ promluvil udivený Starý přítel.
„Přesně tak, plán je geniálně jednoduchý,“ potvrdil domněnku Kokot.
„Pongu, je čas přiložit jádrem,“ oznámila opice.
„Velmi rád.“
Kapku opustila poslední atomová střela a letěla směrem k Ničitelově velitelské lodi. Vzhledem k neexistující obraně dorazila přesně na určené souřadnice a explodovala. Směs látek zazářila jasným světlem, které oslepilo senzory a kamery.
„A ty vole,“ uznale popsal Blázen smetiště poletující volným prostorem.
„Šéfe, zmrdi se vrátili zpět do pekla. Je čas letět k Zemi,“ řekl Pong.
Zdevastované zbytky zmrtvýchvstalé Matkopíchačovy a Císařovy armády obklopily modrou planetu. Ze Sluncem osvětlené části Země zmizelo světlo a osídlená území, kde ještě panika nenabrala větších otáček, propadla do apokalypsy. Pozorovatel by z oběžné dráhy viděl mohutné exploze, hořící města a občasný menší atomový výbuch.
„My sme se měli vysrat na nějakýho posranýho Blázna. Tak mě jednou zabil, no a co kurva?“ zuřil Zakázaný císař a eunuch Ho mlčel. Oba dva dobře věděli, že propásli poslední možnost bezpečně zmizet z Galaxie.
„Mocný Císaři,“ začal mluvit Ho, ale byl zastaven.
„Hovno mocnej císař, podruhý se řítím do záhuby a víš co uděláme? Zkusíme aspoň chcípnout se slávou. Spoj mě s Matkopíchačem,“ odsekl Zakázaný císař deprimovaně.
„Dobrá tedy,“ zamručel eunuch.
„Nikdo nebude říkat, že sem to posral,“ hrozivě křičel Matkopíchač temným vzteklým hlasem.
„Nemel hovna, tvůj příšernej egoismus nás dostal do vlastní pasti, která nás podruhý zabije. Všichni sme ty vole na Internetu viděli, že je Blázen jedna z největších celebrit s mocnejma přátelama,“ mručel temně Sráč.
„Jo, mezitím co sme byli mrtví, tak solidně zapracoval na kariéře,“ temně řekl Šoustal.
„A Muskové si vymysleli nějakou debilní výmluvu, proč se vměšujou do cizího problému. To taky není úplně normální,“ promluvil skleslým temným tónem Pičín.
„To si fakt myslíte, že sem udělal blbý rozhodnutí?“ zkusil to Matkopíchač zahrát na temný city.
„Jo, si pěknej kokot,“ temně řekl Kokot.
„Co chceš teďka dělat? Máš vůbec nějaký ponětí, v jaký sme kurva situaci?“ bouchl Análník sklenicí do stolu.
Matkopíchač sklopil temný obličej a pociťoval jisté temné napětí ve vzduchu.
„Si tak nějak myslíme, že už bys nám neměl rozkazovat,“ prohlásil Vohnout.
„Přesně tak,“ bouchl rukama do stolu Čůrák. Matkopíchač začal přemýšlet a hlavou mu běželo jen málo myšlenek.
„Tak co bude?“ řekl Pičín a k temnému mlácení do stolu se přidávalo postupně celé Temné kolegium. Pak kdosi spustil temným hrdelním hlasem chór a Matkopíchač pozvedl ruce.
„A to ani hovno, ty teď mlč,“ zarazil Análník obřad.
„Hm….,“ sklesle se posadil Matkopíchač.
„Musíme zvolit nového vůdce Temného kolegia,“ promluvil Pičín.
„Matkopíchači, ty debile, seš tam?“ blikl na displeji obraz eunucha Ho.
„Jo sem, ale mám nějaký problémy,“ řekl Matkopíchač, který byl rád za jakýkoliv čas navíc.
„To nevadí, náš problém je Blázen a Muskové. Navíc, všimli ste si vy idioti, kolik přibylo diváků v oblasti bývalého Marsu? Ti debilové naši likvidaci vysílají v přímým přenosu a dělaj si fakt báječnou reklamu. Chápete náš problém, kokoti?“ řekl eunuch Ho přísně.
„Právě ho bouřlivě diskutujem, trochu sme se pohádali o tom, co budem dělat dál, ale už sme v klidu. Kolegové z kolegia již pochopili, že máme nějaký drobný potíže. Co vlastně chceš?“ odpověděl temně Matkopíchač a bylo z něj cítit znovunabyté sebevědomí.
„Chceme to udělat po našem a nedat kůži lacině. Přistaneme na povrchu a postavíme se Pongovi čelem,“ pokračoval Ho nekompromisním hlasem.
„Nás napadlo něco podobnýho. Uvidíme se v Pekingu,“ souhlasil Matkopíchač a ukončil spojení. Než stačil kdokoliv z kolegia zareagovat, povstal a promluvil.
„Takže aby bylo jasno, za pokus mě zradit a sesadit z temnýho trůnu vás nezabiju, ale jestli se ještě o něco podobnýho pokusíte, chcípnete na místě. Tak, teď běžte balit, za chvíli zdrhneme do Číny a všechno definitivně ukončíme.“
Matkopíchač opět nedal prostor k reakci, vstal, zvedl ruce a začal pět mocným hlasem starý náboženský text, kterému sice nikdo nerozuměl, ale otřásal všemi předměty v místnosti.
Zmatené členy kolegia opustil jakýkoliv vzdor, všichni poklekli a začali mlátit hlavami do podlahy, až v místech úderů zůstávaly krvavý skvrny.
„Šéfe, vidíte je zmrdy! Zdrhaj do Číny,“ vykřikl Pong, když spatřil do Asie mířící pozemní výsadek armády zmrtvýchvstalých.
„Můj vůdce, nejdřív musíme uklidit na oběžný dráze.“
„Co to jako pro nás znamená?“ nechápal úplně Blázen.
„Šéfe, ti zmrdi nás chtějí vylákat do boje tváří v tvář. Já s tím problém nemám, ale máme ještě práci, než půjdeme za nima dolů.“
„Zkuste se vyhnout černým dírám a radioaktivním zbraním, nechceme to tady zničit víc než už je,“ požádala Urgha přítomné.
„Budeme opatrní a použijeme bezpečný modely,“ řekl Jednooký a opice souhlasily.
