Vesmírní dýleři 3: Zmrtvýchvstání - 12. Masakr u planety Země
Trojice bojem poškrábaných lodí sestavila bojovou formaci. Opice s pomocí Kokota a lodního počítače Musků spočítaly společný útok žhavou plazmou.
„Ani jim nebudeme dávat šanci ke kapitulaci, všechny vrátíme do podsvětí Nergalovi na hraní. Nanosondy jsou na svých místech a můžeme jim vypnout ochranný štíty,“ oznámil Jednooký.
„My jsme připraveni,“ vykřikla posádka Kapky a opice vydaly radostné skřeky.
„Pojďme je rozřezat na malý kousíčky,“ řekl Jednooký, stiskl tlačítko dálkového ovládání, silová pole nepřátelských lodí zablikala a pohasla. Proudy plazmy řezaly otvory do panikařících plavidel, která do sebe začala naráže a nastal docela solidní chaos.
Některé z poškozených plavidel padaly do atmosféry a vzplály jasnými plameny, jiné se snažili kapitáni zachránit, ale neměli šanci. K zemi se totiž blížila flotila válečných turistů, kteří chtěli střílet a proto nadšeně likvidovali bezbranné prchající zmrtvýchvstalé.
„Šéfe, máme hromadu čerstvé oddané potravy pro děla. Myslím, že tentokrát přitáhneme ještě víc diváků, než posledně při vyhlazení Zakázaný říše.“
„Pongu máš pravdu, náš profil je plný zpráv z celého vesmíru od lidí, kteří u toho chtějí být,“ souhlasila Urgha.
Masakr u planety Země trval několik dní, než byla oběžná dráha volná a Kapitán Blázen, Jednooký s opicemi mohli provést výsadek na zemský povrch.
„Blázne, armáda koalice Temnejch spratků a Zakázanýho chlapa bez koulí byla úspěšně rozmetána na prach. Je čas zachránit Zemi,“ oznámil Nejvyšší představený.
„To sem si taky všiml, nebude doufám vadit, když osvobození planety bude velet Pong?“ zeptal se Blázen.
„Nemám problém, protože s bordelem na povrchu si poradíte sami. Snad kolegové opice, kdyby si chtěly ještě postřílet nějaký brzomrtvý zmrtvýchvstalý,“ odpověděl Jednooký.
„Jak bude jejich velectěná libost. Slyšel si to, Pongu?“ souhlasil Blázen a balil brko.
„Šéfe slyšel,“ odpověděl Pong a narýsoval několik dalších lajn.
„Synku, asi je čas začít brousit meče,“ s jiskrou v oku pověděla Stará dáma.
Pong začal organizovat znovuzrozený Odboj, protože nadržené vrahy a jiné střelce bylo potřeba zkoordinovat, aby nedošlo ke zbytečnému plenění kolébky lidstva. Stačilo mu zničit jen několik nesouhlasících debilů, protože většině z účastníků byl znám Pongův nekompromisní přístup k věcem a tvorům, kteří mu odporují. Když cítil, že má situaci pod kontrolou, spustil plán znovunabytí rodné hroudy.
Ereškigal vytáhla obrovské černé dildo z análu sexuálního otroka a seřezala ho po zádech, až mu zůstávaly krvavé fleky s žilnatým vzorem. Nebožák otočil hlavu, ale dostal přes ní pružným údem.
„Nečum na mě ty úchylnej Klaune,“ odsekla bohyně podsvětí.
„Koukám, že mu dáváš pěkně pokouřit,“ zasmál se Nergal a utáhl šrouby těžkých španělských bot nahého muže sedícího na španělské koze. Ten chtěl zařvat bolestí, ale kulatý roubík zabránil křiku vyjít ven.
„Však ty se s Ničitelem taky vůbec nesereš,“ vyplázla jazyk Ereškigal a procházela rukou sadu všelijakých krutých mučících předmětů.
„Milášku, ty seš tak roztomilá s těma nástrojema v rukou,“ něžně řekl Nergal a přiložil několik polínek pod španělskou kozu.
„Asi ho budou pěkně pálit koule,“ zachechtala se bohyně, obešla Ničitele kolem dokola a několikrát ho udeřila ocelovým bičíkem vybaveným ostny se zpětnými háčky.
„Aby nervozitou nerozkousal roubík,“ pověděla jízlivě.
„Když nebude mít čím kousat, tak nic nezničí,“ řekl suše bůh smrti a udeřil Ničitele pěstí zespodu do brady tak, až rozdrtil většinu jeho zubů.
„Ne nadarmo jsi lásko bohem podsvětí,“ políbila ho něžně bohyně a rukou začala masírovat pohlavní úd rostoucí do obrovských rozměrů.
„Drahoušku, myslíš, že je ten šašek připravenej, abych ho rozmrdal na sračky?“ zeptal se Nergal.
„Řekla bych, že ano,“ odpověděla.
Klaun pootočil hlavu, ale bolest v zadní části těla ho donutila raději omdlít.
Ničitel světů sice nemohl mluvit ani křičet, ale viděl dobře a taky viděl naprosto všechno. Pochopil už, co bylo míněno pojmem ‚rozmrdat na sračky‘, protože ve spojení s nemožností zemřít to byla dost bolestivá zkušenost. Nějaký čas byl spokojený s tím, že Nergal nepřikládal do kozy, ale úleva odešla ve chvíli, kdy bůh podzemního násilí skončil s Klaunem, který vypadal jako vyklepaný pytel s odpadky.
„Ó můj bože,“ proběhlo Ničitelovi hlavou.
„Jsem tu,“ zašeptal mu lascivně Nergal do ucha, „teď si užije stará, má ráda smažený žlázy.“
Z Ničitele zmizely poslední zbytky hrdosti a pohlédl po Ereškigal, jenž se mlsně olízla.
„Přilož lásko a řekni sluhům, ať přinesou jídelní servis,“ řekl a oheň pod Ničitelem se rozhořel.
Když byla večeře hotová tak akorát, vytáhla kuchařka vidličku s kastračním nožem. Obešla vypečeného Ničitele, vyzkoušela stav šunky a pak si vzala to, co chtěla k jídlu.
Romantická večeře při svíčkách a lahodném vínu se božskému páru protáhla na několik dlouhých hodin, během kterých Ničitele světů postupně obrali v některých místech až na kost.
„Lásko moje, brzo se dostaneme k vnitřním orgánům. Těším se na ledvinky a jatýrka,“ komentoval probíhající chod Nergal a podal partnerce sojovou omáčku.
Opékaný pokrm byl stále při vědomí a pozoroval, jak je po částech pojídán. Byl dokonce donucen ochutnat vlastní pečené koleno a musel uznat, že nebylo špatné.
Nakonec byl obrán úplně na kost, až zůstala komunikující hlava na páteři se zbytky žeber.
„Co ste mi to udělali?“ zoufale křičel zničený Ničitel světů.
„Poprvé si zažil, co tě bude čekat pravidelněji. Nejsi špatný kus masa,“ usmála se najedená bohyně násilí.
„Moji vládcové, mohu vstoupit?“ objevila se v palácové hale Hydra.
„Rozhodně, co nám přinášíš?“ pozval ji dál Nergal.
„Můj bože, pečenáče už sem skutečně dlouho neviděla. Velmi brutální mučení,“ konstatovala, když spatřila Ničitelovu živou hlavu.
„To víš, vyndala jsem z knihovny nějaké starší recepty,“ s úsměvem odpověděla bohyně.
„Je vidět, že máte vkus, ale proč přicházím. Ve vstupním prostoru je pěkně narváno a neustále přicházejí další bývalí klienti,“ vysvětlila důvod své návštěvy Hydra.
„A to je nějaký problém?“ nechápal Nergal.
„Není, ale vypadá to, že se do boje ve světě živých zapojil Nejvyšší představený pan Jednooký a pomohl Kapitánovi Bláznovi,“ řekla Hydra.
„Hm, tak ten starej mrzák se nakonec neovládl a po tisíci letech porušil pravidlo Musků o nevměšování,“ usmál se Nergal.
„Můj nadržený bože, znamená to něco pro nás?“ nechápala Ereškigal.
„Lásko, jenom to, že se podívám po dlouhý době ven. Ty jsi ještě venku vlastně nikdy nebyla, žejo?“ zachechtal se Nergal temným smíchem boha podzemí.
„Lásko nebyla,“ špitla jeho partnerka.
„Já se těším až konečně poznám Ponga, protože ten jeho perník je neuvěřitelnej,“ rozplýval se blahem Nergal a okamžitě vydal několik rozkazů přihlížejícím sluhům.
„Informujte věrnou gardu a připravte moji loď. Vyrazíme do vesmíru živých!“