1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Vojenská flotila Temného kolegia a Zakázaného císaře byla mírně vyvedena z míry příchodem Musků a neznámých tvorů.
„Všichni musí přidat a nikdo se nesmí rozmýšlet nad vlastním obětováním. Musíme je zastavit! Vždyť máme nehoráznou početní převahu! Rozumíte???“ křičel temně Matkopíchač a mlátil pěstmi do kovového opěradla velitelského křesla.
„Óóó, mocný Matkopíchači, jak rozkazujete!“ zazněla mnohohlasná odpověď, ze které byl cítit strach.
Flotila se rozdělila do tří skupin a každá zamířila pozornost na jednoho z obránců Slunečního systému.

Pan Jednooký se s ničím příliš nesral a spustil energetickou kanonádu ze zbraní, které ani nemají pozemské pojmenování, jimiž likvidoval lodě Zakázaného císaře. Exploze se nedaly s ničím srovnat, snad jen velmi vzdáleně připomínaly halucinogenní trip způsobený užitím svaté houby Musků.
Detektory Kapky nedokázaly rozeznat typ použité energie a Blázen s posádkou nevěřícně zírali, jak se jedna nepřátelská loď za druhou vypařuje v duhové mlze. V podstatě nezůstávaly žádné trosky a okolo pana Jednookého byl čistý prostor.
„Šéfe, jak pěkně po sobě uklízejí,“ zachechtal se Pong a strašně chtěl blíže poznat nejsilnější zbraně Musků.

Aby nebyla nuda, Nejvyšší představený představil nejnovější model naváděných střel plněných temnou hmotou a temnou antihmotou.
„Ty krávo, viděli ste to taky??“ ozvaly se z reproduktoru opice, když se obě hmoty smísily a explodovaly. Gigantická energie koncentrovaná do jednoho malého bodu přitáhla vše v dosahu a zmáčkla do velikosti atomů. Chvilková gravitace byla tak silná, že krátce pohltila i světlo a pro senzory část vesmíru zmizela. Zůstaly jen tmavé díry v mapách.
„Můj vůdce, přísnější verze černé mikrodíry,“ kýval Kokot hlavou.

Ani opice nezahálely. Zvolily raději konvečnější zbraně a kombinovaly starý dobrý laser se subatomárními hlavicemi, které spolehlivě procházely jakýmikoliv ochrannými energetickým štíty, aby nepřátelskou loď zasáhly v nejcitlivějším místě u pohonu.
„Šéfe, nádhera. Urgho, doufám, že to všechno natáčíš, protože neexistuje krásnější exploze, než exploze lodních motorů. Se poznaj olckůleři,“ uznale říkal Pong do kamery.
„Pongu, ani ty lasery nejsou špatný,“ souhlasil Blázen.
„Sem netušil, že můžou existovat takhle výkonný,“ pověděl Starý přítel.
„Jo, existují, je to docela zábava porcovat nepřátelskou loď na malý kousíčky. Bereš to většinou i s posádkou, takže po boji ti pak vesmírem lítaj zmrzlý kostky z jejich těl,“ řekl Blázen a Starý přítel sebou cukl.
„Vážně?“
„Jo, podívej se sám. Urgha přiblíží záběr, stejně se bude hodit do našeho profilu. To se bude rozhodně líbit.“
Urgha přiblížila a zaostřila jednu z kamer a skutečně našla několik větších přesných krychliček plovoucích vesmírem, které kdysi byly zmrtvýchvstalými.

Zmrtvýchvstalých bitevníky několikrát zkusily přeskupení, ale proti technologické převaze neměly příliš šanci. Muskové a opice posílali do záhrobí stovky těžce překvapených bytostí a počet nepřátelských lodí pomalu klesal.
„Šéfe, je skvělý, že nám přišla pomoc právě tak včas,“ povídal Pong, který se konečně uklidnil.
„V tom je Jednookej skvělej,“ souhlasil Blázen a vyndaval z chladícího boxu lahváče.
„Co teď bude dál?“ zeptal se Starý přítel.
„Co by bylo, vyhrajeme tuhle bitvu a potom celou válku. S touhle pomocí jsme jasný vítězové. Ale asi to bude ještě chvíli trvat. Ti temní dementi se jen tak lehce nevzdaj,“ odpovídal Blázen a přemýšlel.
„Šéfe, máte naprostou pravdu, ještě je před náma několikadenní poctivá řezničina. Myslím, že je každopádně vhodný čas představit náš boj celý galaktický veřejnosti. Beztak se už šířej nějaký drby,“ souhlasil Pong a dodal myšlenku, nad kterou beztak Kapitán přemýšlel.
„Pongu, přesně to mám na mysli. Co ty na to, Urgho?“ přikývl Blázen.
„Kapitáne, já nemám problém a dokonce vím o nejlepším průvodci novým pořadem,“ usmála se Urgha a koukla po Staré dámě se smrtící holí.
„Děvenko, vy si skutečně myslíte…?“
„Naprosto, budete dokonalá a lidi vás budou milovat. Pojďme připravit úvodní díl, uděláme sestřih z toho co zatím máme,“ řekla Urgha a odvedla přítelkyni do své kajuty ke střihacímu pultu.

Gigantická bitva proti stovkám císařských a kolegiálních lodí byla v plném proudu a minimálně polovina nepřátelské flotily již byla odpařena či rozmetána na drobné kousky.
Největší problém pro pana Jednookého a Ponga byla zřejmá neexistence jakéhokoliv plánu ze strany Matkopíchače a Zakázaného císaře, protože neustávali ve strategii pozice síly a vrhali do devastujících útoků desítky lodí současně. Vše zřejmě v představě, že početní převaha znamená vítězství.
Jenže hromady trosek plujících meziplanetárním prostorem prozrazovaly něco jiného. Strach. Mezi povstalými z mrtvých se rozmáhal strach, který pomalu zalézal do mozkových závitů.

„Můj vůdce, Urgha začala vysílat přímý přenos a již zde máme první extrémní milovníky nebezpečných událostí,“ oznámil Kokot a zaměřil jeden z dálkových senzorů směrem k Saturnu, odkud již mířily první turistické výpravy.
„Kapitáne, máme plno. Podnik přetejká návštěvníkama, to vaše řádění přilákalo hromadu zvědavců,“ promluvil z reproduktoru Jack, který byl velmi spokojený s tržbami.
„To rád slyším ty vole a nějak to tam zvládni,“ odpověděl Blázen, který byl rád, že se vše pomalu vrací do starých zajetých kolejí.
Venku stále vládlo peklo. Bylo možné pozorovat jaderné výhně s černými studnami, ve kterých mizela hmota, světlo a hlavně armáda Temného kolegia a Zakázaného císařství. Cynicky vzato, podívaná to byla věru úchvatná a díky ní se velmi rychle zvedal počet sledujících diváků.
„Šéfe, diváci mi hodně zvedaj náladu,“ smál se Pong a jedním okem sledoval klesající počet atomovek.
„Pongu, budeme mít brzo problém, žejo?“ řekl Blázen, který mu koukal přes rameno.
„Šéfe budem. Sám vidíte posledních padesát hlavic, pak už nám zůstanou jen energetický zbraně,“ pokýval Číňan hlavou.
„Možná přišel čas zavolat Jednookýho,“ přikývl Kapitán a zapnul komunikátor.

„Jednooký, neruším nějak?“
„Ani ne, příšerná rutina, snažím se vymyslet, jestli by je nešlo zničit všechny najednou, ale odnesla by to Země. Což asi nebude žádoucí.“
„To teda nebude, ty vole,“ řekl Blázen nejistě.
„Co bys vlastně rád, bitva nejde podle plánu?“ zeptal se Jednooký.
„Docházejí nám atomovky, máme posledních padesát kusů a pak jsme jen o energii.“
„Tak to by Blázne neměl být problém, máte naše zdroje a ty jsou defakto neomezený. Můžem tady takhle lítat klidně tisíc let,“ odpověděl Musk.
„Ty vole, Jednookej, tolik času nemáme.“
„A co bys chtěl dělat? Požádat je, aby se dobrovolně vzdali?“ rozesmál se Jednooký.
„No, popravdě sem si říkal, že bychom jim mohli dát šanci...“
„A víš jak to dopadlo posledně, ty blázne jeden?“
„Jednooký vím, ale nikdo by nemohl říct, že jsme jim tu šanci nedali a navíc by to mohlo být divácky přitažlivý, protože Temný kolegium s tím jejich temným hučením bude chtít každej vidět,“ vysvětlil Blázen svoje mentální pochody.
„Tak dobře, zkusím navázat spojení,“ odpověděl Jednooký, který neměl nic proti mediální slávě.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10