Vesmírní dýleři 3: Zmrtvýchvstání - 12. Masakr u planety Země
„Mám dost špatné zprávy. Mohu vstoupit?“ pootevřel dveře Ničitel světů do svatyně Temných, kteří právě prováděli jeden ze svých temných rituálů se zvednutýma rukama a temným hučením.
„Proč nás rušíš, Ničiteli?“ hučel Šoustal, jenž zrovna z pytlíků s logem Pong & Co vysypával perník.
„Máme problém, naše zbraně jsou neúčinné a Muskům nejsou schopny jakkoliv uškodit.“
„Ale vždyť máme početní převahu,“ vykřikl temně Matkopíchač, až se sklenice zachvěly.
„Mocný Matkopíchači, to v tuto chvíli nehraje roli, přišli jsme o polovinu flotily a Jednooký se chce spojit,“ pokračoval Ničitel světů.
„Co chce?“
„Vím já Matkopíchači?“ odsekl Ničitel.
„Dobře, tak nás spoj,“ řekl Matkopíchač a sklonil temný otvor obličeje k připraveným čárám methamfetaminu.
„Dlouho sme se neviděli,“ promluvil Jednooký, když Ničitel zapnul projekční plochu.
„To teda neviděli,“ zamručel temně Matkopíchač.
„Víš, donesly se k nám nějaký informace o vašem řádění,“ pokračoval Musk.
„No tak sme udělali menší nepořádek, to by neměla být vaše starost,“ zamručela odpověď.
„Víte, my nemáme nic proti tomu, když někdo zdrhne Nergalovi z pekla, ale doprdele nemůžete hned potom začít dělat takovej bordel a ještě jít po Bláznovi.“
„Blázen, zasranej Blázen nás už jednou dostal, tak teď srovnáme skóre,“ zamručel Matkopíchač a Temné kolegium se přidalo.
„Tím bych si nebyl úplně jistý, měl bych pro vás návrh, se kterým přišel Kapitán Blázen,“ řekl Jednooký.
„Heh,“ zachechtal se Matkopíchač, „to bude nějaká hovadina, jako třeba abysme se dobrovolně vzdali.“
„Přesně tak, já sem mu říkal, že s tím nebudete souhlasit.“
„Vypadáme snad jako nějaký debilové?“ zamručel Matkpíchač a kolegium ho podpořilo.
„Trochu jo, v podstatě ste příšerně trapný kreténi,“ pověděl Jednooký suše.
„Tuhle válku dohrajeme až do úplnýho konce. Jen tak nás nedostanete,“ řekl temně Matkopíchač a kolegium zvedlo ruce ve znamení temného rituálu. Mnohohlasný chór začal nabývat na intenzitě.
„To je mi jasný, uděláme z toho aspoň pořádnou show pro diváky,“ ukončil Jednooký zbytečný rozhovor.
„Slyšel si to sám, s těma magorama není žádná řeč,“ řekl Bláznovi, který byl na druhé lince.
„Jednooký slyšel, nezbývá nám nic jinýho, než zničit naprosto všechno a všechny, ale nikdo nemůže říct, že sme jim nezkusili nabídnout čestnou kapitulaci,“ souhlasil Kapitán.
„Šéfe, všechno sem slyšel a sem rád, že se nevzdali, vždyť by to byla zkurvená nuda,“ promluvil Pong a vypálil další dvě atomový střely.
Zbývala zhruba třetina flotily zmrtvýchvstalých, která byla schopná odporu. Kromě toho, že Kapce došly v té době poslední atomovky, temný Matkopíchač s kolegiem a Zakázaným císařem zamířili k Zemi. Nechali poslední část bitvy v rukou Ničitele světů, protože sami tušili, že definitivní konec je na cestě.
„Šéfe, nejdřív zničíme zbytek lodí a pak se podíváme na střeva těch zbabělců. Vypadá to, že si to s náma chtěj rozdat na povrchu Země.“
„Pokud s tím souhlasí Jednookej, tak Pongu nemám problém. Na Zemi to bude pěkně zničený, mám obavu,“ odpověděl Blázen, který pozoroval, jak se zbývající část lodí seskupuje k poslední obranně-útočné formaci.
„Vypadá to, že stavěj nějakou strukturu,“ komentoval vznikající objekt Starý přítel.
„Energetická síť, budou to tady chtít všechno spálil jedním ohromným pulzem,“ řekl Kokot a odesílal Jednookému a opicím data.
Vesmír mezi Zemí a Marsem byl skoro prázdný. Část Matkopíchačovy flotily s Císařem byla na oběžný dráze modrý planety a zbytek úspěšně sestavil geometricky souměrný objekt, který vypadal a pouštěl záblesky jako ohromný krystal.
„Šéfe, vypadá to, že se něco děje,“ konstatoval Pong.
„Blázne, Ničitel světů nabíjí zbraň. Budeme muset využít veškeré možnosti a již sem vydal rozkaz, aby moje posádka začala dobíjet kondenzátory. Všechny zbraně musíme použít současně, jinak není šanci tu strukturu zničit,“ oznámil pan Jednooký komunikátorem.
„To nezní příliš pozitivně,“ špitl Starý přítel.
„Ničeho bych se nebál. Pongu, Kokote, slyšeli ste Jednookýho?“ řekl Blázen a celkem klidně pokuřoval.
„Šéfe slyšeli a už žhavíme generátory,“ odpověděl Pong a nechal na Kokotovi, jenž Kapku znal nejlépe, veškerou práci.
„Pánové, budeme mít asi menší problém. Ničitel má nabito a chce nám něco říct. Zkuste ho pár minut zdržet,“ promluvila z reproduktoru opice.
„Tak ho pusť mezi nás,“ souhlasil Blázen s poslechem Ničitele. Z reproduktoru zašumělo a pak zaznělo prdění.
„Co to kurva…?“ proběhla telepatická myšlenka mezi Kapkou, Jednookým a Opicemi.
„Si dělám prdel,“ promluvil Ničitel světu.
„Co chceš, zmrde?“ zeptal se Blázen.
„Vzdej se nebo provedu něco hodně vošklivýho,“ promluvil chraplavě Ničitel.
„Co bys nám chtěl jako udělat, magore?“ pokračoval Kapitán a přitom motal brko.
„Zničím Zemi, chcete ukázku?“ řekl Ničitel.
„Ani ne ty vole,“ odsekl Pong.
„Jsem rád, že souhlasíte,“ zasmál se chraplákem Ničitel a symetrická struktura začala zářit.
„Ale ani hovno,“ zapálil Blázen brko.
„Máte deset minut na rozmyšlenou,“ řekl Ničitel a ukončil rozhovor.
„Co to kurva…?“ položil Pong zásadní otázku, když prostor ozářil tenký paprsek a zamířil k bývalé kolonii Mars.
„Nikdy by mě nenapadlo, že je Ničitel schopen dát dohromady tolik energie,“ promluvil Jednooký a nebyl jediný, kdo sledoval paprsek letící rychlostí světla.
„Bude to těsný, ale tímhle jsme získali čas. Máme dokončený všechny výpočty souřadnic, ze kterých zaútočíme. Nejdřív půjdou nejlehčí prvky, přidáme do směsky nějaký vzácný plyny a nakonec to zapálíme ultražhavou plazmou,“ promluvila opice.
„Ať vyrobíme cokoliv, zbejvá mi poslední atomovka. Bude ještě k něčemu?“ zeptal se Pong.
„Výborně, lepší katalyzátor reakce jsme si přát nemohli,“ řekl Jednooký.
„A co vlastně chcete umíchat?“ nechápal Blázen přípravy.
„Smrtící koktejl, brachu,“ odpověděla opice přesně ve chvíli, kdy paprsek jasné energie narazil do Marsu.
Kosmické těleso několik dlouhých sekund pohlcovalo příchozí sílu a na povrchu vznikaly první trhliny, ze kterých vytékalo žhavé magma.
„Můj vůdce, velmi důkladná destrukce,“ konstatoval Kokot a nespouštěl jedno oko z Marsu, jenž praskal jako led během jarního tání. Průrvy v kontinentech začaly svítit.
Planeta, nazývaná kdysi Marsem, se roztrhla na tisíce kusů, které mocná exploze vyvrhla do okolí.
„Urgho, máš to všechno?“ zeptal se Blázen a potáhl z brka.
„Kapitáne mám, sledovanost roste možná ještě větším tempem než posledně. A až připojení uvidí, jak trosky Marsu sejmuly několik čumilů, přibude jích ještě víc,“ odpověděla.
„Paráda, kšefty pěkně pojedou. Víš Starý příteli, není nic lepšího, než pořádná reklama,“ zasmál se Blázen.
„Ale v takovým měřítku…?“ nechápal Starý přítel a Karlos bystře pochopil, že všichni potřebujou studenýho lahváče.
„Na Mars,“ pozvedl orosené pivo nad hlavu.
