1 2 3 4 5 6 7 8

„Šéfe, fakt to pro ty vědce musíme udělat? To sme jediní, kdo by se ujal takovýho pomatenýho úkolu?“
„Pongu neser, za prvý sou našima věrnejma zákazníkama, za druhý se s nima parádně paří, no a za třetí dobře platěj. Takže nevidím důvod, proč jim nevyhovět a neprovést několik obyčejných vědeckých měření v blízkosti magnetaru.“
„Můj vůdce, rád bych podotkl, že pohyb v blízkosti takové hvězdy přináší smrtelná rizika. Síla magnetického pole trhá buňky a ruší elektrické signály. Jestli se něco podělá, jsme všichni mrtvi.“
„Pánové a dámo, neserte mě,“ zamručel Blázen a v duchu ocenil, že Urgha s Karlosem mlčeli.
„A ty Doktore konečně zapni pohon a zkus nás nevyhodit příliš blízko,“ pohlédl po navigátorovi.
„Kapitáne, víte, že už sem naučenej,“ zasmál se Doktor a připojil vědomí k subprostorové síti.
Před Kapkou otevřel červí díru a Kokot do ní opatrně vlétl.
„Šéfe, tohle miluju,“ řekl Pong a nasál řádnou lochnu.

Výlet trval pár nekonečných hodin, které tradičně zabili oblíbeným způsobem, jenž nemá smysl popisovat. Po vynoření z červího tunelu před sebou spatřili velkolepou podívanou.
„Neskutečná paráda,“ konstatovala Urgha, když viděla vesmírnou hru barev a světla vycházejícího z velké pulsující hvězdy.
„Ty vole, tys nás dokonce vyhodil v bezpečný vzdálenosti,“ uchechtl se Pong, jemuž spadla ze srdce obava o Kapitánův život.
„Sem prostě dobrej,“ řekl celkem spokojený Doktor, že byl úspěšný a nezabil všechny.
„O tom nepochybuju, jinak by ti pan Jednooký nesvěřil takovou hračku,“ pověděl suše Kokot a začal chystat vědecké přístroje.
„Mám hromadu práce, než připravím veškerá požadovaná měření, takže si najděte libovolnou zábavu a nechte mě pracovat,“ dodal a velmi rychle bušil prsty do klávesnice.
„Dobře, dobře,“ zamručel Blázen a začal balit brko.

Uběhlo několik dalších nekonečných hodin, které byly vyplněny pitím lahváčů a pozorováním vesmírné scenérie. Kokot ukládal data z vypuštěných satelitů a prováděl prvotní výpočty, které ho samotného zajímaly.
„Můj vůdce, máme před sebou v podstatě neomezený zdroj energie. Pokryl by kompletní spotřebu celé Sluneční soustavy a ještě by zbylo na několik velkopěstíren marihuany a jednu pořádnou varnu pervitinu.“
„Hodně drsný a je to bezpečný?“ uznale pokýval hlavou Blázen.
„Můj vůdce, to je otázka. Data, která máme ověřit, hovoří spíše v neprospěch bezpečí.“
„Takže sme v nebezpečí?“ zvedl Pong hlavu od palubovky.
„Těžko říci Pongu, jsme pořád jednou nohou v nějakém nebezpečí,“ pravil Kokot docela moudře.
„Pravdu díš, ale dnes se nic nepodělá, že ne?“ řekl Blázen.
„Můj vůdce, to nikdy… Doprdele, co to je?“ vykřikl Kokot a vrhl se k ovládacímu panelu, který začal varovně blikat a pípat. Tak akorát stihl přesměrovat veškerou energii do ochranného pole, když je obklopila dokonalá bílá.

„Co to kurva bylo? Já fakt nesnáším tyhle okamžiky, kdy někdo rychle zhasne nebo rozsvítí a já se ocitnu v prdeli,“ byl slyšet Kapitánův hlas. Bílá postupně mizela a odhalovala vnitřek Kapky.
„Šéfe, už vás vidím, co se stalo?“
„Můj vůdce, vůbec netuším, ale zasáhl nás extrémní výboj energie,“ promluvil Kokot, který lehce panikařil u ovládání Kapky.
„Veliteli, všichni jsme v pořádku,“ ozvala se Urgha, jenž provedla základní zdravotní testy.
„Sice sme, ale já mám problém,“ promluvil opatrně Doktor.
„Jakej problém,“ pohlédl na něj Blázen.
„Subprostorová síť je jiná.“
„Jak jiná?“ zeptal se Kokot.
„No jiná, přihlásím se, ale hvězdná mapa je prostě jiná. Všechno je nějaký divný,“ povídal Doktor a jen díky rychlým pohybům očí bylo vidět, že mu mozek pracuje maximálním výkonem.
„Můj vůdce, má pravdu. Hvězdná mapa nesedí.“
„Jak kurva nesedí? To nejsme tam, kde bysme jako měli bejt?“ vylekaně vykřikl Blázen.
„Můj vůdce…,“ mluvil Kokot pomalu, „jejich pozice jsou jen o trochu posunuté. Velmi zvláštní, takový posun hvězd může způsobit jen posun...“
„Ty vole, času,“ velmi hlasitě najednou řekl Doktor.
„Jak kurva času? Jakej posun?“ přestával Blázen chápat situaci.
„Můj vůdce, energetický výboj nás hodil asi pět tisíc let do budoucnosti.“
„Cože…?“ ozval se Karlosův hlas, který doposud mlčel, protože věřil, že není v prdeli.
„Přesně řečeno o 5143 let, 87 dní, 3 hodiny, 45 minut a 5 sekund. A čeká tu pro nás zpráva, kterou můžu otevřít jenom já,“ upřesnil Doktor.
„Tak nás nenapínej,“ ozvala se netrpělivě Urgha.
„Dobře, počkejte, otevřu ji a pošlu na tiskárnu,“ odpověděl Doktor a zapracoval. Zanedlouho vyjel z bočního panelu krátký lístek. Kapitán Blázen ho odtrhl a očima přečetl.
„To je teda zpráva,“ podal papír Pongovi.
„Šéfe, se normálně posral,“ řekl Pong.
Urgha mu vytrhla zprávu z ruky a nevěřila vlastním očím. Karlos se raději ani neptal a drtil hroudu kokeše.
„Co je tam napsáno?“ pověděl nevrle a otevřel další láhev absintu.

Urgha se nadechla a pořádně zaměřila zrak na malá písmenka, aby ji nic neuteklo. Přečetla kurzivou napsaný text: „Všechno bude dobrý. Jednooký.“
„Se normálně posral,“ zopakoval Pong myšlenku, která mu létala hlavou zprava doleva.
„Možná jo, ale aspoň víme, že to s náma dobře dopadne. Co budeme dělat?“ začal Blázen zase přemýšlet, protože vzkaz od Jednookého mu docela ulevil.
„Můj vůdce, protože hlavní podstatnou změnou je, že magnetar tu není, tak bych s dovolením navrhl navštívit nejbližší obydlenou planetu, kde bychom mohli v klidu vymyslet další postup.“
Kapitán Blázen se zamyslel a rozhlédl po posádce.
„Celkem rozumný nápad, očividně nemáme moc na výběr,“ řekl a dál pozoroval kolegy.
„Šéfe, nemám nic proti tomu navštívit nějaký bordely v budoucnosti. Sem zvědavej, jestli se něco změnilo,“ zasmál se Pong a v očích už zase měl tu svoji jiskru.
„Doktore, dokážeš najít něco v naší blízkosti?“ zeptal se Blázen.
„Kapitáne, zkusím to, dejte mi pár minut.“

„Kokote, souřadnice máš nahraný,“ promluvil Doktor po několika vypitých lahváčích.
„Výborně,“ řekl Kokot a zapnul motory. Kapka zamířila k jedné tečce kdesi vzadu.
„Víš co, probuď mě, až dorazíme k planetě. Bolej mě záda, tak si je půjdu srovnat,“ zvedl se Blázen ze židle a bez dalších slov odešel.
„Můj vůdce, bez problému.“
Urgha s Pongem můstek také opustili, akorát Karlosovi se nikam nechtělo.
„Kokote, konečně klid, napadá tě, co budeme dělat dál?“
„Nevím pane kolego, co vím bezpečně je, že se zachráníme. Tak nevidím důvod, proč se tady neporozhlédnout,“ odpověděl.
Karlos nebyl úplně spokojený, ale situaci nijak zvrátit nemohl, tak do sebe zvrátil větší objem alkoholu a odpadl.

1 2 3 4 5 6 7 8