Ale to už Phil Blázen neviděl, protože se znovu propadl do tmy a letěl tunelem k poslední scéně. Věděl, jak přesně bude vypadat, ale netušil, co ho čeká. Cvak, světlo.
Ocitl se v pokoji ve starém bytě starého domu, který nedávno navštívil. Na židli seděla známá ženská postava, oči rudě žhnuly a vypadala, že ho očekává.
„Kapitáne, už sis vzpomněl?“ zeptala se.
„Já nevím, na co bych si měl vzpomenout?“ oplatil otázku otázkou.
„Už si tady zaseknutý hodně dlouho a měl by ses vrátit ke své původní práci,“ odpověděla rudooká kráska.
„K jaké původní práci?“ znovu opáčil.
„Kapitáne Blázne, už si ze mě přestaň dělat prdel a vzpomeň si konečně!“ vykřikla hystericky.
„Vzpomínám akorát, že si mě zákeřně uspala a okradla, ty mrcho jedna,“ přiskočil Phil a chytil její krk velmi pevně oběma rukama. V hlavě mu proběhl další barevný tunel a svět se stočil do spirály. Když znovu otevřel oči, uvědomil si, že jeho ruce stále drží ženský krk, ze kterého zmizel život.
Ten obličej se mu před očima začal měnit a s hrůzným leknutím odtrhl ruce z krku. „Urgho…!“ vykřikl.
„Kapitáne! Kurva konečně! Pojďte sem, Kapitán se probudil!“ slyšel hlas, jenž něco křičel.

Otevřel oči a spatřil ošetřovnu se známými tvářemi. Cosi mu olizovalo ruku ohromným jazykem a Kapitán Blázen pocítil mocnou touhu po jointu.
„Můj vůdce, tady máte. Sám sem ho ubalil,“ podával mu Kokot luxusní brko.
„Kurva, co se to stalo?“ zeptal se Blázen a lačně špeka zapálil.
„Můj vůdce, tři měsíce jste byl v komatu. Mysleli jsme, že nepřežijete.“
„Co se stalo?“ zeptal se znovu.
„Šéfe, vy máte takový štěstí, že Kokot našel ve skladu tajnej experimentální lékařskej přístroj, kterej vám zachránil život,“ dojatě pověděl Pong.
„Tak kurva poví mi už někdo konečně, co se kurva stalo?“ vykřikl Kapitán do třetice.
„Kapitáne, běžte si dát sprchu a převléknout do čistého, sejdeme se za půl hodiny v jídelně,“ rozhodla Urgha a odvedla Blázna do ubikací.

V hodovací místnosti vládl ruch a napětí.
„Jacku, já sem tak rád, že se náš Kapitán vrátil mezi živé,“ povídal zrovna Karlos a nabízel absinth.
„Kdyby náhodou ne, byl jsem připraven ho vrátit sám,“ řekl Kokot a připadal si vtipný.
„Kokokote, toto nenení momoc vvtipný,“ vykoktal Frank.
„Držte huby kokoti, Šéf zrovna přichází,“ přerušil je Pong v pravou chvíli. Kapitán Blázen právě vstoupil.
Jídelnu prostoupila vůně marihuany a hlasitý potlesk.
„Šéééfe, tak vás vítám zase mezi námi,“ rozjařeně se zvedl Pong od dlouhých tlustých lajn.
„Taky vás rád vidím, ale poví mi někdo už konečně, co se kurva stalo?“
„Můj vůdce, málem jste zemřel. Jaká je vlastně vaše poslední vzpomínka?“ promluvil Kokot.

„Ty vole,“ posadil se Blázen ke stolu, který byl plný jídla a otevřel lahváč, „nad tím sem přemejšlel během sraní, ale poslední si pamatuju setkání s nějakým čínským šmejdem a Pong to nebyl.“
„Šéfe, to sedí,“ skočil do řeči Pong.
„Jo, Pongu, dokud sem nepotkal toho zmrda, tak ten festival byl fakt zábava,“ zamručel Blázen.
„Kapitáne, byli sme za celebrity,“ zasnil se Jack.
„To sme byli, není nadto mít VIP visačku s přístupem kamkoliv,“ smál se Kapitán.
„Pozornost medií byla příjemná, večerní kostýmky, modní přehlídky,“ zavzpomínala pro změnu Urgha.
„Kakapitáne, uuž sasamotnej připříjezd bybyl huhustej,“ zahuhlal Frank.
„To byl,“ zavřel Kapitán oči.

Kapka přistála na presidentským místě. Už z řídící místnosti bylo vidět, že je očekává mohutný dav fanoušků a fanynek s transparenty typu „Vítáme Kanibaly z bažin“. Většina z nich byla oblečená v kostýmech kanibalů nebo jiných oblíbených filmových postav. Bylo možno spatřit několik Kokotů, větší množství sfetovaných asiatů, mnoho tříprsých krásek s rudýma očima nebo hromadů Bláznů, kteří mohutně hulili jointy, takže se nad tím vším vznášel celkem hutný dým.

„Nádhera,“ zvedl obě ruce nad hlavu Kapitán Blázen, když jako první vycházel z lodi. Dav vypukl v jásot, ozvalo se několik oslavných výstřelů a proběhl ohňostroj. Úplně nahé krásky nalíčené za sexy lidojedky přivalily široký samorozbalovací červený koberec. Současně přiběhlo větší množství nahatých holčiček v kostýmech andělíčků, které rozhazovaly z košíčků jointy, pytlíky s perníkem, koksem a pro jistotu plastové láhve s tvrdým alkoholem.
Blázen sestoupil na koberec, za ním scházel zbytek posádky a všichni si opravdu užili procházku kordonem nadržených lidí. Rozdali hromadu podpisů, rozházeli upomínkové předměty jako zakrvácené nože, reklamní dýleráky Pong & Co nebo použité spodní prádlo.
Vstoupili do odbavovací haly, kde již čekali oficiální festivaloví zástupci v podobě generálního ředitele, sponzorů a místních domorodých pohlavárů.
„Vítám vás tady, máte pro sebe celé horní hotelové patro se střešním bazénem a helioportem pro rychlejší přesuny, samostatný výtah do garáží a privátní bar s obsluhou 24 hodin samozřejmostí. Já jsem uctivě ředitel tady tý akce a všichni milujeme váš perník. Je fantastickej,“ skončil uvítací proslov generální a bylo jasný, že je solidně sjetej.

Hororový festival byl v podstatě festival jako každý jiný. Čtyřikrát denně do kina na film, v mezipauzách do hospody nebo zevlování na korze a lovení nadržených mladých děvčat. Zvláště Pong byl v naprostém nebi.
Vyvrcholení několikatýdenního filmovýho mejdanu mělo být půlnoční promítání Kanibalů z bažin v největším 5D autokinu v Galaxii. 5D proto, protože k 3D byl ještě přidáván čichový prožitek a stimulací mozkových synapsí byl divákům dodáván pocit pohybu. Promítali speciální limitovanou prodlouženou verzi, která se od původní lišila pouze tím, že přidali asi tři čtvrtě hodiny bojové exhibice, znásobili množství útočících kanibalů a na závěr Pong zcela sám kompletně vyvraždil lidojedskou vesnici včetně mužů, žen, dětí a domácího zvířectva.
Diváci z toho šíleli a všichni měli otočené pohledy k VIP lóži, kde celá parta stála a přijímala ovace. Když se většina návštěvníků uklidnila a rozprchla do nejbližších barů a podniků, ředitel akce odvedl Blázna a jeho společnost na privátní párty, kde mělo dojít k setkání s nejznámějšími osobnostmi okolního blízkého vesmíru. Politici, obchodníci vším možným, prostě všichni, kteří si chtěli s Bláznem udělat selfíčko.

Někdy během té akce se k Bláznovi přiblížil nějaký Číňan a začal do něj hučet něco, co Kapitána zaujalo a proto ho vzal stranou do sedaček okolo stolu.
Šikmooký muž se představil jménem Hu a prohlásil o sobě, že je nezávislý scénárista, který se snaží nabízet jen to nejlepší zboží. Vytáhl štos papírů a podal Bláznovi. Celé to dílo mělo název „Protokoly sjetých mudrců“ a pojednávalo o globálním feťáckým spiknutí. Toto mělo za cíl ovládnout celý svět a nastolit feťácký stát, kde by se jen furt fetovalo či vařily a prodávaly drogy. Ti, kteří by se nechtěli stát feťáky, by byli nekompromisně umlčení a popraveni. Blázna tahle myšlenka zaujala a dokázal si představit takový solidní béčkový scifi o feťácký konspiraci.