1 2 3 4 5 6 7

Po prázdném chodníku obešli blok, minuli šedivé výlohy s modním oblečením, Tara obechcala sloup parkovacího automatu a déšť ještě zesílil.
Auto stálo na druhém konci ulice, takže se solidně prošli, než dorazili k černému Chrysleru ročník 1934, který na karoserii nesl mnoho stop divokého silničního provozu. Phil otevřel dveře a Tara rychle přeskočila na místo spolujezdce a na sedačce řidiče zůstaly mokré stopy.
„Ty vole,“ povzdechl Phil, sebral z podlahy špinavý hadr a setřel bordel. Klobouk hodil na zadní sedačku a v mokrém kabátu se posadil za volant. Otevřel přihrádku, prohrábl hromadu pokut a jiných lejster, odsunul starý revolver a vytáhl krabičku s hulením. Připravil brko, vysypal popelník na chodník a zmáčkl tlačítko zapalování. Motor zarachotil a vůz se pomalu rozjel. Phil Blázen zapálil joint.

Stěrače stíraly proudy vody a vnitřek vozu byl plný dýmu. Řidič mlčel a jeho pes sledoval stékající vodu po okénku. Silnice byla prázdná stejně jako ulice, protože v tomto počasí málokdo opouštěl pohodlí svého domova. Každoroční depresivní příchod podzimu, kdy první ranní mrazíky nepříjemně zalézají pod kabát.
Motel byl několik kilometrů za hranicí města a byla už tma, když k němu Blázen dojel. Zaparkoval před domkem recepce a šel se podívat, jestli někdo pracuje. Vešel dovnitř, zvonek nad dveřmi zazvonil a zastavil u recepčního pultu. Rozhlédl se a nikoho neviděl. Šedivá místnost s jedním stolkem, popelníkem a starým potrhaným křeslem. Na zdi visely noviny staršího data, které vypadaly, že je dlouho nikdo neotevřel.

Po chvíli čekání, kdy stále nikdo nepřicházel, se Phil rozhodl obsloužit sám. Ve vitríně s klíči spatřil prázdný háček od hledaného pokoje a proto usoudil, že jeho muž je stále ještě ubytován. Otočil se, vyšel ven následován Tarou a rychle přeběhl parkoviště. Zalezl pod střechu ubytovacího bloku a šel podél dveří dokud nenašel číslo, po kterém pátral. Zaklepal.
Nezazněla žádná odpověď, zaklepal tedy ještě jednou a když byl opět bez reakce, vzal za kliku a opatrně otevřel. V pokoji byla tma, zašátral rukou a rozsvítil žárovku.
Tradičně blikající světlo chabé žárovky odhalilo zašlý pokoj s postelí, kterou pokrývalo staré prádlo a jedna mrtvola s hlavou úplně na sračku. Na zemi ležel rozházený nepořádek a hromada všelijakých papírů.
„To mě poser,“ zamručel Blázen a pořádně potáhl z jointu. Prohlédl pokoj, nakoukl do malé koupelny a chtěl se podívat do skříně. Jenže než stihl otevřít, ze skříně prudce vyrazila postava a udeřila ho pěstí do obličeje. Phil se skácel k zemi a fena vyrazila proti útočníkovi. Zakousla se mu do stehna, ale prudký úder do čumáku ji srazil k zemi a neznámý utekl dveřmi do deštivé noci.

Phila Blázna probral vlhký psí jazyk olizující obličej.
„Ty vole, Tara, co to kurva bylo,“ začal se zvedat ze podlahy. Sebral brko a zapálil ho. Jeho hlavou běželo několik bolavých myšlenek. Prohledal mrtvému kapsy a vytáhl peněženku. Vybral několik drobných a začal procházek vložené papírky a vizitky. Jen jedna jediná ho zaujala. Adresa cizokrajné společnosti v přístavních docích. Věrná fena seděla na prdeli a číhala, co se bude dít dál.

Vyšel ven před motelový pokoj a kouřil brko. V dálce zamlžené deštěm začaly znít houkačky policejních aut. Měl dokouřeno, když vozy přijely.
„Detektivne, to ste zase vy,“ pozdravil Phil muže, který se vysoukal ven.
„Ano, to jsem. Někdo nám volal, že je tu rvačka. To vy ste asi nebyl, co?“ odpověděl detektiv a rychle proběhl deštěm pod verandu.
„Ne nebyl, vevnitř je na posteli mrtvola,“ řekl Blázen a zapálil další brko.
„A vaše práce to určitě není?“ zeptal se ochránce zákona, který pro změnu vytáhl tlustý kubánský doutník.
„Rozhodně nikoliv, když sem přišel, někdo byl ve skříni a praštil mě do hlavy,“ odvykládal Phil.
„Phile, můžu vám tak říkat, vypadáte praštěnej. Pojďme se podívat dovnitř,“ vyfoukl detektiv oblak kubánského dýmu.

„Solidní jatka, vražednou zbraní jeví se telefonní přístroj,“ dumal policista a nepřestával kouřit. Řadoví ochránci pořádku mezitím zajišťovali místo činu a sbírali důkazy.
„Phile, povězte mi o důvodech, které vás dovedly sem do tohoto laciného motelu.“
„Detektive,“ odklepl Phil popel na koberec, „tento muž byl můj klient. Včera za mnou přišel do kanceláře, že prý ho chce někdo zabít.“
„A očividně se mu to povedlo. Neříkal nic o důvodech?“
„Mlel takový hodně divný věci o nějakým globálním spiknutí. Hrozný fantasmagorie, ale než se zeptáte, rovnou vám odpovím. Přivedl mě sem výraz v jeho očích. Ten chlap byl naprosto střízlivej a ani jinak nevypadal jako pomatenec,“ odpověděl Phil a rozhlížel se po místnosti. Havrani právě přendavali mrtvolu do pytle a fotograf pálil jedno balení bleskového prášku za druhým.
„Strašnej smrad, to dojíždíte nějaký starý zásoby?“ rýpl Phil do detektiva a vyšel ven.

Přestalo pršet a Tara stále čekala na verandě, dokud páníček nedokončí povinnosti.
„Ty vole, Tara, ty si toho zmrda, kterej mě srazil k zemi a kterej nejspíš i zabil našeho klienta, viděla? Co?“ podíval se do všechápajících psích očí a zapálil brko.
„Tady sem asi skončil. Budu ještě potřebovat nějaký informace, ale předvolám vás k nám na stanici,“ vyšel ven detektiv a odhodil do bahna skoro dokouřený doutník.
„Dobře, ozvěte se,“ odpověděl Phil Blázen, sešel po schodech na blátivý chodník a zamířil k svému autu. Tara za ním věrně cupitala se skloněnou hlavou.

Tentokrát zaparkoval auto přímo před barem a fenu nechal spát na zadní sedačce. Tam jí rozhodně bylo líp než uvnitř pajzlu.
„Panáka a trojtýho,“ poručil si pálenku a začal balit megabrko.

„Teda to je klacek,“ promluvil mu za zády ženský hlas, když měl vyhulenou asi třetinu. Otočil se a spatřil opravdu nádhernou kost. Úplná peroxidová Mona Lisa.
„To je, chceš ho kouřit?“ zasmál se Phil a udělal místo. Mona Lisa přisedla a objednala pro sebe trojitou tequilu.
„Pane jo,“ uznale pokýval hlavou a nabídl brko.
„Jste novinář?“ zeptala se a Blázen rychle schoval papíry do vnitřní kapsy kabátu.
„Nejsem, jenom obyčejný úředník, který občas nosí práci domů,“ odpověděl.
„Velmi sexy, určitě jste vysoce postavený muž s velkou mocí,“ nápadně nenápadně se dívka přisunula k Philovi.
„Ani ne, jenom úplně malé kolečko vespod systému.“
„Ale hulení máte skvělý,“ rozesmála se a kopla do sebe sklenici s alkoholem.

Phila Blázna ráno po probuzení příšerně bolela hlava. Rozhlédl se kolem sebe a všude viděl bordel. Byt byl kompletně přeházený.
„Co to kurva…???“ proběhlo mu pulzujícím mozkem. Pak si začal vzpomínat. S kundou se příšerně ožral, taxíkem dojeli domů, šňupali nějaký prášky, šukali a pak úplně odpadl.
„Ta svině,“ zamručel a pokusil se postavit na nohy, jenže ty odmítly poslušnost.

Bylo pozdní odpoledne, když znovu otevřel oči. Tentokrát mu pohybové orgány už poslušnost nevypověděly, takže na sebe hodil oblečení a prošel byt. Zjistil, že uspávačka ukradla dokumenty z případu mrtvého paranoika z motelu, všechny peníze a cennosti, kterých tedy mnoho neměl, ale hodinky po dědečkovi ho zamrzely. A hlavně hulení. Sebrala všechno hulení.

1 2 3 4 5 6 7