U betonové krychle Pong s Kokotem vyvrtali díry a umístili nálože.
„Šéfe, bude to rychlý, rychle pryč“ zasmál se Pong a rychle utíkal po úzkých schodech zpět nahoru.
Bylo to těsně, protože exploze nastala přesně v okamžiku, kdy poslední Kokot vyběhl ven a za ním se už vyvalil dým prachu.
„Musíme počkat, až se usadí prach, dřív dolů nemůžeme. Jedeme do prdele,“ oznámil Blázen a byl rád, že nemusí čekat v strašidelným sklepě.

„Bože, mě bolí hlava,“ pomyslel si Kapitán a podíval na kalendář. Byl pátek.
„Šéfe, Šéfe, je mrtvá,“ zabolel mu v hlavě Pongův křik.
„Kdo je kurva mrtvej, snad ste nenašli Urghu?“ vyděsil se.
„Šéfe, hovno, trafikantová je mrtvá, našli ji dneska ráno úplně vykuchanou. Udělal to nějakej profík, protože to byla čistá práce, jako kdybych kuchal já,“ odpověděl s jistou radostí Pong.
„No ty vole, pěkně si mě vyděsil. Jakej je na dnešek plán?“ zeptal se Blázen.
„Šéfe, dneska je soutěž ve střelbě na holuby a chci se zúčastnit, protože večer začíná hlavní program karnevalu, volba královny krásy v baru u Bobbyho a vítěz soutěže dostane královnu na jednu noc darem.“
„Ty vole, takže dneska máme odpočinkovej den,“ s úlevou řekl Kapitán a zapálil z večera nedokouřené brko.
„Něco v tom smyslu,“ zasmál se Pong a zmizel.

„Jak já kurva zabiju zbytek dne?“ začal přemýšlet Blázen a k tomu motal další brko. Ani netušil, jak ho to napadlo, ale dostal zajímavou myšlenku, že by si mohl zkusit pustit ještě jednou video s holčičkou a zkusit z ní něco vytáhnout. Někdy hulení umí vyvolat opravdu zvláštní nápady, které v daný okamžik můžou vypadat rozumně a smysluplně.
Nechal si tedy přinést míchané vajíčka s nastrouhaným pravým parmezánem, posadil se do křesla, zapálil joint a pustil přehrávač. Přeskákal reklamy rovnou na japonskou zahradu, která byla tentokrát pokrytá vrstvou sněhu. Zastavil rychlé přehrávání až v záběru na obří píču, u které pustil normální rychlost.
Dojedl vajíčka s dvěma krajíci chleba, vyhulil dva jointy a vypil několik piv, než píča začala vykazovat pohyb a začala z ní lézt stará známá holčička.
„Už seš konečně najedenej a spokojenej?“ zeptala se.
„Jo, sem, pověz mi kurva o co tady jde?“ opáčil Blázen a vyfoukl ji přímo do obličeje konopný dým.
„Naser si debile a di do piči, už ste blízko, tak si kurva pospěšte, čas běží,“ odpověděla a zmizela zpět v ohromném ženském orgánu.
„No ty vole, co to kurva bylo? Aspoň sem se pořádně najedl,“ zakroutil hlavou Blázen, zvedl se a vyšel ven do slunečního světla.
Během zbytku dne zevloval po barech, balil holky a pil kvanta piva. K večeru ho cesta stejně zavedla do baru u Bobbyho, kde nejenže měla probíhat volba královny krásy, ale hlavně tam měl VIP postavení a svůj štamgastskej stůl. Mejdan se rozjížděl a brutální večírek začal nabírat na rychlosti.

„Můj vůdce, vstávat, je sobota poledne, čeká nás práce v blázinci,“ vrazil do bungalovu Kokot, roztáhl závěsy a zakopl o kýbl zvratků.
„Můj vůdce…?“
„Včera sem to trošku přehnal,“ zamručel Blázen a přetočil se na druhou stranu.
„Trošku jste vyváděl, to je pravda, mám přijít později?“ řekl opatrně Kokot.
„Ne, přijdu za váma, až se dám trochu dohromady.“
„Budeme tradičně v jídelně,“ odpověděl robot a odešel.

„Šéfe, už je vám líp? Včera ste solidně rozjel mejdan,“ smál se Pong, když spatřil bílého Blázna.
„Mlč a raději mi podej studenýho lahváče,“ zamručel Kapitán, posadil se a začal balit brko.
Když konečně došlo ke srovnání stavů a vyproštění z opice, mohl se projít plán sobotního odpoledne.
„Helejte vážení, už nám nezbejvá moc času, protože zejtra je neděle a to můžeme bejt už mrtvý,“ začal mluvit Kapitán, „proto se dneska musíme vrátit zpět do blázince a vyřešit ten problém s gigantickou kundou. Mě už to začíná srát, protože máme posranej celej tejden a mě kundy pronásledujou i ve snech a to fakt už nechci.“
„Šéfe, máte plán?“ zeptal se zvědavě Pong.
„Mám, posilníme se a pojedem problém ukončit,“ řekl Blázen a zapálil ubalené brko.

Před hlavní bránou stálo vozidlo taxislužby a posádka připravená jít vyřešit temnou záhadu zmizení Urghy.
„Půjdu já, Pong a Kokot. Jack s Karlosem ohlídaj Doktora a Donalda,“ pousmál se Blázen a zamířil k díře v plotu.
Nijak se nezdržovali a šli rovnou do sklepa k místu, kde zničili betonovou kostku kryjící další schody dolů. V místnosti bylo několik věcí jinak. Přibyly vyšlapané stopy v prachu, které naznačovaly, že někdo zkoumal, co se stalo. Na podlaze se táhly krvavé skvrny, takže Pong vytáhl meče, požádal Kokota o světlo a pomalu začal sestupovat do hlubiny.

Bylo to dlouhé schodiště a občas museli překračovat vnitřnosti, vytahané střeva, kusy krvavých kůží a odpadlé údy všech typů.
„Příšernej smrad,“ konstatoval Blázen a snažil se pořádně dýmit, aby zapomněl na ten puch.
„Šéfe, si zvyknete,“ ozval se zpředu Pong a zastavil, když sešli do malé místnosti s několika východy.
„Můj vůdce, řekl bych, že jsme se ocitli před labyrintem. Nejlepší bude, když půjdeme po krvavý stopě, ta nás určitě dovede kam potřebujeme,“ řekl Kokot a Pong samozřejmě souhlasil.

Šli klikatými úzkými chodbami, které se mnohokrát rozdělovaly a zase spojovaly. Vše bylo vystavené z červených cihel, které pokrývala vrstva špíny a pobíhal po ní všelijaký hmyz. Na kamenné podlaze byly občas ke spatření nechutné věci všemožných modelů, od kostí a zbytků těl až po odporné pavouky a přerostlé šváby.
Každopádně postupem času došli do malé místnosti vytesané ve skále s malým výhledem do velké jeskyně, ze které se ozýval řev a jásot.
Blázen s Kokotem se podívali a nebyli si zcela jisti tím, co právě spatřili.

V jeskyni klečelo několik řad krví pomazaných nahých lidí, kteří vydávali hlasitý ryk fotbalových fanoušků pokaždé, kdy postavy v bílých kápích pocákaných krví podřízly na obětním oltáři oběť a ukázaly na další. Pokaždé, když popravčí vyřízl ještě tlukoucí srdce a vhodil do něčeho, co velmi nápadně připomínalo píču z videa, dav zajásal.

Pak si všimli jí. Urghy.
Byla uvázaná u sadomasochistického nahnutého kříže a vypadalo, že je připravená k nějaký speciální akci. Pong zrudl a ztratil rozum. Vytasil meče a vyběhl z místnosti. Blázen se podíval po Kokotovi, vytáhl M16 z kabely a vyběhl za Pongem.
„Můj vůdce, to není chytrý nápad,“ stihl ještě říct Kokot, ale Blázen už byl pryč.
„To je v prdeli,“ pomyslel si a sledoval výhledem scénu, ve které Pong pozabíjel meči několik účastníků obřadu a Blázen postřílel pár kněží. Jenže pak se stalo něco podivného, píča se zavlnila a vypustila oblak dýmu, který na nikoho neměl vliv kromě Blázna a Ponga.
Ti upadli v mdlobách na zem a kněží do nich začali kopat. Kokot jen sledoval, jak je poutají a přivazují k neobsazenýn křížům vedle Urghy.