1 2 3 4 5 6 7

Uběhlo několik dní a v kanceláři komisaře Rexe na stole ležela slušná hromada dokumentů.
V křesle seděl pes, tedy technicky fena jak v předchozím setkání naznačil Kokot a kouřil joint.
„Co se to kurva děje, že se mi nahromadilo tolik mrtvejch ničemů? Půlka bezdomovců zmizela, dýleři jsou zalezlí a maj z něčeho strachy nasráno v kalhotách. A to něco je nějaká sviňská věc, která vysává nafetovaný mozky z hlavy, podle toho co píšou v pitevních zprávách.“
Přemýšlel a prohlížel fotky z místa jednotlivých činů. Hrozně nerad opouštěl svoji misku a pelech v kanceláři, ale šestý smysl mu říkal, že tak bude muset brzo dozajista učinit. Někdo zaklepal na dveře.
„Vstupte,“ vyštěkl nasraně a nepřestával se zabývat lejstry.
Do kanceláře vstoupila policistka a přinesla další kupu papírů.
„Komisaři, našly se další mrtvoly, lidi si stěžují a bojí se v klidu fetovat a obchodovat. Něco už musíme udělat,“ řekla.
„Vím, pracuju na tom, teď běžte a nerušte mě v přemýšlení,“ odsekl Rex a když pracovnice úřadu za sebou zavřela, ubalil pořádný bambéro.

U centrálního pultu v Bláznově klubu hučel a blikal alarm.
„Zavolej Kapitána a Ponga, tohle musej vidět,“ řekl sedící zaměstnanec ochranky kolegovi. Ten krátce poté přišel s oběma.
„Co se děje, že nás rušíš z pařby?“ zeptal se Blázen.
„Kapitáne, tohle musíte vidět,“ natočil chlap monitor.
„Co to je za libovou kurvičku?“ díval se nechápavě Pong na sexy Mindu, která právě omráčila jednoho ochránce a táhla ho za nohu až k trezoru, kde už leželo několik dalších těl.
Pozorovali Mindu, jak nějakým nástrojem rozřezává dveře a vstupuje do trezorové místnosti. Pong přepnul na vnitřní kameru právě ve chvíli, kdy do čočky vyplázla cizinka velký jazyk a lascivně mrkla.
„To je děvka neuvěřitelná, úplně cítím její sílu, bude ji těžký zabít,“ slintal na obrazovku.

Minda vytahala z regálů uskladněné drogy a pevné látky přesypávala do připravených nádob. Rychle si všimli, že šla po opiátech a psychedelikách.
„Co s tim kurva chce dělat?“ přemýšlel Blázen a nepřestával fascinovaně sledoval lupičku. Jeho otázka byla rychle zodpovězena, když Minda přitáhla strážce a vykonala svůj obřad.
„No to je mrdka, co to kurva dělá?“ divil se Pong, když znenadání vstoupil nakalený Jednooký.
„Ty vole, Minda, kde ta se tady vzala?“ překvapeně řekl.
„Ty ji znáš?“ zeptal se Blázen.
„Znám a je to pěkná svině, přijela sklízet a budeme ji muset najít a zabít, jinak přijdou další a budou přicházet tak dlouho, dokud tady budou zbývat nějaký lidi.“
„Paráda, jdu si připravit a naostřit zbraně,“ řekl s nadšením v hlase Pong a odešel.
„Hele, nějakej pes,“ ukázal Jednooký rukou na monitor.
„Doprdele, komisař Rex, kde ten se tam bere,“ s údivem řekl Kapitán.
Oba pozorovali Rexe krytého bednami, jak obchází zlodějku a štěká (nutno zobrazit titulky), že se musí jménem zákona vzdát. Ta se mu vysmála a bumerang urazil komisaři obě zadní nohy.
„Ty vole,“ se slzou v oku pronesl Blázen.

Chaos, blikající sanitky, policisté a mezi tím vším Kapitán Blázen a Pong, kteří se sklánějí nad nemocničním vozíkem s Rexem připojeným k hadičkám a odvážejí ho rychle do sanitního vozu.
„Musíme tu svini najít dřív, než se všechno podělá ještě víc,“ řekl Pong a šel zjistit, jaký utrpěli ztráty na majetku.

Druhý den stál v nemocnici Blázen nad ležícím komisařem Rexem.
„Koukám, že ti Číňani přidělali pěkný nový nohy, bionický,“ podával mu brko.
„Chvíli bude trvat, než si na ně zvyknu, ale prej budu moct jít zítra do práce,“ odpověděl Rex a s chutí potáhl a pokračoval.
„Bylo to o koule a vůbec, máte nějaký stopy?“
„Máme video,“ řekl Kapitán.
„I s tím mým úrazem?“
„Jo,“ převzal Blázen brko a potáhl.
„To budu chtít vidět, mohl bych ten záznam prodat televizi a něco si přivydělat,“ přemýšlel Rex a znovu natáhl pracku pro brko.

„Šéfe, ztráty nejsou zničující, ale vzala veškerej hérák a halucinogeny a udělala pořádnej bordel. Mrtvoly odvezli Rexovi kolegové,“ promluvil Pong, když seděli v klubu u stolu nad otevřenými lahváči a narýsovanými lajnami.
„Se nedá nic dělat, ale jak tu svini najdeme?“ řekl Kapitán.
„Můj vůdce, jestli můžu vstoupit do diskuse s faktickou poznámkou, ale ta šílená ženština se sem nějak musela dostat,“ pověděl Kokot.
„Má naprosto pravdu příteli Blázne. Musíme najít loď, kterou přiletěla, nebude příliš daleko od kolonie,“ potvrdil Kokotovu teorii pan Jednooký.
„Když najdeme loď, najdeme i Mindu. Dobrej plán,“ shrnul krátkou debatu Blázen a odpálil joint.
„Šéfe. já vyrazím na lokální pátrání a pokusím pro komisaře Rexe zajistit nějaký další důkazy,“ dodal ještě Pong, na kterém byla vidět jistá nervozita a touha vyrazit do terénu.
„Ty vole, Pongu, padej nebo se mi tady zhroutíš,“ zasmál se Blázen a upil z lahváče.

Pong stál na místě nového činu v jednom ze svých oblíbených bordelů.
„Až se mi ta svině dostane pod ruky, já s ní pořádně vyjebu,“ mumlal pod svůj čínský vous, když procházel chodbou a viděl všechny svoje oblíbený děvky mrtvý s dírou uprostřed hlavy.
„Přežil někdo?“ zeptal se nedaleko stojícího policisty.
„Nikdo, pořád stejný modus operandi,“ odpověděl stručně.
„Doprdele, někdo musel něco vidět,“ zamručel Pong a jeho vycvičený mozek začal pracovat na 76,8% výkonu. Kromě několika doteď nevyřešených fyzikálních problému vyřešil i otázku smyslu existence, ale tyto odpovědi ho zaujaly jenom krátce, protože mozkové synapse mistra kung-fu právě spustily vizualizaci místa činu.

Minda vstoupila do bordelu únikovým východem a ochranka pro ni nebyla překážkou. Nejdříve ochromila návštěvníky v přízemí, na hlavní vchod pověsila ceduli, jenž oznámila uzavření z technický důvodů a pak vstoupila do prvního patra a brala jeden pokoj za druhým. Během cirka necelé půl hodinky měla hotovo.
Otevřela v posledním pokoji barový pult a vyndala láhev kořalky, kterou na ex vyžahla.
Překročila mrtvá těla zákazníka a služebnice rozkoši a zamířila na záchod. Otevřela dveře, stáhla kalhoty, posadila na toaletní mísu a vysrala něco velmi odporného. Mouchy, které seděly u stropu, zabzučely a popadaly na zem. Když byla hotová a spokojená, pustila se do své nejoblíbenější práce. Vysávání mozků obětí.
Nějakou chvíli tím strávila, několikrát sice byla vyrušená ze své činnosti prudkým bušením na vstupní dveře, ale to po nějaké době ustalo, protože zákazníci šli o bordel dál. Nakonec odešla stejnými dveřmi, kterými přišla.

Pong stál v poslední místnosti na konci chodby a přemáhal žaludeční nevolnost, aby se nepoblil.
„To je smrad, co? Několik kolegů muselo být odvezeno do nemocnice s prudkou reakcí, takže dovnitř můžete jen v ochranným obleku,“ povídal stojící policista.
„Já to vydržím,“ řekl Pong a hrdinně vstoupil do místnosti, ve které pracovalo několik postav v maskách, ohledávali místo činu a někteří uklízeli.
„Ty hovna nechtěj vůbec pustit,“ křičel ze záchoda pracovník laboratoře.
„Jak to můžeš vydržet?“ podivil se jiný hlas.
„Normálně, jsem vycvičenej, ale tohle je fakt síla,“ pověděl Pong a sehnul se pro prázdnou láhev.
„Víte vážení policejní orgáni, takový sfetovaný hovno sem už dlouho necejtil, ale v tomhle cejtim kromě drog ještě něco navíc. Nějakou chemku, kterou není fet, ale něco, čím nasákla v místě, kde se schovává.“
Jeden z laborantů se zamyslel a vyndal z boxu vědecký přístroj, který zapnul a začal s ním chodit po místnosti. Zařízení vydávalo hlasitý nepříjemný pištivý zvuk.
„Omlouvám se, trochu ho zmátl ten zápach, už bude ticho,“ zasmál se vědátor a nepřestával v chození po místnosti.

1 2 3 4 5 6 7