„Ano, bylo to tenkrát dost veselý, neměli jsme nakonec chodit do bordelu, protože těch děvek co si tenkrát opíchal. Některý si ten zážitek pamatovaly dost dlouho,“ v koutcích úst zacukalo blonďaté bestii. Blázen na něj pohlédl a očích mu projely myšlenky. Došli do skladiště a zamířili rovnou k bednám s methamfetaminem. Killer prošel uličkou mezi nákladem, prohlížel bedny a zeptal se.
„Je to fakt všechno? Objednávka byla pět tun.“
„Ano je, chceš si to převážit během překládky?“ zeptal se Kapitán Blázen.
„Myslím, že ti budu věřit,“ odpověděl Killer.
„Ochutnat zboží nechceš?“ ještě se optal Blázen a díval se na Killera.
„Myslím, že ani ne, znám kvalitu, kterou vozíš,“ zareagoval Killer a jeho kamenný obličej naprosto o ničem nevypovídal.
„Dobře, zavolám Jacka, aby připravil vozík a můžeme začít převážet zboží k výtahový šachtě,“ řekl mu Blázen a stiskl komunikátor.
„Jacku, přijď laskavě do skladu, začneme převoz beden k výtahu. Jo, a Jacku, vem mi ten tvůj vzorek. U sebe nic nemám a chci si na ještě dát jedno brko na čerstvým vzduchu.“
„Rozkaz kapitáne,“ odpověděl podnapilý hlas.

Mezitím u průlezu Pong nervózně sledoval dva opičáky, kteří s Killerem vstoupili na palubu. Smrděli jak mořskej tchoř a tvář jim překrývalo něco, co se kdysi možná mohlo nazvat vlasy. Zpoza zdredovatělých cucků na něj koukaly oči a Pong měl čím dál tím víc horší pocit z celé věci. Měl chuť je zabít, něco mu na nich vadilo a jejich zápach to nebyl. Cítil ve vzduchu odér nervozity, když tu přišel Jack.
„Máme jít za kapitánem, budeme překládat. Vzal sem mu svý hulení, aby si zakouřil, mezi tím co vyřeší s Killerem převod Kreditů,“ řekl Jack a otočil se k obludám.
„Vy máte jít s náma, samotný tady zůstat nemůžete, něco by se vám ještě mohlo stát,“ zasmál se.

Skupina vyrazila ke skladišti, kde si Killer prohlížel záchranou kapsli, ve který našli Urghu.
„Blázne, kolik bych si chtěl za tenhle pěkný kousek hungské technologie?“
„Pět tisíc kreditů, je to šrot, který jsme nabrali na Havaji.“
„Pět tisíc, povídáš.“
„Pět tisíc, povídám.“
„To je příliš, dám ti dva a půl tisíce Kreditů a budu věřit, že je skutečně z Havaje.“
„Odkdy tě zajímá původ zboží, který chceš koupit?“
„Od té doby, milý Blázne, odkdy pátrám po obsahu této kapsle,“ zasmál se Killer a ukázal zuby.
„Tak to bychom se měli posadit, že jo?“ lehce pokynul hlavou Blázen, přisunul Killerovi židli a sám si sedl na bednu. Díval se Killerovi do jeho dětinského obličeje.
„Ty nejsi Killer, že?“
„Ne, nejsem.“
„Myslel jsem si to.“
„Jak si poznal, že jsem někdo jiný?“
„Velmi jednoduše, zmáčkli ste Killerovi koule až prozradil náš domluvený kód, ale už ti neřekl, že si vždycky převáží váhami zboží a ačkoliv neužívá, vždy ochutná zboží, aby nekupoval zajíce v pytli. Kdo vlastně jsi?“ bez známky nervozity se zeptal Blázen.
„To bude trošku složitější, otázka spíš je, kdo mě stvořil. Vím, že je Urgha tady na ponorce a protože tě milý Blázne stejně musím zabít, můžu ti to povědět. Mí stvořitelé jsou vlastníci iluminia, které záhadně zmizelo během přepravy. Myslí si, že bylo ukradeno,“ začal vysvětlovat Killer nebo to, co se za něj vydávalo.
Blázen nepřemýšlel, „vidíš, že je kapsle poškozená explozí.“
„Vidím a upřímně je mi to zcela jedno. Chci Urghu a vy ostatní zemřete, prosté, milý příteli.“
„Jsi klon, že?“
„Ano, jsem. A nepřemýšlej nad tím, že mě zabiješ. Jsem jeden z mnoha miliónů, které mohou mí tvůrci stvořit.“
„Myslím, že to bude o něco složitější. Nemám chuť ještě umírat, ještě párkrát si chci užít masáže na Havaji,“ díval se stále na Killera kapitán Blázen. „A co ty dvě obludy, který s tebou klone přišly?“
„Ty dvě obludy, jak říkáš, vyřídí toho tvého pomateného Číňana a najdou mi Urghu.“
„Moc toho o nás nevíš, že?“
„Stačí mi, že vás všechny zabiju rychlou smrtí. Jde mi pouze o to splnit úkol, který mi byl zadán.“
„Tobě toho o nás skutečně moc neřekli, že?“ znova se otázal Blázen a na jeho tvářil se ukázal neznatelný úsměv.
„Řekli mi jen to, co potřebuji vědět. Najít Urghu a zabít vás všechny za každou cenu.“
Blázen se začal smát a když se konečně smát přestal, musel se zeptat.
„Mám věřit, že tví stvořitelé předem věděli, že Urghu najdu a že ji budu mít zrovna dneska náhodou na palubě, když náhodou povezu do Tasmánie zboží pro Killera. Mám uvěřit, že nebyla zkurvená náhoda, najít v milionech krychlových metrů slaný vody jednu podělanou kapsli? Blázna si dělej z někoho jinýho, debile.“
„Kapsle vydává signál, že?“ pokračoval klon.
„Vydává.“
„Když mě zabiješ, budou vědět mí stvořitelé, že jsem zklamal a ty máš stále kapsli a Urghu.“
„To jsem ochoten riskovat, vysvětli mi teda proč zde sedíme tváří v tvář?“ zamručel Blázen.
„Víš proč jste zachytili signál?“
„Protože máme na ponorce docela chytrý přístroje.“
„Víš, kdo je vytvořil?“.
„Ponorka je čínská a technologie z tasmánie,“ pokračoval v rozhovoru Blázen.
„Správně. A víš doufám, kde má tasmánská technologie svůj původ?“
„Povídá se, že má původ v hungský technologii, kterou získali Číňani během války a následnými mírovými obchody.“
„Správně. Proto také tvoje ponorka mohla zachytit signál. Možná také tušíš, že mozky, které v Tasmánii žijí a pracují, vytvořili modifikace a novinky, o který je zájem nejen na zemi, ale i v širším okolí. A trošku ty geniální mozky sereš, protože jim do země pašuješ to zasraný nechutný svinstvo, na kterým si ujíždí spousta otroků. Proto jsem byl stvořen já.“
„Abys mě chytil a zabil?“
„Ano, ale abych tě před smrtí uklidnil, měli jsme tě jen nají a zabít. Kapsle je náhoda, která nám spadla z nebes. Mí stvořitelé ji našli při běžném hlídkovém letu a okamžitě nahlásili zachycení signálu svým hungským obchodním partnerům, kteří by chtěli Urghu vyslechnout. Jde jim jenom o náklad iluminia, který se pokoušela se svými kumpány dodat separatistům. Jde jim o toho, kdo platil. Jde jim o informace, o nic jiného. Dokážeš si představit naše překvapení, když jsme na monitoru zjistili, že se signál dal do pohybu a zamířil k místu naší operace?“ pokračovala nevinná tvářička klonu a skrz lehký cynický úsměv prosvítaly jeho ocelové zuby.
„Tak to si mě uklidnil. Sme mysleli, že kapsle je vypnutá a já debil se bál příliš náhod pohromadě. Dobrá, předpokládám, že skutečný Killer je mrtvý a nález kapsle pěknou ukázkou náhodného jevu,“ uvažoval nahlas Blázen.
„Je mrtvý. Poté, co nám prozradil, jak se k tobě dostat, rozkousl v jazyku zašitou plastovou kapsli s biologickým jedem, který jsme nezachytili a zemřel rychleji, než se nám podařilo připojit mozek k počítači a zkopírovat ho. Drobná chyba, příště budeme nejdřív kopírovat a pak se teprv ptát. Jsi připraven zemřít? Myslím, že si povídáme dlouho,“ ukončil rozhovor Killerův klon.
„Já bych, být na tvém místě, ještě s umíráním počkal, obludy tady stále ještě nejsou. Třeba se přeci jen dozvíš něco, co o nás stále ještě nevíš,“ s mírně znuděným výrazem ve tváři řekl Blázen.