Kapsle matné černé barvy nesla stopy požáru a mechanického poškození. Jack vyndal svůj ruční skener a zkoumal hodnoty, které mu ukazoval na displeji.
„Máš pravdu Kapitáne, je tam Hung a mele z posledního, někde by to mělo mít kontrolní panel. Tohle je standardní hungská záchranná kapsle, který se běžně nacházej na jejich nákladních lodích. Vypadá to, že se jim stala nějaká drobná nehodička a tomuhle se podařilo včas uniknout. Kdybychom ho nenašli, asi by byl do pár hodin studenej, jak zákon káže. Ustupte laskavě oba dva, zkusím tu rakev otevřít.“
Jack se dotknul místa s hungskými symboly a odsunul kryt panelu, který zpřístupnil klávesnici s malým displejem. Jack tyto kapsle znal, kdysi totiž pracoval ve Svobodné Tasmánii jako expert na hungskou kosmickou technologii, akorát láska k alkoholu ho přivedla do spárů kapitána Blázna, který ho před několika lety zachránil před jistou smrtí, když ho chtěli popravit za závislost. Stiskl několik tlačítek, svorky se uvolnily, vyvalila chladná mlha, víko kapsle odpadlo na podlahu a odkrylo dáreček, které se uvnitř skrýval.

Všichni tři se společně podívali dovnitř kapsle, Pong zapískal, z Jacka vypadlo „a kurva“ a Blázen vytřeštil oči.
„Kapitáne, mě snad šálí zrak,“ povídá Jack, Pong zíral a slintal.
„To se mi kurva doprdele snad jenom zdá, to se mi snad jenom zdá,“ mumlal si pro sebe Blázen. V záchranný kapsli byla hungská samice, poctivá hungská samice se třemi prsy, velkými ústy, orlím nosem a blond vlasy. Pod přiléhavou černo-červenou latexovou kombinézou se rýsovaly její křivky Venuše a stydké pysky v rozkroku ve tvaru velbloudí nohy zcela jasně do celého světa křičely, že tady je úrodný klín. Pong konečně promluvil.
„Šéfe, já ji chci vymrdat, chci ji vymrdat a hned teď. Já, já...“
„Nikoho ty debile mrdat nebudeš, navíc by asi po probuzení nebyla příliš nadšená, kdyby zjistila, že si s ní zablbnul jeden sfetovanej mistr světa v kung-fu,“ vyjebal Ponga Blázen, přisunul židli k jedné z mnoha beden s methamfetaminem pro tasmánský otroky a začal balit jointa. Když dobalil, zapálil ho a zhluboka potáhl.
„Já ji vomrdám, já ji musim vomrdat,“ mumlal si pro sebe Pong, mezitím co se Jack pokoušel najít na ovládacím panelu sekvenci spouštějící proces probouzení.
„Nerad bych ji zabil,“ v duchu uvažoval Jack, „protože mrdat mrtvou děvku by nikdo nechtěl. Ta bude mít cenu v porno branži.“
Blázen se na něj podíval a povídá, „Jacku, ne abys ji zabil. Ta bude mít velkou cenu, navíc jestli je zdravá a nebude mít ty jejich podělaný breberky, který se ti zakousnou do čůráka a nejdou sundat, tak nám za ni urvou ruce.“
„Kapitáne, vždyť mě znáte,“ povídá Jack a hrabe se dál v panelu.
„Myslím, že to mám,“ po chvíli zamumlal a navolil kombinaci tlačítek. Bylo slyšet syčení podpory života, kapalina v hadičce zavedené do orlího nosu změnila barvu z červené na žlutou, hungská samice otevřela oči a její rudé duhovky si prohlížely okolí.
„Chci tě šoustat,“ vrhl se k ní nadržený Pong, ale než se zmohl podniknout cokoliv více, dostal pěstí do nosu mohutnou ránu až přeletěl celou místnost.
„Miluju děvky, který se uměj bránit,“ křičel radostí a držel se za krvácející nos.

„Myslím, že zábavy bylo zatím dost. Pongu vysmahni ke svý virtuální konzoli, pusť si nějaký porno, ale tady už seš očividně zbytečnej,“ zchladil Pongovo nadšení Blázen a přiblížil se i s židlí k otevřené kapsli.
„Můžeš mluvit? Mám implantovaný překladač hungštiny, měl bych ti rozumět,“ povídá Blázen a prohlíží si hungskou ženu.
„Urgh, ugh ughch,“ ozvalo se a Blázen se otočil k Jackovi. „Rozumíš ji? Můj babylonský nástroj mlčí.“
„Ne, taky ji nerozumím. Vypadá, že na tom není moc dobře. Bůhví, kdy se naposledy krmila. Moment, projedu ji skenerem.“

Kapitán Blázen kouřil joint a čekal na data ze skeneru.
„Kapitáne, tady Karlos, mám zařadit rychlost směr Tasmánie nebo máte ještě nějakej důvod, proč stojíme na místě a neplujeme si vydělat?“ ozval se palubní komunikátor. Blázen vyfoukl kouř z plic a odpověděl.
„Počkej ještě chvíli, nechtěl bych v případě průser vyhazovat kapsli z ponorky za jízdy.“
„Tak co Jacku, už si něco zjistil?“ otočil se k Jackovi, který zrovna mocně upíjel z láhve.
„Kapitáne, řekl bych, že je to jasný jak facka. Potřebuje perník, je úplně vyřízená,“ řekl Jack a podíval se znovu na dno láhve.

Blázen perník nebral, ale bylo ho všude okolo celkem dost, takže z nejbližší krabice vyndal pytel s krystaly a několik jich odsypal na jednu z beden. Zvedl se, přešel do lodní jídelny, kde natočil do plechovýho hrnku vlažnou vodu, vrátil se, dal krystaly do vody a se slovy „něco sem ti nasypal do pití“ dal hungský samici napít.
Ta po prvním doušku pookřála a bylo vidět, jak s každým dalším hltem ji energetická tekutina vrací síly a barvu do tváře. Poslední kapku olízla svým dlouhým špičatým jazykem a Blázna napadla pěkná prasárna.
„Můžeš mluvit? Mám implantovaný překladač, měl bych ti rozumět,“ zeptal se znovu.
„Urgh, ugh. Co to bylo za zmrda, kterej mě chtěl tady na místě mrdat?“ odpověděla mu hlubokým hrdelním hlasem.
„Kapitáne, vona mluví,“ řekl se smíchem Jack, „jasný znamení, že už je v pořádku.“
„To byl náš nadrženej Číňan, to má z porna, který pořád sjíždí. Já sem Blázen, kapitán týhle plechový rakve, tohle je Jack a ty seš kurva kdo? Mám takovej pocit, že sme tě našli v poslední chvíli. Ještě pár hodin a byla by si jen hromádkou mrtvýho masa,“ odpověděl Blázen a zapálil jointa, který stačil mezitím zhasnout.

„To bych vám asi měla poděkovat, že ste mě dostali z tý kapsle. Jmenuji se Urgha a jsem pilotka obchodní lodi, která směřovala do mojí domovský soustavy. Kde to vlastně sem?“ řekla už méně hrubším hlasem, pravděpodobně díky postupným účinkům methamfetaminu.
„Tušíš aspoň jméno planety, na který se právě nacházíš?“ otázal se Blázen.
„Vypadáte jako lidi, řekla bych nejspíš Země, ale to bych byla pěkně daleko od svý původní trasy,“ zamyšleně odpověděla Urgha a pokračovala, „vezli jsme náklad iluminia a nějakej podělanej prevít špatně uzavřel transportní kontejnery, takže iluminium uniklo a reagovalo s kyslíkem, což způsobilo výbuch. Já byla ráda, že jsem z druhým pilotem doběhla k záchranným kapslím. Kde je vůbec můj druhej pilot?“
Blázen jedním nádechem vytáhl zbytek jointa.
„Našli jsme jenom tebe, měla jsi štěstí, protože jsme tři sta metrů pod hladinou vody.“
Urgha se na něj podívala svýma rudýma očima, pak pohlédla na Jacka, který mlčel, poslouchal a občas upil ze své láhve, kterou držel na klíně. Obešla kapsli a cosi namačkala na klávesnici panelu. „Deset dní, deset dní. Neměla bych žít a ještě jsem skončila na týhle bohem zapomenutý planetě.“
Jack zvedl hlavu. „Jak bohem zapomenutý planetě? Nás zná celej vesmír.“
„To zná,“ otočila se k němu Urgha, „ale jako bandu zkurvysynů, desperátů a obchodníků neštítících se prodat sousedovi svoji vlastní dceru. A mimochodem, nechtěli jste mě, potom co byste mě všichni ošukali, prodat producentům meziplanetární pornografie? Všichni vědí, že obchodujete s drogami, zbraněmi a pornem.“
Kapitán Blázen se na ní dlouze podíval.
„Myslíš, že sem blázen?“