1 2 3 4 5 6 7 8 9

„Šéfe, máte naprostou pravdu. Tahle vyhlazovací akce se mi trochu vymkla z rukou a právě nastal čas vše ukončit. Kokote, pošli vlastníkům lístků a VIP hostům souřadnice, kde je místo setkání před vlastním zahájením mazání civilizace z map,“ vstoupil Pong.
„Nemám problém,“ odpověděl Kokot, rozeslal data, nastartoval pohon a odpojil Kapku od terminálu. Doktor vytvořil červí díru a s efektním zábleskem zmizeli od továrny. Za nimi postupně mizely další lodě, dokud varna společnosti Pong & Co opět neosaměla a do černoty vesmíru pouze zářil velký neonový nápis.

U hranice ‚Země nikoho‘ bylo narváno. Kosmické lodě byly rozmístěné u plynové hradby a některé se pokusily neúspěšně o průnik. Energetické záblesky vytvářely docela hezké efekty.
„Šéfe, asi bysme jim měli říct, že takhle ne. Vždyť přijdeme o zákazníky,“ řekl Pong a natáhl lajnu.
„Pongu, několik zrychlených debilů nám chybět nebude, vždyť se na ně podívej, vysmažený jak hovada a netrpělivý jak nadržený puberťáci. Myslím, že děláme evoluci dobrej skutek,“ odpověděl Blázen a potáhl z brka.
„Můj vůdce, že bych jim poslal postup, kterak projít plynovým oblakem?“
„Kokote, ještě chvíli ne,“ řekl Kapitán.
„Kapitáne…?“ špitla Urgha.
„Urgho, nemusíme si nutně udržet každýho zákoše,“ zamručel Blázen a upil z lahváče.

Smrtící divadlo trvalo asi hodinu, než účastníkům zájezdu došlo, že tudy cesta nepovede a počet zkoušejících poklesl na nulu.
„Kokote, je čas, pošli všem zprávu,“ rozkázal Kapitán a otočil se k Pongovi.
„Ty vole, přišel zase tvůj čas.“
„Šéfe, konečně,“ natáhl Pong lajnu a postavil se před oko kamery.
„Je to zapnutý?“
„Je, můžeš mluvit,“ odpověděl Kokot.
„Hm, pokud mě ještě neznáte, jmenuji se Pong a povedu toto vyhlazování. Vřele všem doporučuju držet pozadí pěkně v pozadí a necpat se před mý zbraně. Kolega Kokot vám před chvíli rozeslal návod, jak se dostat skrz plynovej oblak, takže se snažte jím držet, ať vás zdechne co nejmíň. Vstupný nevracím.“
Pong otevřel lahváče a naplnil vyschlé hrdlo pěnivým mokem.

Nikdo neodpověděl, tak Číňan usoudil, že mlčení znamená souhlas a řekl Kokotovi, že může proletět na druhou stranu.
Kokot zamířil s Kapkou do oblaku plynu a bezpečně provedl loď nebezpečným místem. Na druhé straně v Zakázané říši vládl podezřelý klid, který byl velmi brzo narušen pronikajícími loděmi diváků. Ne všem se podařilo úspěšně proletět smrtící zónou, takže plynový oblak vyvrhl několik nasračky rozervaných vraků.
„Kokote, zkus navázat spojení s Matkou a řekni ji, že jsme tady, abychom dokončili misi,“ řekl Pong a začal drtit krystal.

„Kapitáne Blázne, ráda vás všechny slyším,“ ozvala se Matka z reproduktoru.
„Výborně, můžeš nám říct, kde všude má zašitý Zákázanej zmrd svoje vojska?“ promluvil Pong rychle.
„Ááá, Pong,“ rozesmála se Matka, „Zakáznej císař se schovává na Císařský planetě v Zakázaný soustavě a jeho vojska jsou úplně všude. Posílám signatury, abyste je mohli najít svými senzory. My musíme chránit svůj domov, takže vám ze začátku nepomůžeme.“
„Matko, to nevadí, pomůžu si jako vždycky sám. Mám ještě něco vědět?“ zeptal se Pong.
„Pongu, nic kromě...“
„Co kromě?“
„Pongu, Zakázanýho císaře chrání Zakázaná garda, což je jeho osobní ochranka a jsou to dobře vycvičení krutí zmrdi, kteří tě můžou zabít.“
„Matko, už sem se s nima setkal. Mě nikdo nezabije, ale i tak díky za varování,“ zasmál se Pong a ukončil rozhovor.
„Šéfe, slyšel jste, je to na mě. Kokote, připrav atomovky a odstřel pár nejbližších planet a měsíců. Ať začnem s pořádnou parádou a pak zamiř rovnou k Císařský planetě.“
„Rozkaz,“ odpověděl Kokot a podíval se po Bláznovi.
„Můj vůdce, fakt ho mám poslouchat?“
„Kokote, poslouchej, akorát kdyby se ti něco nezdálo, tak se mě zeptej,“ kouřil Blázen brko a upíjel z lahváče.
„Šéfe…?“ urazilo se Pongovo ego.
„Ty vole, to byla prdel, tak už to odpal, ať ti idioti tady nemaj pocit, že utratili peníze za hovno,“ rozesmál se Blázen.

Kapku opustilo několik raket, které neomylně zamířily k zadaným souřadnicím. Všechny přesně zasáhly své cíle a vesmír rozzářily mocnými barevnými explozemi, jejichž fotografie a videa se začaly okamžitě objevovat na veřejném profilu společnosti Pong & Co ve společenské síti FakeBook. Většina návštěvníků totiž začala okamžitě své zážitky mezi sebou sdílet.

„Kapitáne, právě se přihlásil k odebírání našeho FakeBookovýho profilu uživatel číslo dvacet mega,“ vykřikla udiveně Urgha.
„Zlatíčko moje, to je paráda, právě jsem tě jmenoval správkyní firemního účtu. Piš jim tam nějaký sladký žvásty, sluníčkuj, plusíčkuj, smajlíkuj a vůbec piš tam všechny ty sračky, který většina debilů miluje,“ odpověděl Pong.
„Šéfe,“ otočil se k Bláznovi, „nejdřív zničíme kompletní císařskou flotilu a Zakázanýho zmrda si necháme úplně nakonec.“
„Jak myslíš, je to tvoje akce,“ odpověděl suše Kapitán.
„To rád slyším. Kokote, už si proskenoval celou galaxii?“
„Pongu hotovo,“ odpověděl Kokot a zobrazil velkou mapu, ve které byly desítky zakreslených červených bodů, „je jich celkem hodně, ale jak vidíš, většina se jich nachází v oblasti Císařský planety.“
„Začnem je likvidovat od okrajů, třeba některý vyprovokujem, naruší formaci a půjdou nám vstříc, tím by se to dost zjednodušilo,“ představil Pong svůj strategický plán.
„To si vymyslel sám?“ rýpl si Jack a otevřel novou láhev kořalky.
„Nechces zelenej jed?“ zasmál se Karlos a podal mu svoji flašku.
„Nechte to škádlení na později. Jacku, jo vymyslel, je to jeden z nejstarších šaolinských triků,“ odpověděl Pong.
„Hele a myslíš, že tuhle malou provokaci nepoznaj?“ promluvil Blázen.
„Šéfe, určitě ji budou znát a znamená to, že do svých myslí vnesou semínko nejistoty.“
„Ty vole, Pongu, ty seš psycholog,“ řekl Blázen a potáhl z jointu.
„Šéfe, nejsem,“ pověděl Pong a otočil se k mapě. Vzal do ruky digitální propisku a vkreslil do hvězdné oblohy zlatý obdélník a logaritmickou spirálou, ukončenou v místě Císařský planety, vyznačil trasu útoku.
„Pongu, to je geniální,“ konsternovaně zíral Kokot a jeho umělý mozek těžce zpracovával obraz před sebou.
„Učení zlatého řezu. Dar zakladatele a prvního Mistra Šaolinského chrámu svým žákům. Je vidět, že si sebou na svoji pouť vzali veškerá prastará tajemství. Jenom chrámoví mniši znají tajemství přírody,“ vysvětlil Pong jak se věci mají.
„A pro nás to znamená co přesně?“ zeptal se Blázen.
„Šéfe, strategie zlatýho řezu pro vás může být výhoda, ale také současně slabinou. Je to v podstatě test.“
„Ty vole, Pongu, řekni mi to nějak lidsky.“
„Šéfe, jasný jak facka. Ten kdo tuhle strategii nezná, zemře. Kdo ji zná, většinou zemře až na konci spirály, podle toho jak je dobrej. Za starých časů se takto testovala úroveň protivníka.“
„Jo, jasně, to sou ty vaše duchovní ezosračky, tak to divadlo spusť, podívej se na profil, jak lidi pruděj, kdy konečně začnem,“ ukončil Kapitán rozhovor, který ho začínal silně nudit.
„Kokote, trasu máš nakreslenou, nahoď motory a zapni ochranný štíty. Pošli data těm nadržencům a ať se držej pěkně v pozadí, nebo to taky schytaj,“ rozkázal Pong, posadil se k pultu ovládání zbraní a uvedl je do stavu bojové připravenosti.
„Popongu, kokonečně,“ zazněl odněkud Frankův hlas.

1 2 3 4 5 6 7 8 9