Vesmírní dýleři 2 - 5. Hlubina
Krátce před explozí.
„Poručíku Wongu, venku se něco posralo,“ řekl jeden z maskovaných mužů Wongovi, když zazněl mohutný výbuch a do dveří narazily trosky.
„Nevím co se stalo, podivná událost,“ řekl Wong a úplně nechápal, čeho se právě stal svědkem. Zanedlouho kdosi začal bušit do dveří, dva ozbrojenci otevřeli a vtáhli dovnitř zkrvavené tělo.
„Kangu, co se stalo?“ zeptal se rychle velitel.
„Poručíku Wongu, sme v prdeli. Je tady Pong, nemáme šanci,“ řekl Kang.
„Pong, kde ten se tady bere? Neměl tu být,“ šokovaně řekl Wong a otevřel radiové spojení.
„Tady Wong, máme zasranej problém. Překvapil nás Pong,“ promluvil do vysílačky a čekal na odpověď.
„Okamžitě zmizte,“ zazněla odpověď, ale už bylo pozdě, protože dveře rozrazila další exploze. Po usazení prachu stál ve vytvořeném otvoru Pong s meči v rukou.
„Já jsem Pong a vyzývám vás na čínskou férovku. Vy všichni proti mně,“ hlasitě oznámil.
Nastalo krátké ticho, během kterého se po sobě podívalo posledních dvanáct útočníků a pak odhodili střelné zbraně.
„Férová nabídka, můžeme jít na to,“ řekl Wong a vytáhl meč s nožem.
„Šéfe, teď se dívejte,“ řekl Pong do kamery a započal svůj tanec smrti.
Začala tradiční čínská kung-fu bitka, ve které létaly vzduchem údy, těla, orgány, bojovníci a zbraně všeho chladného druhu. Morkem kostí pronikal vysokofrekvenční křik bojovníků kung-fu, až se kamerám chvěl obraz.
„To je dílo zkázy, co?“ smál se Blázen a byl velmi spokojený, protože věděl, že až tohle všechno skončí, bude mít nové dobré přátele.
Pong však zatím nehodlal končit, protože byl rozjetý vražedný stroj a měl za sebou teprve dva mrtvé. Hodně moc si užíval a během krátkých mezipauz dával dávky perníku přímo ze zkrvavené čepele meče. Krvavej perník měl fakt hodně rád. Pach krve ulpělý v nosní sliznici, přímo dráždil tu část mozku, která byla středem jeho enormní lásky k boji.
Pokračoval v oddělování údů a kuchání vnitřností. Jeden nepřítel za druhým pomalu odpadával, dokud nezůstali poslední čtyři.
„Tradičně to nejlepší nakonec,“ otřel Pong meče od krve v očekávání poslední bitvy.
Poručík Wong rychlým pohybem ruky naznačil posledním třem spolubojovníkům, že mají zaútočit. Ti se po sobě podívali a společně provedli výpad.
Pong labutím krokem obkroužil útočníky a v ladné otočce zbavil jednoho z nich hlavy. Dvojice se překvapením zastavila a znovu po sobě podívala. Pong schoval meče a vytáhl jídelní hůlky.
„Ty vole, teď něco uvidíš, dívej se pořádně,“ podal Blázen Předsedovi joint.
Poručík Wong se začal smát.
„Čemu se směješ, debile?“ řekl Pong.
„Co chceš dokázat s těma hůlkama? Slyšeli sme o tobě všelijaký věci, ale hůlky…?“ smál se od ucha k uchu.
„Tak zřejmě o mých jídelních hůlkách jste ještě nikdy neslyšeli,“ odpověděl s úsměvem Pong a velmi významně si mnul svůj dlouhý vous.
Dva bojovníci rychle zašermovali meči a vyběhli proti Pongovi. Jeho oblek se ve zpomaleném záběru zavlnil v tanečním rytmu, ve kterém stihl sklonit tělo před úderem ostří a podletět pod vojáky, kdy jim v jeden jediný správný okamžik zarazil hůlky do prdelí. Na závěr lehce a elegantně napřímil tělo do vítězné kung-fu pózy.
„No to mě poser,“ podivil se Předseda divadlu, které se odehrávalo na displeji před jeho zrakem a natáhnul do sebe lajnu jako kráva.
V místnosti s portálem nastalo ticho, že by pád špendlíku byl slyšet, dokud ho nepřerušili dva muži. Ti si uvědomili, že jsou velmi ošklivě zraněni ve spodních částech těla.
„Nesedal bych si, být vámi,“ řekl důrazně Pong, ale jeho doporučení nebylo vyslyšeno, neb nebožáci se posadili na prdele a jídelní hůlky dokonaly nechutné dílo.
„Víte vy vůbec, jak blbě se mi budou teďka vyndavat?“ otráveně prohlásil a podíval se po Wongovi.
Ten nevěřícně zíral před sebe a nechápavě sledoval krvavé skvrny pod vojáky, která se rozlévala v místech, kudy hůlky pronikly do těla.
„Cos nám to provedl?“ zaskučel jeden ze zraněných.
„Právě sem vás zabil velmi krutou metodou, aby ten zmrd tady viděl, co ho čeká, když nepromluví, až ho budu krutě vyslýchat,“ odpověděl Pong.
„Chápeš ty vole, že chceme vědět, co se to tady kurva děje za sračky, že jo?“ promluvil k Wongovi, který stále mlčel.
„Tak povíš něco nebo se chceš dívat, jak tady ti dva pomalu umírají?“ tázal se Pong. Wong po něm hodil takovým zvláštním pohledem bojovníka.
„Klidně,“ odpověděl.
„No tak fajn, času máme v tom případě dost, takže si můžeme dát partii v šach,“ řekl Pong a vytáhl přenosnou šachovnici s figurkami ručně vyrobených z pravé hmoty a antihmoty.
„A teď se jako snaží o co?“ kroutil hlavou Předseda, který velmi netrpělivě podupával nohama o zem.
„Teď zabíjí čas, protože musí počkat, až zdechnou ti dva parchanti,“ řekl Blázen a napil se chlazeného lahváče, kterého vyndal Kokot z cestovní tašky.
„Bude to na delší dobu, můžeme zatím pokračovat v pařbě. Služebnictvo má beztak spoustu bordelu k uklízení, ne?“ dodal a setřel pěnu z úst.
Uběhlo několik hodin, párty zase nabrala obrátek. Venku se míhaly čistící roboty a tuleni v uniformách uklízející Pongův nepořádek.
Předseda zrovna provázel Blázna a Urghu zoologickou zahradou, kde chovali ve velkých akváriích různé ryby, velryby a paryby, včetně dalšího rozmanitého mořského živočišstva, které Blázen nikdy v životě neviděl.
„No a tohle je náš nejcennější exponát,“ zastavil Předseda u velkého jezera s velkou kamenitou pláží, po které se váleli, světě div se, praví živí tuleni.
„To sou…?“ podivil se Kapitán.
„Ano, naši přímí předci, podařilo se nám zachránit několik posledních kusů a za pomoci drobných genetických modifikací jsme jejich populaci rozšířili,“ odpověděl Předseda a vydal ze sebe zvuk, který znovu připomněl Pink Floyd, jenž přilákal několik kusů.
„V kýblech jsou nějaký chcíplý ryby, tak jim je můžete naházet, krmení mají rádi,“ řekl Předseda.
Blázen s Urghou začali házet do vody jednu mrtvou rybu za druhou a když byly kýble prázdný, Předseda odněkud vytáhl červený míček a hodil ho mezi tuleně. Ti vydali jásavé zvuky a počali balónek mezi sebou přehazovat a žonglovali jím na nosech zvednutých hlav.
„Ty vole…,“ zasmála se Urgha.
„No jo, po jídle jsou vždycky takoví hraví, ale teď bychom se měli vrátit zpět na oslavu,“ odpověděl Předseda.
„Šéfe, Wong je připraven k výslechu,“ ozval se Pongův křik.
„Tak jo, jdeme zjistit, co tady vlastně chtěli,“ řekl Blázen, zapálil brko a naposledy se podíval po hravých tuleních.