„Konečně doma,“ spokojeně usadil Kapitán prdel v kapitánským křesle. Pong zaujal oblíbené stanoviště u zbraní a vypustil několik sond s velmi citlivými kamerami, které zamířil na pozice dívčí armády, aby mohl sledovat postup a bojové úspěchy. Dokázal bez problému zaostřit až na jednotlivé obličeje.
Matka si vedla dobře, její těžce ozbrojené jednotky osvobozovaly jeden dívčí areál za druhým a naprosto vůbec neměly slitování. Veškeří eunuši, kteří dobrovolně nespáchali sebevraždu, byli nekompromisně zabiti. Na některých místech planety začaly zuřit ohromné požáry, které pohlcovaly budovy a krajinu oranžovými ohnivými jazyky.
Celé to znamenalo, že se velitelský můstek zaplnil kompletní Bláznovou posádkou a kdosi otevřel lahváče a tvrdej. Pozvali Honga s jeho nejbližšími spolupracovníky a oběžnou drahou se linul hluk mejdanu, blikání světel a stroboskopů, které vypustil Hong v podobě speciálně upravených sond.
„Kurevsky dobrej nápad,“ povídal Jack, když pozoroval výhledem barevnou kosmickou hudbu, „měli bysme se přemístit do pozorovatelny, tam budeme mít lepší výhled.“
„To není špatnej nápad,“ řekl Blázen, protože úplně zapomněl, že Kapka má luxusní pozorovatelnu.
„My sme pěkně vyndaný,“ zasmál se Karlos a následován Hongem s kumpány přešel do průhledné kopule, která jim umožňovala 360 stupňů výhled.
„Kapitáne, je tady příšernej bordel a nahoře uděláme další. Je vám to doufám jasný?“ pověděla Urgha, když opouštěla s Bláznem můstek.
„Co se dá dělat, jsme na důležitý cestě,“ odpověděl suše a odhodil vajgl na zem.
„Kakapitáne, aa pěpěkně dodobrodružný,“ vymektal Frank, který vylezl ze své kajuty.

„Slyší nás někdo?“ ozvalo se z kontrolního pultu, u kterého postával Kokot.
„Co je, Kokote? Někdo nás volá?“ sklonil se k němu Pong, který zaslechl známý hlas a přestal se kochat výhledem na blikající vesmír.
„Volá nás Matka. Matko, co se děje?“ řekl Kokot.
„Dokončily jsme osvobození planety a letiště s několika válečnými loďmi máme ve svých rukou. Mise splněna, řekněte Pongovi.“
„To rád slyším,“ popadl Číňan mikrofon, „naloďte se a pojďte za náma, máme tu rozjetou menší párty.“
„To by šlo, máme hodně co oslavovat,“ odpověděla Matka a ukončila spojení.

Netrvalo ani příliš dlouho a k Kapce a Hongovu křižníku připluly 4 válečné lodě.
„Nestřílejte, to sme my,“ promluvila Matka a Kokot promítl do kopule obraz, který poslala. Samé nahé samičky s květinami a láhvemi tvrdého alkoholu v rukou.
„A ty vole,“ podlomily se Pongovi kolena a ozval všeobecný jásot. Jen Urgha vložila hlavu do dlaní, aby nebyl vidět její šílený výraz.

Mejdan jel zase bůhví kolikátej den a všichni byli opět našrot. V jednu chvíli dokonce došlo k překvapivému zjištění, kdy Pong zjistil, že souložil se svojí velmi vzdálenou příbuznou a Blázen musel utéct do své kajuty, protože měl všeho už dost. Ležel si takhle oblečený v posteli, rovnal záda a hlavou mu běhala hromada myšlenek, které ale přerušil Kokotův a Pongův hlas z komunikátoru.
„Šéfe, asi sem budete muset jít, odněkud se vynořilo deset ozbrojených lodí.“
„Můj vůdce, Honga a jeho lidi jsem přemístil zpět a děvčata nás také rychle opouští. Chystáme se k bitvě.“
„Konečně změna, už bylo potřeba,“ zaradoval se Blázen a vystřelil z ubikace.

Všude po podlahách bylo neskutečně bordelu, visící konfety, prasklé balónky a všelijaké barevné „párty sračky cinkrlátka“. Kapitán šel rovnou na můstek do svého oblíbeného křesla, kde Urgha stihla nahrubo uklidit, aby byly vidět přístroje a nezakopávalo se o láhve a jinej nepořádek.
Kokot s Doktorem byli na svých místech, Pong zrovna vyšel z toalety a z nosu mu ještě padal perník.
„Můj vůdce, nepřátelské lodě se seskupují do útočné formace,“ přivítal ho Kokot.
„Šéfe, využijeme staré šaolinské taktiky Opičího krále a bleskových létajících banánů. Rozkazy jsem vydal, všichni jsou připraveni na svých místech.“
„Kokote, to nemáme v zásobě nějakou tajnou destruktivní zbraň, kterou sme ještě nepoužili? Musí nutně dojít ke kosmický střílečce?“ řekl napůl hlasu Blázen.
„Můj vůdce, myslím, že je ještě brzo tahat králíky z klobouku, potřebujeme utužit vztahy a klasická bitva se k tomu hodí mnohem lépe.“
„Šéfe, já s ním nesouhlasím, protože je to zkurvená politika, ale Kokot si trval na tom, že takhle byste to chtěl.“
„Pongu, no chtěl, jak vidíš, nechtěl, protože sme tady jenom kvůli jednomu úkolu a už takhle sme v plnění solidně pozadu,“ přemýšlel Blázen.
„Můj vůdce, chtěl byste…?“
„Kokote, nechtěl, holt si Pong zastřílí,“ uzavřel debatu Kapitán a zapálil brko.

Naprosto bez varování spustila flotila kastrátů palbu a některá diskotéková blikátka poletující kolem Kapky zhasla. Na oplátku svítila střelba laserových paprsků, které se rozbíjely o silová pole. Pong opětoval palbu a Hongova loď s dívčí armádou vykonávala na první pohled velmi chaotické pohyby v bitevním poli, jejichž výsledkem bylo, že zaměřovací automaty eunuchů nestíhaly přesně zaměřovat pozice. Toho využíval Pong a pálil nejsilnějším lodním energetickým kanónem do odkrytých nepřátelských míst.
Velmi rychle takto zneškodnil pět lodí, než nepřátelský velitel pochopil, že ten chaos není chaos, ale naprosto dokonalý plán. Stalo se přesně to, co Pong očekával. Císařskozakázaný velitel se rozhodl oplatit chaos chaosem a zbývajícím lodím vydal rozkaz působit nejchaotičtěji, jak nejlépe dovedou. Nyní v bitevním poli nastal skutečný blázinec, který Pong v jednu chvíli uťal rozkazem k ukončení chaosu.
„Šéfe, teď se dívejte, jak s těma zakázanejma kastrátama vyjebu,“ zasmál se Pong a vyslal sadu atomovek. Spojenecké lodě se přidaly a prostor ozářily atomové výbuchy.
Byla to věru veliká podívaná, explodující energetická jádra šířila přenádhernou světélkující modř, z níž se vynořil hořící velitelský křižník, který mířil přímo na Kapku.
„Kokote, ty vole…,“ vypadlo s Blázna.
„Můj vůdce, silové pole…,“ stačil říci Kokot, když tu náhle do dráhy křižníku vstoupila Hongova loď a srazila se ním.
„… úplně v pohodě vydrží,“ dořekl myšlenku robot a pozoroval ohnivé představení.
„Ty vole, to byl debil,“ rozesmál se Pong až málem vypadl z křesla.
„Můj vůdce, přijímáme zprávu,“ řekl Kokot a zapnul obraz, kde se objevil Hong.
„Kapitáne Blázne, dokážu vám, že si důvěru zasloužím,“ řekl Hong a obraz začal zrnit.
„To byl debil,“ řekl Karlos, který natáhl lajnu.
„Každopádně důvěru si konečně zasloužil,“ uznal Blázen, zapálil brko a chvíli kroutil hlavou.

„Šéfe, Matce jsem poděkoval a teď musíme pokračovat v našem plánu. Přemístíme se k Zakázanému císařskému paláci a začneme vyhlazovat tohle vykastrovaný spolčení planetu po planetě,“ oznámil Pong.
„Souhlasím, je potřeba návratu k původnímu plánu. Hongovi život nevrátíme a děvčata nás mohou ještě chvíli doprovázet. Kokote nahoď motory a dostaň nás o planetu dál,“ vyfoukl Kapitán mohutný oblak dýmu.
Kapka následovaná Matčinou flotilou se dala do pohybu.