„Můj vůdce, červí díru opustíme za tři… dva… jedna… teď,“ odpočítával Kokot a před jejich zraky se znovu objevily hvězdy.
„Kokote, musíme ověřit pozici a to nám chvíli zabere,“ řekl Karlos, který rychle jezdil prsty po ovládacích panelech.
„Souhlasím, zapínám aktualizaci hvězdné mapy a spouštím triangulaci. Franku, máme nějaký signál z okolí?“ řekl Kokot a pracoval neuvěřitelnou rychlostí.
„Momomoment, sskekenuju papásma,“ vykoktal ze sebe Frank od kontrolních panelů anténního systému.

Uběhlo několik dlouhých minut, než zazněl radostný hlas operátora radiopřístrojů.
„Kakapitáne, mamám sisignál Mamajáku nana…,“
„Dál už nic neříkej,“ zastavil ho Blázen a odklepl brko.
„Můj vůdce, má pravdu. Doktor se celkem trefil, za dvě hodiny jsme u nejvzdálenější stanice známé civilizace,“ potvrdil informaci Kokot a vložil do autopilota souřadnice jejich cíle.
„Šéfe, já už se tak těším na zabíjení,“ promluvil Pong a kontroloval jednu lodní zbraň za druhou.

Maják na konci vesmíru vesmíru nebo aspoň to, co se pod tím jménem schovávalo, byl terraformovaný kus kamene ve vhodné vzdálenosti od bezejmenné hvězdy, která měla jenom identifikační číslo a v běžných mapách byla dost obtížně k nalezení.
„Můj vůdce, tak jsme tady,“ řekl Kokot, když zastavil Kapku na orbitální dráze. Reproduktor komunikátoru zapraskal a promluvil hlas.
„Je nám velikou ctí vás tady přivítat, veleslavný Kapitáne Blázne.“
„Cože?“ ozvalo se několika hlasy současně.
„Signaturu vašeho motoru máme v databázích a pan Jednooký už nám dal vědět, že přiletíte. Tak vítejte v našem malém umělém ráji. Detaily vaší návštěvy probereme v klidu dole u baru. Souřadnice pro přistání obdržíte zanedlouho. Opravdu se na vás hrozně moc těšíme.“
Reproduktor znovu zapraskal a umlkl.

„Šéfe, rozuměl ste tomu?“ nechápal Pong.
„Celkem jo, bezpečnost na nejvyšší úrovni. Myslím, že si užijeme pořádnýho luxusu pro pracháče,“ zachechtal se Blázen.
„Můj vůdce, naprosto s vámi souhlasím,“ řekl Kokot a potvrdil přijetí dat. Zamířil s Kapkou do atmosféry planety a provedl několik obletů nad zelenými lesy a modrými vodami, kterým dominovalo pohoří s chrámy. Města byla postavená ve stylu Musků v souladu s přírodou, takže nijak nevyčnívala a byla plná zeleně. Nebe křižovalo ptactvo mnohých druhů a různé létavé stroje s pasažéry či náklady.
„To je naprostý ekologický ráj,“ kroutil hlavou Blázen nad tou nádherou.
„Něco takového jsem ještě nikdy v životě neviděla,“ souhlasila Urgha.
„Můj vůdce, jdeme na přistání,“ oznámil Kokot a zamířil k přistávací ploše mezi zelení.

Kapitán Blázen vyšel z Kapky jako první, kouřil brko a za ním kráčel Pong s Kokotem.
„Vítám vás tady vzácní hosté. Jméno mé jest Klement, jsem Musk a budu vám zde průvodcem,“ představil se muž, jehož hlas už znali.
„Naprosto úžasný místo,“ zcela upřímně pochválil planetu Blázen.
„To teda je, navíc je strašně bezpečný, jelikož se sem dostane málokdo a u vás můžeme vynechat bezpečnostní prověrku, jestli nejste kloni,“ řekl Klement.
„Cože? Jak kloni?“ rozčílil se Pong.
„Sem nesmí žádný klonovaný organismus, ale vy už ste dávno prověřený,“ odpověděl hostitel.
„Jak sem nesmí kloni?“ přešel Pong z rozčilení do nechápaní.
„Když už to tady postavit, tak proč ne se vším luxusem? Ryby, ptáci, jeleni a vůbec všechno živý je zde normálně rozmnožený,“ vysvětloval Klement.
„I děvky?“ vykřikl Pong.
„I děvky. O tvý nadrženosti jdou legendy a holky se na tebe fakt moc těšej,“ zasmál se Klement a zvědavým zrakem prohlížel posádku.
„Nejlepší bude, když vás ubytuju a pak si půjdem sednout do našeho nejlepšího podniku a tam mi povíte, proč jste tady,“ řekl a počkal, až hosti přestanou s kocháním. Potom vyrazili na prohlídku ráje.

Mimozemský ráj věru napohled, kde bylo všechno dokonale dotažené do nejmenšího detailu. Trávníky podle pravítka, domy bez jediného kazu a výzdoba byla decentní, ale puntičkářská.
„Ty vole, motýli,“ kochala se Urgha u vzrostlého maliníku.
„Má drahá, tohle jsou modrásci, na Zemi dávno vyhynulý druh. Děláme sběr vzorků vždycky, když objevíme osídlenou planetu, protože nikdy nevíte, co se může stát. Domorodci vyspějí a sežerou všechno živý, nějakej magor se rozhodne zničit život nebo stačí hloupá kosmická srážka a všechno zmizí. No a my zajišťujeme přežití aspoň něčeho,“ vysvětlil Klement důvod přítomnosti polétavého hmyzu.
„Nádhera,“ řekl Pong a zašlápl pavouka.
„Pongu, ty vole…,“ začal mručet Blázen, ale Klement ho zarazil.
„Jak je pánova libost, zrovna pavouci se množí dobře, rychle a ve velkým.“
„Šéfe, slyšel ste.“
„Pongu, jestli máš rád lov, není problém vyrazit do místních lesů plných života,“ dodal průvodce.
„Ty vole, Klémo, to slyším rád. Takovou pravou divočinu k večeři sme nežrali pěkně dlouho,“ zaradoval se Pong.
„A jenom abyste věděl, nemusíte za nic platit. Jste velmi váženými hosty, přátelé Nejvyššího představeného přeci nebudou utrácet. I já sem seděl během inaugurace Mistra Jednookého úplně vzadu a vy vpředu na čestných místech. Ty vole, to byla fakt pařba, o který se ještě furt mluví,“ zasnil se Klement.
„To rádi slyšíme, že máme takový dobrý jméno,“ zasmál se Blázen a nabídl průvodci brko.

Prošli nákupním a zábavním bulvárem plným lidí, mezi kterými se proplétala nadnášející vozítka všeho druhu. Od malých přepravek až po autobusy s turisty na projížďce.
Různorodá směsice obchodů vším zbožím možným voněla jídlem, vonnými tyčinkami, barvivy látek, kořením a skrz tím se neslo vyřvávání obchodníků a o cenu licitujících zákazníků. Všude bylo čisto a luxus byl prosáklý vším.
„Vzdálenost a prověřování návštěvníků přináší takovýhle výhody. Nevypadá to tady jako na planetě čtvrtý cenový kategorie, kde mezi odpadem hledáte jiný odpad,“ řekl Klement, který věděl, co se každému novému příchozímu honí hlavou.
„Prostě tady nechcete kdejakýho debila,“ souhlasil Karlos a s Jackem obhlíželi krámek s cizokrajným alkoholem.
„Hlavně se nikam nerozprchněte,“ zvedl ruku Klement, když viděl, jak mu hosté mizí s očí. Frank objevil obchod s perverzním fetišem, Doktor zmizel v bordelu, Urgha objevila hromadu oblečení a Pong pátral po obchodech s drogama. Doktora ztratili už dávno, Blázen se smál a Kokot s Hongem nechápali.
„Můj vůdce, čemu se smějete?“
„Kokote, ty vole, po dlouhý době tak bezpečný místo, kde se nemusím bát, že se někdo ztratí a nenajde,“ odpověděl Blázen a zapálil nový brko.
„Kapitáne Blázne, máte naprostou pravdu. Všichni jsme zde v databázi, takže v případě zakopnutí o bludný kořen automatizovaný dohledový systém ztracenýho najde,“ vysvětlil Klement, „teď si na chvíli sednem a dáme místního lahváče. Pěstujem tady fakt kvalitní chmel.“
„Dobrej nápad,“ souhlasil Blázen.