Vesmírní dýleři 3: Zmrtvýchvstání - 5. Maják na konci vesmíru

Vysráno dne: 1970-01-01

1 2 3 4 5 6 7 8

„Fajn, tak se posaď a řekni mi, co máš vlastně na srdci tak důležitýho, že si musel vstát z mrtvejch. To není úplně normální a nevim, jak často se takový události stávaj,“ řekl Blázen a zapálil brko.
„Kapitáne, sem tam se bytosti vrací ze světa mrtvých, máme několik takových událostí zdokumentovaných,“ dodala Urgha.
„Má pravdu,“ souhlasil Hong, „Kapitáne Blázne a můj návrat je ten nejmenší problém. Velmi brzo vstane z mrtvých největší zlo, jaké jste kdy potkali.“
„Hongu, jaký zase kurva zlo?“ zamručel Pong a natáhl lajnu perníku.
„Říkám, už ste je potkali. Jmenujou se Matkopíchač, Kokot, Sráč, Čůrák, Vohnout, Análník, Šoustal a Pičín a říkaj si Temný kolegium.“
„A to si děláš prdel, ty vole,“ vytřeštil oči Blázen a brko mu vypadlo z huby.
„Cože kurva…?“ padal zase Pongovi perník z nosu.
„Neskákejte mi do řeči, to není všechno. Ti zmrdi se domluvili s vrchním eunuchem Ho a Zakázaným císařem,“ povídal Hong.
„Co kurva domluvili?“ rozčíleně křičel Blázen.
„Pomstu, sou na vás pěkně nasraný a chtějí pomstu. Krutou pomstu a již brzo se z onoho světa vrátí do tohoto světa.“
„Hongu, Hongu, ty vole, to ses vrátil, aby sis z nás dělal prdel?“ nechápal Pong.
„Už byste mi měli věřit. Víte vy, jak je krucinál těžký se vrátit z toho debilního světa mrtvejch? Tam už se nikdo nedá znovu zabít, když se ho potřebujete zbavit.“
„Ech, ty vole, ty mi dáváš, mě se úplně kroutí mozek do Möbiovy pásky a nejsem daleko od toho, aby mi ho dvě virtuální ruce vyždímaly jak špinavej hadr nad hajzlem. Uvědomuješ si vůbec, jakej dějovej zvrat si dokázal? Až mě z toho bolí hlava,“ chrlil Blázen proud slov a jeho mozek nechtěl zastavit tok myšlenek.
„Kapitáne Blázne, já vím, že vám to hlava nebere, ale musíte se snažit a pobrat to,“ povídal Hong a rozhlížel po zbytku posádky. V podstatě Pong, Urgha a Karlos vypadali dost mimo, jenom Kokot měl nasazený svůj obvyklý obličej.
„Můj vůdce, je pravda, že lidstvo zmrtvýchvstání dlouho nezažilo a pravdu s Ježíšem znáte z první ruky, ale musíme se všichni sebrat a začít střízlivě uvažovat,“ řekl výrazným hlasem Kokot a chvíli počkal, než nastane pochopení.
„Šéfe, má pravdu kluk plechová, musíme se sebrat a vyjebat s nima podruhý,“ souhlasil Pong a nasál lajnu.

Obsluha přinesla vychlazený lahváče a Blázen spláchl šok z překvapení mocným lokem.
„Tak nám teda teďka pověz, jestli vůbec víš, kde k zmrtvýchpovstání má dojít? Víš vůbec něco konkrétního?“ promluvil.
„Už ste se uklidnili? Přesný místo nevím, protože to je hodně individuální záležitost. Já se probral například v domorodý vesnici a nebejt Silvera, tak se sem nedostanu, ale znám přibližně lokalitu, kde k tomu dojde.“
„A to je kde?“ položil Kapitán další otázku.
„V poslední výspě veškeré známé civilizace,“ pověděl tajemně Hong.
„A to je kde?“ padl stejný dotaz stejným hlasem.
„To místo je známo jako ‚Maják na konci vesmíru‘ a je posledním nejvzdálenějším bodem vesmíru, který lze v současnosti navštívit,“ odpověděl konečně na nejdůležitější otázku večera.
„Něco takovýho existuje?“ řekl nedůvěřivě Blázen.
„Můj vůdce existuje, ale i s pohonem od Musků nám bude cesta aspoň měsíc trvat. Tam se málokdo během života podívá.“
„Ty vole, Kokote, a jaktože sme tam ještě nebyli?“ nechápal Blázen.
„Můj vůdce, nebyla potřeba a nikdo z vás po takovým místě zatím netoužil a nepátral.“
„Kokote, ty si myslíš, že bysme nechtěli vidět bordel v nejzapadlejším koutě vesmíru? To si vážně myslíš?“ kroutil Pong hlavou.
„Ve vesmíru je spousta zapadlých koutů a všechny bordely vidět nemůžete,“ odpověděl suše Kokot, který nechápal to rozhořčení.
„Tak tenhle musíme vidět. Kdy maj vůbec ti zmrdi zmrtvejchvstát?“ rázně řekl Pong, jehož nos zachytil náznak nadcházejících bojů. Instinkty zabijáka radostně vypustily do těla dávku adrenalinu.
„Máme tak měsíc čas, než povstanou. Chtějí přijít s ohromnou armádou a příprava jim ještě nějaký čas zabere,“ odpověděl Hong, který pochopil, že Pong ucítil krev.
„Šéfe, musíme vyrazit okamžitě. Urgho, jdi nachystat řízky se salátem, za pět hodin odlítáme. Všechno jasný?“ vydal Pong rozkaz, protože ihned pochopil, že týhle akci musí velet jedině on sám.
„Pongu, velení je tvoje, pošli akorát přes Doktora zprávu Muskům, aby věděli, že se děje zase nějakej průser. Rozumíš?“ řekl Blázen, který věděl, že Pong je tím pravým mužem pro tuto drobnou nepříjemnou událost.

Pong velmi pečlivě hlídal čas odletu a nechtěl jakékoliv zdržení. Johna Silvera zanechali svému osudu, protože se velmi dobře bavil za úplatu vyprávěním historek o kapitánovi Flintovi. Vzhledem k výjimečnosti místa, jenž chtěli navštívit, celá Bláznova posádka vyrazila po delší době společně. Pouze Mozečka s Mazlíčkem zanechali hlídat pozemskou Základnu před případným nebezpečím.
Kapka odstartovala přesně podle plánu, Pong seděl u ovladačů zbraní a sjížděl sjetým pohledem své soudruhy. Blázen spokojeně kouřil brko v kapitánském křesle, Kokot s Karlosem věnovali pozornost pilotáži, Jack diskutoval s Urghou a Frank strašně smrděl.
„Doktore, až budeš připravenej, otevři nám tunel do zkurvenýho daleka,“ zavelel Blázen.
„Kapitáne, je to zatraceně daleko, ale jsem připraven. Muskové vzkazují, že prý se na kolegium podívají, až budou mít čas,“ odpověděl Doktor, který kvůli délce letu zalezl do vaku, ve kterém se kdysi učil.
„Tak můžeme,“ mávl Blázen rukou a před Kapkou pilot otevřel horizont událostí.
Kosmická loď opustila běžný prostor a vstoupila do tunelu, který zkracoval vzdálenosti.

Je otázka, zda-li popisovat celý průběh letu, protože probíhal v nejtradičnějším duchu. Čtenář si již dokáže celkem živě představit bordel, který zavládl ve velitelském můstku.
Každopádně den před výstupem do běžné reality Kapitán Blázen musel třikrát opakovat rozkaz k ukončení zábavy a drobnému poklizení v prostorách lodi. Zvláště pozorovatelna dostala pořádně zabrat a Kokot fakt nestíhal odbíhat od řízení ke kýblu s koštětem.
„Hej, kokoti, už to říkám potřetí, ale konec zábavy. Musíme uklidit,“ hučel Blázen přísným přiožralým hlasem. Konečně ho začali všichni vnímat.
„Vnímáte mě konečně? Ti zvás, který fakt nemůžou, ať už nic nedělaj, zbytek musí trochu poklidit, zítra vystupujeme z tohodle divnýho meziprostoru.“
„Šéfe, fajn, jdu zkontrolovat stav zbraní,“ vymluvil se Pong z uklízení.
„Kapitáne, musím jít pomoct Kokotovi,“ pokračoval s výmluvami Karlos.
„Dělejte co musíte, ale někdo tady musí uklidit,“ nerudně řekl Blázen a zapálil brko.
„Kapitáne, asi to zase zůstane na mě,“ řekla Urgha a šla do skladu s úklidovými prostředky.

1 2 3 4 5 6 7 8