Uteklo celých 25h, když se Blázen probudil a šel vysrat. Vysrat sfetovaný a ožralý hovno dá práci, takže si k tomu zapálil brko a mocně tlačil.
„Můj vůdce, můj vůdce, přišel sem na problém s plynem. Už vím, kterak se skrz něj dostat,“ vběhl Kokot s křikem do kapitánské ubikace.
„Neřvi, ty vole, už sem vzhůru,“ pootevřel Blázen dveře záchoda.
„Můj vůdce…,“ zarazil se Kokot, když jeho elektronické receptory zaznamenaly závan odéru.
„Nedělej, že nepoznáš sfetovaný a ožralý hovno, ty vole. Co se děje?“ vyptával se Kapitán a čistil přitom řiť.
„V plynové bariéře jsou místa, kde nevyvěrají plazmové výboje a dá se jimi vstoupit do oblaku.“
„No a co to znamená?“
„Můj vůdce, sonda proletěla na druhou stranu a bezpečně se vrátila.“
„Ale hovno, tak si tuhle informaci ponecháme pro sebe jako strategickou výhodu, kdyby se cokoliv pojebalo. A co tam vůbec na druhý straně je?“ radostně prohlásil Blázen, umyl ruce a vylezl z hajzlu.
„Můj vůdce, jedna spirální mikrogalaxie asi s 458 hvězdami a několika planetárními systémy, z nichž některé vypadají obydleně. Je tam celkem čilý radiový ruch,“ odpověděl Kokot.
„Hm,“ přemýšlel Kapitán, „uvidíme, jak se bude chovat Hong. Jdem na můstek.“

V lodním řídícím centru bylo rušno. Setkala se celá posádka, Frank se dokonce umyl a všichni vyčkávali Kapitánova příchodu.
„Šéfe, jsme připraveni, úkoly sem rozdal a špionážní sondy již sondují tamní mikrovesmír. Několik planet je obydlených a mám už vytipovanou jednu, kde bychom mohli začít s ničením Zakázané říše.“
„Pongu, ty seš úplnej romantik,“ zasmál se Blázen a otočil ke Kokotovi.
„Nějaký stopy po Hongovi?“
„Kapitáne, ještě má deset minut,“ promluvil rychle Karlos.
„Fajn, akorát na brko,“ konstatoval Kapitán a začal motat.

Joint byl zhruba poloviční, když se objevil záblesk a z hyperprostoru vyskočila známá loď.
„Kapitáne Blázne, nečekáte doufám dlouho? Můžu se k vám přemístit?“ promluvil z reproduktoru Hongův hlas.
„Přeneseme tě rovnou na můstek,“ odpověděl Blázen a mávl směrem ke Kokotovi, aby provedl úkol.
Zanedlouho stál Hong před Bláznem a udiveně prohlížel interiér kapitánského můstku.
„Máme tu jen skromné vybavení, lahváče jsou vzadu v chlaďáku,“ řekla Urgha.
„Výborně,“ zasmál se Hong a cestou k boxu natáhl nejdřív piko u Ponga a pak čáru uhlí u Karlose. Podrbal nos a když otevřel pivo, blaženost prostoupila celé jeho tělo.

Zaznělo další cinknutí lahváčů a Kapitán započal krátký rozhovor.
„Bojový akce řídí Pong a teďka potřebuju vědět, jak se dostaneme skrz ten plyn. Zničili jsme dost sond, abysme pochopili, že je v tom nějaká finta.“
„Blázne,“ zamyslel se Hong a lišácky se podíval svýma doširoka rozšířenýma zorničkama, „vy už to víte, co?“
Kokot se podíval po Pongovi a Bláznovi, který naznačil, že mají být v klidu.
„Jo, víme, byl sem zvědavej, jak moc se budeš vykroucet,“ řekl Blázen a mocně potáhl.
„Chápu, že mi ještě pořád stoprocentně nevěříte a ještě asi bude chvíli trvat, než si vaši důvěru zasloužím,“ upil Hong decentně z láhve a snažil se zjistit skrz hustý dým, jaký výrazy mají v obličejích.

V nastalém tichu bylo slyšet jenom pípání palubní desky a zvuky ventilačního systému, který byl schválně stažený na minimum. Do mlčení začalo vstupovat sání lajn, srkání piv a výdechy kouře.
„Ty vole, je to tak, musíš nás přesvědčit, protože nyní půjdeš proti svým bývalým pánům a přátelům. To není prdel jako obchod s drogama nebo zbraněma, chápeš snad, ne?“ promluvil Kapitán.
„Naprosto,“ odpověděl rychle Hong.
„Výborně, teď si pokecej s Pongem, on už má vytipovaný místo, kde bychom mohli začít s ničením Zakázaný civilizace,“ řekl Blázen a tvářil se spokojeně.

Číňan Číňanovi vysvětlil, jak se věci mají a první co by chtěl, je zařídit bezpečný průlet plynovou hradbou s plazmovými výboji a zašít se na druhý straně někam, kde nebudou budit pozornost. Ujasnili si vzájemný role a Hong poníženě absolvoval paprskem cestu zpět na svoji loď.

Vesmírná plavidla se dala do pohybu a Kokot následoval Honga do plynového mračna. Průlet to byl věru efektní, ale ke škodám nedošlo a přesně podle plánu po deseti minutách vypluli na druhé straně v Zemi nikoho.
„Hele, Hongu, neříkej mi, že sme první návštěvníci tohoto světa?“ promluvil Blázen do mikrofonu. „Stručně řečeno, ani hovno, Říše musí udržovat obchodní styky s okolním vesmírem, ale velmi si hlídá tajemství průchodu. Ti, kteří proniknou bez předchozího schválení, bývají brzo zničeni. Leťte za mnou, ukryjeme se v meteorickém oblaku a odtamtud podnikneme smrtící výpady. Vždyť sme se tak domluvili. Hong konec.“
„Byl nějakej nervozní,“ řekl Pong.
„Jo, slyším, ještě sem nevypnul spojení. Nedivte se, jestli mě chytí, sem mrtvej,“ dodal uraženě Hong a teprve teď ukončil komunikaci.

Kokot pro jistotu zapnul maskovací režim a v závěsu za Hongovou lodí vedl Kapku do meteorického roje, který byl ve velmi těsné blízkosti plynové hradby. Kapkou otřásla rána.
„Helejte, to nebylo příliš geniální zapnout maskování. Jeho záření přitahuje plazmový výboje a pokud vás to zajímá, díky nim nás právě našli,“ ozval se z reproduktoru Hong.
„Šéfe…? Ten mamrd má pravdu,“ řekl zrychleně Pong, který rychle pohledem sjel bojové senzory.
„A v čem je problém, stejně sme je přijeli vyhladit. Nejspíš to vypadá, že nastal pravej čas začít s vyvražďováním,“ odpověděl Blázen a mocně potáhl.
„Šéfe, máte jako vždycky pravdu, musím opustit humanitu a začít myslet jako největší válečník v dějinách. Kokote, zviditelni nás a dej ochranný pole na maximální výkon. Vyhubíme je všechny do jednoho, zmrdy zkurvený zasraný,“ zabouřil Pong a nasál gigantickou lajnu.
„Nabít všechny zbraně a zamířit na nepřítele,“ vykřikl v nastupujícím rauši a jeho prsty rejdily po zbraňových ovladačích.
„Šéfe, všechny zmrdský lodě mám na mušce? Můžu vypálit?“
„Pongu, podle veškeré velectěné libosti,“ usmál se Blázen a sledoval scénu před sebou. Číňan stiskl červené tlačítko a Kapku opustily subatomová torpéda. Celý velitelský můstek zajásal radostí a začal odpočítávat.
„Pěpět, čtyčtyři, ttři, ddva, jejedna, nunula…,“ opakovali ve Frankově rytmu.

Nastalé mocné exploze smetly nepřítele z oblohy a zanechaly v místním malém vesmíru hromadu trosek a zbytků mrtvých těl, které pomalu začala přitahovat gravitace meteorického oblaku.
„Pičo,“ kroutil hlavou Karlos, když viděl ohňostroj, který zazářil v prostoru.
„Vypadá to, že milý Pong zničil naprosto všechny v dosahu,“ řekl Kokot, který nepřestával sledovat senzory a okolní prostředí.
„To byl záměr, Kokote, teďka poletíme sundat z oběžných drah obydlený planety,“odpověděl Pong, který začal počítat sílu neutronových hlavic.
„Jestli vám můžu vstoupit do našich domluvených plánů, rád bych nejdřív varoval všechny otroky, aby se pokusili zachránit vlastníma silama. Není třeba zabíjet všechny,“ ozval se z reproduktoru Hong.
„Hele, ty vole, co ty kurva víš o vyhlazovaní civilizací. Tam neřešíš nějaký posraný otroky nebo nedejbože nevinný civilisty. Prostě vyhladíš naprosto všechno do posledního důchodce a dítěte bez ohledu na postavení či význam pro budoucnost. Chápeš ty vole?“ rozohnil se Pong.
„Jasně, ale můžeme je zkusit varovat, na tý tvojí vyhlídnutí planetě mám ženu a příbuzný, takže je to trochu osobní, chápeš zase ty?“ odpověděl Hong.
Pong se na chvíli zamyslel a podíval po Kapitánovi.