1 2 3 4 5 6 7 8

„To je vaše práce?“ zeptal se Generál.
„Částečně, bordel udělali Rusové.“
„Co po nás chcete?“
„Popovídat si. Vyslala mě sem Armáda Spojených států, abych zajistil situaci a následně vyřešil. A situace je taková, že zde údajně přistáli mimozemšťané a nikdo neví, co vlastně chtějí.“
„Aha,“ zamyslel se Generál a podíval se po Ping a Číče.
„Plukovníku Braddocku, situace je o něco složitější, protože nejsme všichni mimozemšťané, pouze já, to jsem ještě umělá a tady přítel Ufon, ale ten už tu žije pár let, takže je skoro jako domorodec. A dostali jsme se sem díky kvantové chybě,“ promluvila Číča.

Plukovník Braddock chvíli přemýšlel, protože odpověď se mu příliš nezdála.
„To si děláte legraci?“
„Neděláme. Otočte se plukovníku,“ řekl Číča.
Nechtělo se mu, ale otočil se.

Braddock zíral na hranatou loď jako tele na vrata a v hlavě se mu honilo hodně myšlenek, které mu převracely pohled na svět.
„Pojďte na návštěvu,“ řekla Ping a vydala se k otevírajícím dveřím.
Něco takového plukovník americké armády viděl poprvé v životě. Podlamovala se mu kolena před technologií, která daleko převyšovala tu pozemskou.
„Nejsme ve vesmíru sami?“ zeptal se polohlasem.
„Ne, plukovníku. Vesmír je živé místo a kdybyste se nenarodil v takovým zapadákově, zíral byste. Pojďte si dát panáka,“ promluvila Ping.

Seděli v řídícím centru několik hodin, vypili hodně lahví, vykouřili hromadu hulení a vyšňupali hroudu kokainu. Plukovník Braddock dostal odpovědi na své otázky a zjistil, že svět není takový jaký se zdá. Nikdy by ho totiž nenapadlo, že zažije setkání s cizinci z jiné reality a ještě navíc s dealery drog.
„Generále, nejjednodušší bude, když odletíte a nikdy se už nevrátíte.“
„Plukovníku, to je náš cíl a plán. Číča obnovila energii a jsme připraveni zmizet, tato technologie nesmí padnout nikomu do rukou.“
„To je dobrej nápad. Budeme ještě chvíli pařit?“
„Mohli bysme, odletíme až za tmy, Chceš tripa?“

Párty se nakonec protáhla přes víkend, protože Ufon obvolal pár známých a nakonec se na louce sjelo takových dvě stě lidí, kteří pařili jako o život. Navíc, každý obdivoval připravené kulisy a Ufonovi došlo, že párty ve stylu sci-fi budou trhák.

Čas odletu naplánovali na nedělní půlnoc při vyvrcholení mejdanu. Ufon s Plukovníkem Braddockem se rozloučili s Generálem Bláznem, Číčou a Ping. Všichni se objímali s tím, že jsou nadosmrti tímto setkáním poznamenáni.
Za mohutných světelných efektů se kosmická loď zvedla a vyndaný dav začal jásat. Hudba hrála a Ufon s Braddockem dál pokračovali ve šňupání kokainu.

První tajemník byl nasrán. Totálně nasrán a střílel ze své osobní zbraně po celé místnosti, kde na zemi ležel mrtvý voják, který přišel sdělit nepříjemné informace z České republiky.
„Všechny vás nechám popravit. Všechny do jednoho. A zbytek štábu pošlu na Sibiř kopat kanály.“
Generálové v zakouřené místnosti byli malí. Neskutečně malí a rozklepaní jak ratlíci. Shůry na ně pohlížely zamračené obrazy komunistických idolů a temný mrak nad jejich hlavami bouřil blesky.
Přenos byl přerušen, když první tajemník rozstřelil kameru. Generálové si oddychli a rychle nalili vrchovaté stakany.
„Soudruzi, jsme v prdeli,“ řekl první generál, napil se a prostřelil hlavu. Zbylí sledovali sesouvající se tělo k zemi a v hlavě hledali odvahu ke stejnému činu. Jeden ji našel, ale špatně zamířil a ustřelil si spodní čelist. Zbytek se rezignovaně posadil ke stolu a začal se opíjet. Věděli, že je konec.

Na druhé straně světa v americkém podzemním řídícím středisku vládla velká radost. Házelo se čepicemi, objímalo a děkovalo bohu.
„Oh my god, oh my god, díky můj pane,“ ozývalo se hekání ze všech stran, protože vzrušená nálada některé vojáky a sem tam vojačky tak nabudila, že začala mezi sebou souložit, kde to zrovna přišlo.
Generál a jeho plukovníci zapálili vítězné doutníky pašované z Kuby pro tyto příležitosti a čekali na spojení s presidentkou.

Obraz naskočil, zrovna když si presidentka zapínala podprsenku a ze záběru zmizel gigantický černý penis.
„Generále?“
„Paní presidentko?“
„Generále, proč mě rušíte? Mám jednání s jedním důležitým ministrem.“
„Madam, chci vám ohlásit úspěch. Plukovník Braddock vyřešil situaci a má spoustu informací. Paní presidentko, nejsme sami.“
„No, ale to snad už víme od Roswellu, ne?“ řekla presidentka a oblékala si koženou vestu.
„Kdepak, Roswell byl podvod pro odvedení pozornosti.“
„Od čeho?“
„Že Hitler utekl do Jižní Ameriky a s Mengelem otevřel fabriku na výrobu vepřovýho lančmítu.“
„To si děláte prdel,“ zasmála se presidentka.
„Neděláme, akorát nikdo nepředpokládal, že tak blbá historka přežije tolik let a pořád se najdou pitomci, kteří si myslí, že komunikujeme s mimozemšťany.“
„No já jsem si taky myslela, že...“
„Paní presidentko, každopádně ode dneška je to již pravda a nemusíte trpět výčitkami.“
„To ráda slyším. Vyřiďte plukovníkovi Braddockovi, že až bude ve Washingtonu, ať mě navštíví v Bílém domě. Velmi ráda bych ho poznala a osobně se mu odvděčila.“
„Určitě mu bude ctí,“ odpověděl generál a slastně vychutnával doutník. „Teď mě opět omluvte, musím se vrátit k jednání,“ ukončila presidentka videokonferenci.
„Pánové, dnes máme co slavit, zachránili jsme svět,“ pozvedl sklenici s alkoholem a pořádně se napil.

Dlouhý záběr na vesmír a do obrazu zrovna vlétla hranatá kosmická loď. Pomalu se zastavila a záběr přesunul do kabiny.
„Generále, tady někde by měla být kvantová trhlina, kterou jsme se sem dostali. Nyní nastavím přístroje do vyhledávajícího režimu a zkusím najít frekvenci reliktního záření odpovídající parametrům naší kvantové reality. Asi to chvíli potrvá,“ řekla Číča.
„Nevadí,“ odpověděl Generál Blázen a zapálil velké vítězné brko.

Po několika hodinách se otevřela svítící díra a v zahulené místnosti zavládlo nadšení. Číča zamířila za bílým světlem a loď zmizela. Obraz ztmavl a objevil se text „Tady budou závěrečný titulky a znít velkolepá hudba.“

1 2 3 4 5 6 7 8