„Jacku, co myslíš, že v těch bednách je?“ otočil se během chůze Pong k Jackovi.
„Pongu, netuším, můžeme zkusit nějakou otevřít.“
„Co třeba tamtu,“ ukázal Jack k bedně s modrými symboly. Došli k bedně a obcházeli ji kolem dokola.
„Hele, tohle vypadá jako zámek,“ ukázal Jack a zmáčkl výstupek na bedně. Ozvalo se tradiční cvaknutí, víko se nadzvedlo a ukázala škvíra. Pong opatrně víko otevřel a nahlédl do boxu.
„Co to kurva?“ strčil ruce dovnitř a vyndal složený kus bílé látky, kterou prudkým máchnutím oběma rukama rozložil do něčeho, co vypadalo jako pohřební rubáš.
„Co to je? Vždyť je to nějaká košile do rakve,“ smál se Jack a Pong vytahoval jeden identický kus oblečení za druhým.
„Hele vole, zkusíme nějakou jinou krabici,“ řekl Jack a popošel k další zavřený bedně. Otevřel víko, nahlédl dovnitř a vytáhl helmici s býčími rohy. Chvíli si ji prohlížel a pak usadil na hlavu.
„Pongu, ty vole, já sem bejk s pořádnejma rohama!“ chechtal se Jack a vyndal z kapsy placatku a labužnicky si přihnul.
„Je v tý bedně ještě něco nebo jen samý helmy s rohama?“ zeptal se Pong.
„Pongu, jenom helmy s rohama,“ smál se Jack.
„Zkusíme další bednu, Jacku?“
„Mohli bysme, kterou myslíš?“ zeptal se Jack Ponga.
„Jacku, půjdeme k našemu místu setkání a dáme rozpočítávadlo. Ententýky, dva špalíky…,“ začal rozpočítávat Pong a ukazoval rukou na jednu bednu za druhou.
„... zmrd vyletěl z atomovky. Nasračky bez helmy a bos, rozmrdal si nos. Ať je to ten a nebo ten…“
„Cože Pongu?“
„… tahle svině půjde z kola ven,“ dokončil Pong rozpočítávání a ukázal na bednu.
„Tuhle Jacku otevři.“

Jack popošel k bedně a prohlížel povrch. Vypadala úplně stejně jako ty ostatní, tak ji otevřel.
„Doprdele, co to je?“ vytřeštil oči Jack, strčil ruku do krabice a vytáhl hlavu.
„Ty vole, našli sme Kryťákovy hlavy.“
„Cože sme našli?“ zeptal se jako debil Pong.
„Kdyby byla hranatější, tak vypadá jako jedna z Kryťákovejch rezervních hlav,“ smál se Jack.
„Kdo je kurva Kryťák?“
„Kryton, hrdina jednoho mýho oblíbenýho seriálu. Červenej trpaslík, kde jedna z postav byla robot s hranatou výměnnou hlavou. To bych se posral!“ chechtal se pořád Jack.
Pong nahlédl do bedny.
„Jacku, co budeme dělat s tolika náhradníma robotíma hlavama?“
„Pongu, já fakt nevím, můžeme si s nima zahrát košíkovou nebo fotbal. Jdeme dál.“
Jack sundal helmu a uložil do ní hlavu. Kapitán si zaslouží, aby to viděl taky.
„Pongu, tady je beden jak nasráno. Než je všechny prohlídnem, tak nastane soudnej den.“
Procházeli mezi bednami naskládaných do pyramid a sloupů a vypadalo to, že by v jejich uložení mohla být i nějaká logika.
Najednou ho Pong rukou zastavil a dal signál položením prstu na ústa, aby Jack mlčel. Jack samozřejmě nemlčel. „Pongu, co …?“

Pong mu zakryl rukou ústa, zakroutil hlavou a druhou rukou ukazoval kamsi dozadu mezi stíny vrhaných bednami.
„Jacku, něco nebo někdo tam je. Viděl jsem stín v pohybu.“
„Pongu, jak jsi mohl vidět stín? Stín přeci není vidět a už vůbec se nemůže pohybovat, ty vole.“
„Něco tam je. Počkej tady, zajdu se podívat. Třeba bude konečně potřeba zabíjení.“
Pong tiše a nenápadně zmizel Jackovi z očí, který slyšel tlukot svého srdce a orosené čelo mu ovíval jemný vánek klimatizace.
„Přeci nebudu panikařit, vždyť tady je mrtvo jak v hrobě,“ vyndal z kapsy svoji placatku a napil se. Alkohol ho uklidňoval a zaháněl strach.
Aby se uklidnil, otevřel nejbližší box se zelenými symboly. Zvedl víko a spatřil oči ve sklenicích v nějakém roztoku. Co sklenice to oko. Koukal na oči, oči ve sklenicích po něm. Zavřel víko a chvíli koukal do tmy. Pak víko znova otevřel, aby si ověřil, že se mu to zdálo a znova se podíval do bedny. Zase se díval na oči ve sklenicích, oči se dívaly zase na něj. Zavřel víko, znovu jej otevřel a vyndal z boxu jednu sklenici s okem. V tu chvíli mu něco poklepalo na rameno. Jack sebou cukl, pustil sklenici z ruky, ta spadla na zem, rozbila se a oko odkutálelo.
„Jacku?“ promluvil Pong.
„Kurva Pongu, už mi nikdy neklepej zezadu na rameno.“
„Jacku, já si prostě nemůžu pomoct. Cos to našel. To je oko?“
„Jo, to je oko. A je jich tady plná bedna.“
Jack zvedl víko, aby se Pong mohl podívat. Oči tam stále byly a koukaly se na Ponga a Jacka.
„To mě poser, vezmem jednu sklenici ukázat šéfovi, ne?“
„Co myslíš, že sem dělal, než si mě vyděsil. Našel si něco, Pongu?“
„Našel a nenašel. Když sem tě tu nechal s tvými běsy, vzal sem to pěkně stínem mezi bednami až na konec haly. Beden je tady jak nasráno.“
„Našel si něco nebo jen budeš žvanit?“ ptal se netrpělivě Jack.
„No, když sem šel mezi těmi bednami, našel jsem tohle.“

Pong natáhl ruku směrem k Jackovi a držel v ní ten samý kus pruhu látky, který našli u dveří na stole.
„Kdes to našel?“ zeptal se Jack.
„Zachycený o jeden box, jako by se o něj něco ve spěchu zachytlo a kus se utrhl,“ řekl Pong.
Jack si pomyslel, že je to nějaká Pongova schíza a odpověděl.
„Pongu, čert ví jak to tam dlouho bylo. Máš halucinace z toho svýho perníku a virtuálního porna. Pojď, jdeme dál, dojdeme na konec, ať se dozvíme, co našel Blázen a ta jeho nová děvka.“
„Jaká kurva jeho nová děvka?“ rozčílil se Pong.
„Urgha, hungská samice, proč si myslíš, že ji furt máme u sebe. Dělá mu děvku za to, že sme ji nechali žít,“ dělal si z Ponga prdel Jack, protože věděl, že je z ní z hotovej a omrdal by ji kdekoliv a kdykoliv, kdyby tedy mohl a Urgha mu dala.
„Jdem, nadrženej dobytku,“ zasmál Jack a přidal do kroku.

Kapitán Blázen a Urgha se vydali opačným směrem k regálům. Drželi se krajní řady, šli pomalu a prohlíželi si spodní regály, protože jich bylo několik pater a do těch horních neviděli.
„Jak to tady může bejt starý?“ zeptala se Urgha.
„Nevím. Milión let snad ne, ale na pár stovek bych to viděl,“ řekl Blázen a zastavil u regálu s nějakými válečky připomínající rukojeti nože. Vyndal krabičku s marihuanou a začal balit joint. Urgha mezitím prohlížela police. Na jedné z mnoha polic ležely jakési kovové předměty, vzdáleně připomínající dětské vodní pistolky. Vzala jeden do ruky a začala si hrát na kovboje. Tasit, zamířit, vystřelit a vrátit zbraň do pouzdra. Pohyb tasit, zamířit a vystřelit zopakovala ještě asi dvakrát, když tu se při posledním míření kamsi směrem za Kapitána omylem ukazováčkem dotkla výstupku a z místa, kde by se dala tušit hlaveň, vyšel proud energie. Za Bláznovými zády se ozval výbuch.
„Ty vole,“ vyjekla Urgha.
„Kurva co to bylo?“ vyděšeně se otočil Blázen směrem k výbuchu. Kdysi bývalý přepravní box nyní hořel jasným modro-zeleným plamenem a roztavený materiál tekl do okolí.
Urgha držela paprskomet před svýma vytřeštěnýma rudýma očima.
„Ty vole, to byla mrda. To by mě zajímalo, co dělaj tyhle rukojeti.“
Blázen si zapálil a natáhl do plic. „Nešahej na to, ještě se někomu něco stane.“
Sám vzal do ruky váleček a zvědavě jej zkoumal.