** update 22:54 Mám po venčení, klasika venku nikdo. Válení prdele u počítače s běžící televizí na pozadí a nazdar bazar. Nad strašnicema úplně a pes žere kefír. tara je z kefíru úplně hotová. Jinak nic, tedy snad kromě toho, že se mě jedna postarší dáma bez zubů zeptala, kdepak mám toho černýho pejska a já ji musel vysvětlovat, že už sem jí to jednou vysvětloval a že se znova opakovat nebudu.

** update 16:39 Protože Jalapena od Butterfly Labs jsem už vypnul, jedno jsem rozebral a podíval se mu na střeva. Jo, pěkný designovky.

** update 12:27 Přišel do kalendáře červen. Budu mít po dlouhý době svobodný s klidný prázdniny, kdy nebudu muset trnout, co se na mě zase přiřítí za průsery. Pomalu se mi rovná režim, žaludek mě přestal bolet a trávení se mi srovnalo, takže už nemám řídký hovno, jako když sem žil ještě ve vztahu. Budu si muset dát příště pozor, přejde-li mi nějaká kunda přes cestu, tak řádně projde prověrkou, aby se znova neopakovalo to, čím sem si prošel. Dodneška si pomatuju jak přišla první exekuce a jak sem z toho byl špatnej. Dneska už vím, že tehdá jsem měl okamžitě sbalit kramle a zdrhnout, jenže láska je slepá a touha zpomaluje rozum. Pak přišla další, a zase další, rozum říkal, že tohle není dobře a srdce věřilo, že bude líp.

Ano, když si teďka vzpomenu na to, jak jsem si každý vánoce říkal "Bude líp", zvedne se mi kufr, protože se mi vybaví volební PR Babišovců a zcela bezpečně vím, že líp nebude, protože tak to prostě v životě nefunguje. Je fakt tragický, jak politici dokážou v honbě za volebními hlasy zprofanovat taková sousloví jako "myslím to upřímně" či "ano, bude líp." Rozhodně po letech víry v 'bude líp' jsem došel k závěru, že bude jen a pouze už hůř a jediná cesta jak se něčeho dobrat je vlastní práce a trocha sebeodříkání. Jenže to sociálně a mentálně slabším voličům nikdo nevysvětlí, protože oni věří Milošovi, pirátům či jiným komunistům slibující ráj na zemi už před smrtí a ještě navíc bez námahy. A pokud si nejsou jistí příchodem míru, otážou se nejbližší kartářky.

V kufru na hlavním nádraží v Tokiu našli tělo ženy. Je to jasný, vrah Otylie Vranské se vrátil a chystá scénář pro nový japonský horor, kde budou hromadně páchat sebevraždy školačky v uniformách vzájemným rozřezáním a zabalením do kufrů, ze studní budou vylejzat duchové znásilněných robátek a vyšetřující policista bude trpět halucinacemi, ve kterých pojede film z první republiky dokumentující vraždy nebohé prostitutky a její cestu vlakem v kufru.

Revoluce v kráse? Američanky si barví zarostlé podpaždí. Zcela bezpečně můžu říci, že Američanka mi přes práh nepřejde. Feministka nefeministka, do dolů bych je nahnal.