** update 22:23 Tak nějak myslím, že sme tu naši svobodu zapili pěkně svobodně jako debilové. Já byl dneska mentálně za píču, ještě štěstí, že sem nemusel do práce. Moc sem toho nenačetl, ale vypral dvě pračky a hlavně sem si kurva zasraně zpravil náladičku. když sem prohlížel mražák a obhlížel tu monstrozní zmraženou kachnu, uvědomil sem si, že bych ji nesežral celou a hlavně že mám furt ještě malýho tak kilo a půl kapříka, kterýho sem onehdá zapomněl v hospodě a oni mi zmrazili. takže sem ho ráno v pauze mezi blitím vyndal a nechal rozmrazit. Kapr mi leží v hlavě, protože udělat z jeho masa bláto umí každej, ale udělat ho tak, aby se dal jíst, to už je horší. A protože mi ležel v hlavě letní experiment s kaprem, kdy se mi poved fakt božsky, tak sem ho vrazil na pár hodin na minimální plyn v pekáči do trouby nad šamotky, trocha soli, kmínu a hodně trpělivosti s hlídáním másla, aby se nepřipeklo. no ty vole, mě se poved naprosto luxusní kapr s krásně rozpadajícím se masem, až sem tomu sám nevěřil. bude potřeba ještě pár experimentů, ale směr už mám. spokojenost maximální. v tývce jede riddick, můj oblibený klaďas. s celým vesmírem do jde s kopce.

** update 13:08 říkali ve zprávách, že se hradní kunda rozhodla v dnešní den nevylejzat na veřejnost. jo, poprvý asi udělal dobrý rozhodnutí, protože ve svym stavu fakt nejsem zvědavej na ten jeho odpornej odulej zmrdí ksicht. no snad ho bude dneska v Lánech strašit duch Václava Havla.

včera sme se pěkně vyndali, bůhví v kolik sem přišel, ale rozhodně to bylo po druhý ráno a sem docela rád, že sme odpískali ještě chlastání rumu. i tak sem si s paní záchodovou mísou dobře popovídal. včera bez jídla a zato řádně mocně. mám takový zvláštní pocit, že se začínám těšit na pohotovost. poslední story před odjezdem, kterou si ještě pomatuju bylo, jak chtěl jít soused balit nějaký 4 kundy, který tam přišly a já mu marně vykládal, že sou to nějaký čtyřicítky, vo kterejch nevíme, jestli jim netikaj biohodiny a nejsou postižený předchozíma vztahama. Protože taková frnda je kurevsky nebezpečná, udělá cokoliv a naposledy v životě zahraje etudu na téma "hodná partnerka a skvělá žena". jelikož už sem postiženej předchozím vztahem, na pohádky dávno nevěřím a vím, že nějakou láskou, komunikací a trpělivostí nic nevyřešim, protože kunda vycítí chlapa, který nechce používat násilí a pak s nim podle toho docela slušně zametá. Ne, nikdy sem kundu nezmlátil, ale po všech těch zkušenostech, který sem udělal, si kolikrát říkám, že škoda rány, která padne vedle. Ale to je celý o výchově, když to kunda nemá v rodině, nemá to ani v sobě. A já se prostě bojím, že zase zbalit nějakou takovou svoji vrstevnici, mohlo by se dobře stát, že bych zbytek života strávil ve státním hotelu se snídaní, obědem a studenou večeří. Všechno naštěstí dobře dopadlo, když se kámoš zvedl a domotal ke kundám, s úsměvem ho poslaly do prdele a že si k nám ke kamnům nepřesednou. Asi na nás bylo vidět, že dávno nejsme zajíčci, kteří obskáčí i díru v plotě. Ty vole, mě se ulevilo jako snad nikdy v životě.