** update 18:09 „Muži se po čtyřicítce někam ztratí,“ říká spisovatel Michal Kašpárek. týpek by měl zase začít chodit do hospody, najít si kamarády, kteří vyrábí a berou drogy, nějakou mladou štětku z privátu, aby měl dojem, že zase žije. jinak bude mít v hlavě prázdno a pocit, že mu něco chybí v tělu.

======

** update 17:44 dneska je asi nějakej dětskej svátek. potkal jsem skupiny děcek vesele pomalovanejch jako strašidýlka. žádná hrůza a žádnej strach. kde jsou ty starý dobrý svátky, kdy strašidelní čerti, pedofilní mikulášové a bezpohlavní andělé strašili děti únosem do pekla. kde jsou ty časy řinčení řetězů, velkých pytlů plných zlobivých dětí smíchaných s uhlím. strašidelnej svátek musí bejt horor plnej nočních můr, který budou během spánku vyplouvat na povrch ještě dalšího půl roku. kde je překonávání strachů z falešných neexistujících postav? vždyť každej na týhle planetě musí umět překonávat strachy ze života aspoň za pomoci vysokých dávek alkoholu, drog a léků proti depresi.

======

** update 14:15 Turkish Airlines zavedly mučednickou slevu. jako to je dobrý, sebevražední atentátníci mohou lítat se slevou...

======

** update 10:42 myslím, že dnes je středa a kdysi bylo voka třeba. holt dnes je dnes a na chodníku se vysral pes.

říkali ve zprávách, že stále rostou počty lidí s respiračními onemocněními. já tomu moc nerozumím, ale viděl jsem, že v čekárně u paní doktorky jsem čekal sám, kdežto přes chodbu u dermatovenerologie bylo docela narváno. tak nevím, co mezi lidma vlastně řádí za nemoce.

======

** update 09:14 byl jsem opět na kontrole tlaku v těle. bílé tabletky asi nejspíš zabírají a spodní hranice tlaku se motala někde kolem 76, což paní doktorka ocenila a sloučila mně tedy dvě tabletky do tabletky jedné. celkem mě to překvapilo, protože sem jel nějaký stresy ze schůze svj a volby výboru.

cestou do práce mě na želivskýho nasral nějakej kokot ve velký tlustý káře, kterej zcela ignoroval dopravní značení upozorňující u zastávaky tramvají na přechod pro chodce a zastavil přímo na něm. frajer ani nestáhnul okýnku, ale jal se ho bránit týpek stojící za ním, kterej mi s ležérním polozubým úsměvem řekl "se stane, ne?" Já mu odpověděl, že "se to fakt stává, ale přesně kvůli takovejm kokotům vám chtějí aktivisti omezit káry" a byl klid zcela bez úsměvů.

kolegové měli nějakou ranní při, kterou sem nekomentoval a u který sem dělal, že ani neexistuju.