** update 23:19 Během venčení vyprázdněnou ulicí jsem ještě přemejšlel, jestli sem si nezapomněl poznamenat něco důležitého ze dnešního dne. myslim, že se nic neobvyklého nestalo, až tedy na to, že se mi Tara dneska před odchode z práce vyblila v zasedačce pod stůl. Já ji dal volno a vona mrcha se uklidila v klidu vyblejt. Klasika žlutej hlen. Šel bezva dolů z toho luxusního zátěžáku.

Three months living in a multi-petahash BTC mine in Kangding, Sichuan, China. To je velmi vostrej bitcoinovej důl!

** update 18:58 Udělal sem jednu pračku, vařim si rizoto a zjistil sem, že si odvezla i otvírák na konzervy. Skouknu zprávy, pak startrek a sednu si zase na prdel k počítači. praha celkem i vylidněná.

Syriza odmítá požadavky na reformy. Jsou prý nepřijatelné a provokativní. Jo, komunisti. Svině byli, jsou a budou. Problém je, že jejich situace vyžaduje člověka, kterej bude škrtat a omezovat. Jenže to je paradoxní kouzlo demokracie, že lid si nikdy dobrovolně nezvolí nikoho, kdo jim slíbí jen škrty, šetření a pád do tmy na pár let. Většinový lid věří, že přijde nějaký spasitel a vyřeší všechny problémy mávnutím proutku a nebo pronášením krásných slov o boží spravedlnosti.

Dívka s Downovým syndromem mění tradiční modelingová pravidla. Před sto lety byli dementi ukazováni v klecích. Je hezké, že lze navázat na Freak Show i v 21.století pod dohledem kamer a nadržených lajkařů na internetu, protože videa s dementama jsou celkem oblíbený a snadno nabíraj hity za shlédnutí.

** update 13:38 Dneska pohoda, ráno už žádní rumuni tramvají nejeli, takže asi odjeli. Říkal mi známej, že prej minulej nebo předminulej tejden proběhl v praze nějakej Khamoro festival, kdy se sjeli cikáni z celý evropy a některých pražských uličkách to bylo jako v amsterodamu. samí barevní, spousta pálenýho hašiše a fízli nikde.

příští tejden začínají u nás definitivně dovolený a jsem rád, že mi skončí pohotovost a milej kolega J. se bude muset smířit s tím, že bude muset bejt ve střehu i za kolegu O.

mám Taru zase v práci, před příchodem do prázdného bytu si dáme tradiční páteční procházku. pak přijdu domu a nebudou mě vítat kecy, že jdu příliš brzo nebo příliš pozdě, že nic nestíhá a tak že musim s čoklama udělat odpolední procházku sám. jo to bylo fakt super, frajerka si vyvenčila čokly jen když se jí chtělo, když měla náladu a bylo hezky. zbytek procházek sem musel zařídit sám. ty vole to byly debaty. "co si dělala celej den kurva?", "pracovala jsem", "a co si dělala, zase si seděla celej den nad fejsbůkem?", "já tam nezabíjím čas, já ho používám jako pracovní nástroj.", "no a co si teda udělala?", "to tě nemusí zajimat."

trvalo mi chvíli, než sem pochopil, že je to typická závislost na internetu, kterou trpí celá řada lidí žijích v blahobytu a bez jakýchkoliv stresů z budoucnosti. pochopil jsem, že celá práce na fejsbůku spočívala v tom, že ve finále já musel zaplatit milostpaní cestu a náklady včetně kadeřníka, aby mohla jet pracovat.

tak tohodle všeho jsem po příchodu domů ušetřen, můžu si v klidu dát sprchu, smejt pot a prach města bez toho, abych musel poslouchat poznámky "ty se meješ a zase se převlíkáš do domácího?". Jo, bylo to těžký, když se frajerka probouzela mezi desátou a polední a večer se divila, že chci klid a ne jít strašit někam do nějakýho podělanýho klubu na nějakou podělanou fejsbůkovou kapelu.