** update 11:04 mimozemský trpaslíček navštívil kostel kostěje smrtelného. zastavil u hrobky, před pokojně modlícími návštěvníky stáhnul kalhoty a vysral se na mramorovou hlavu nebožtíka kostěje.
"rouhání! to je rouhání!" křičeli rozhořčení věřící a žádali kostěje, aby se odpornému zneuctění postavil jako mrtvý muž. víkem hrobky pohnula neznámá vyšší síla a ve škvíře mezi kameny byl vidět kostějův suchý pařát. kosti zachrastily, potěr začal brečet, staré samice omdlívaly a přihlížející samci propadli do hluboký úzkosti.
kostěj smrtelný stál před věřícími a nikdo ho nemohl zastavit.
"všechny vás zničím a tebe jako prvního," zahřímala suchá hlava pokrytá zbytky vlasů a první obětí se stal mimozemský trpaslíček, jehož řiť byla rozervána jako duše depresivního básníka.
"není to osobní," mrtvé oči kostějovi hleděly do očí, z nichž mizel život.
"nic se neděje, to se mi stává často," odpověděl mimozemský trpaslíček a odešel do onoho světa, kde byl jako doma.