** update 08:52 mimozemská paní trpaslíčková požádala manžela mimozemskýho trpaslíčka, aby před začátkem nového vzdělávacího období malých mimozemských trpaslíčků vzal potomky na procházku.
"neser hajzle, vem parchanty a běž ven," přikázala manželovi, který sklopil čepičku a šel do márnice pro potomky. rozhodl se, že vyvenčí svoje neojblíbenější dvojčátka a štěňátko. otevřel rakev, vyndal dvě rozkládající tělíčka, na vodítko uvázal mrtvolku oblíbeného flekatého zvířátka, který ale už trochu pouštělo chloupky.
"ňu ňu ňu, to jsou roztomilý faldíky a ty růžovoučký tvářičky, to je tak roztomilý," strkal ruce do kočárku, šišlal a tvářil se jako nejlepší rodič na světě, když procházel parkem pod náměstím.
"oj, to je ale krásný hovínko a ten smrádeček, ty umíš můj krásnej ňufíku," rozplýval se nadšením, když po štěňátku sbíral vykakaný hnijící vnitřnosti. byl nejšťastnější hrdý tatínek pod sluncem. z krásný chvíle s rodinkou ho ale vytrhl hlas s nepříjemným mateřským tónem.
"pane, jste normální? přijde vám v pořádku brát do parku mrtvoly dětí a psa?" rozčilovaly se těhulka a bydlenka s mimískem v kočárku.
"jo přijde, kundy a teď běžte do prdele," odpověděl jemným klidným hlasem mimozemský trpaslíček a pokračoval v korzování městským sadem, dokud nešlápl na nastraženou medvědí past.