** update 22:41 Pičo, venku je slušných pár pod nulou. práce co byla potřeba vykonat byla vykonána, matka se psem vyvenčena a zbytek kachny se zelim a knedlíkem dojeden. taky sem dočetl poslední kapitolu a musím teda říct, že po roce a půl mám dopsáno a aspoň jednou přečteno. jo odpověď na otázku ohledně délky psaní knih mám zodpovězenou a fakt mám dobrej pocit, že sem něco konečně po dlouhý době dodělal. navíc je fakt, že tenhle blogísek potřeboval trochu občerstvit obsah, protože co si budem nalhávat, většina zápisků je jen jednolitá hromada všedních stereotypních sraček, ve kterých se sem tam zableskne pozlacený hovno. jo, napsal sem píčovinu, ale dává zhruba smysl, akorát ke konci je vidět, že mi docházel dech a elán. ale zase sem objevil formát, který mi vyhovuje, protože první půlka sračkodíla by se dala klidně rozdělit a místo 24 kapitol by jich bylo 36, aby vyšla jedna kapitola na jeden večer. ale faktem je, že ta první půlka je nuda a samej popis prostředí a postav, kdežto ta druhá je taková akčnější, páčto se nemusím opakovat kravinama, co má kdo na sobě a tak. ty vole

======

** update 13:34 Pozdě odpoledne musím jit k jednomu silovému zákazníkovi dohlídnout na nějakou výměnu či co. Zase se mrdat vrátnicí, vysvětlit tomu uniformovanýmu strážci za sklem, za kým vlastně jdu a počkat si, až si pro mě pan důstojník přijde. už jen pro tyhle okamžiky je prostě dobrý dělat práci, jakou dělám. I pán v uniformě je obyčejný člověk, se kterým se dá vyjít, pokud mu netlačíte do hlavy alternativní sračky o tom, jakej je čůrák, zmrd a gestapák.

venku je pěkně zima a dnes se mi potvrdilo, že se potkani začínají na zimu stěhovat do domů a sklepů. já myslel, že tomu uteču a mladej vydrží do léta 2017, jenže asi dostal doma pořádnej zprďák od mladý, protože sem se dozvěděl, že to jeho mladý koťátko s králíčkem vyhrožuje, že se odstěhuje k mamince. ty vole, co já mu na to měl říct? zvopakoval jsem mu, že o tom víme, že se rekonstrukce udělá v létě a že holt je to daň za to, že si koupil suterení byt v 83 let starým baráku, kterej má odpady na hovno. Jo, jasně, kdyby předchozí majitelka lejdy eŠ nebyla taková píča jaká byla a měla zájem se starat o svůj majetek, mohly jsme mít dávno vyměněný spodky. ale ne, vona to byla ezomrdka z nějaký díry za Prahou, takže řekla, že v bytě nebydlí, jen ho pronajímá a nic dál ji nezajmá. Takže chudák mladej získá pěkně vostrou zkušenost, protože po mě zase chtěl, abych to řešil a nechal díru zalejt betonem, já sem zavolal místopředsedovi a rychle sme se dohodli, že ať si tu díru zaleje betonem sám, protože je to jen dočasný řešení a potkani si beztak vykoušou o dvacet centimetrů dál díru novou. Jo, tohle já znám z civilky, kdy se školníkovi do kotelny potkani prokousali 1/2m tlustou betonovovou podlahou. zalil díru betonem, dva-tři měsíce potkani zubama makali a pak hoši potkanský vylezli o kus dál. ale tohle sem mladýmu radši ani neříkal. Vysvětlil sem mu, že si hlavně musí pohlídat, aby mu to udělal někdo na fakturu, aby mohlo společenství beton proplatit. Já na to seru se angažovat v nějakým záplatovaní, protože mladej měl vědět už od začátku do čeho jde a já vlastníky zpracoval, teda doufám.

No je to barák, to místo, který obývám. Sice v něm půlka lidí neumírá na rakovinu, jako v tom podělaným paneláku v přelouči, ale naoplátku u nás žije minimum párů a manželů. buďto psí knížky, svobodný matky, vdovci a vdovkyně a nebo singles. No sem zvědavej, jak moc odolná ta suterení kočička je, ale vzhledem k tomu králíčkovi, strachu z myší a šílený paniky z potkanů a vyhrožováním útěku k mamince... heh, bude to stejná pankerka, jako moje bejvalka byla nezávislá členka undergroundu, který nikdy o peníze nešlo, nikdy nevyjebávala, že málo makám a nikdy neprudila, že po dědovi lampasákovi musím zdědit aspoň miliardu, protože každej přeci ví, že lampasácký duchodci maj kurevsky velký důchody. teď sem se chtěl zopakovat, jak moc mě bejvalka vyškolila z kundího myšlení, ale seru na to, protože už to každej ví, že pro mě je teďka každá kunda prostě kunda, ale můžu si za to sám, kdybych nebral v mládí drogy, mohl sem chodit do knihovny, sportovat a nebo dělat vědu. V takovým případě bych se nikdy s alternativníma ezokundama, jejichž největší životní úspěch byl dát si ve čtrnácti jointa a v patnácti lajnu, rozhodně nepotkal. Mrdat na tyhle mý kundí sračky, beztak už každýho otravujou.