** update 22:55 Večerní venčení mám za sebou, nejteplejc venku není a stav mysli, stav je zatim v pořádku. Ještě štěstí, že mi už není dvacet a mám na sobě navalený povinnosti. Takže se rozhodně nemůžu propadat nějakejm podivnejm stavům, protože se nemůžu vymlouvat na to, že nevim co mám dělat. Co se stalo, stalo se a mělo se to stát, když jsme ztratili společnou řeč a já nemohl a nechtěl ustoupit v některých věcech. Počítám, že s odstupem času to uvidim v jinym světle.

V práci řemeslníci pěkně makaj, velmi pěkně. Budeme mít moderní hajzly a novou kuchyň.

======

** update 10:26 Uzavírám kapitolu jedenácti let a nějakých drobných. Naše cesty a představy o společnym soužití se rozešly a půjdeme si každej svojí cestou. Nemá smysl prodlužovat agonii posledních dvou let. Fakt sem se snažil vysvětlit, že život se nám změnil, že máme povinnosti, závazky a že když vyděláváme, bylo by lepší směřovat energii do sebe a do svý budoucnosti. Chtěl jsem vědět jestli dokážeme ušetřit na auto, když Johny před dvěma rokama touhle dobou skončil ve věčných lovištích. Nepovedlo se, jízdy do německa nás spíš rozdělily a navíc poslední rok naprosto nic nepřinášely. Nemělo a nemá už smysl vrážet 10-15k do přípravy jen aby mohla Iv vyjet za prací, když se peníze pak do rozpočtu nevrátily a v podstatě sme se kvůli tomu hádali. Prostě to v sobě nemám, neřešit a bejt defakto nezodpovědnej, protože kdybych byl, nebyl bych tam kde sem teďka. Upřímně, nepotřebuju ředitelku čehokoliv, nepotřebuju inženýrku ani programátorku, potřebuju normální ženskou, která má pravidelnou práci a v hlavě ujasněno, že chce bejt s chlapem co smrdí od rána do večera v práci, večer se chce podívat na zprávy a seriál, jednou maximálně dvakrát tejdně do hospody a ne lítat během tejdne po mejdanech, koncertech a jinejch akcích, kterejm se převažně věnujou lidi, kteří nemají hypotéku, nedělají předsedu a problémy s politikou řeší jen v hospodě a nebo na facebooku.