Horká pražská zkurvená neděle. Mejly dneska číst nebudu, protože fakt nevim co tam bude od těch debilů z baráku. já se obávám, že v rámci sousedsko-občanský prudy jim zápis ze shromáždění stačit nebude a očekávám požadavek na další dokumenty. Na tuto variantu jsem připravem je poslat do prdele a odkázat na to, že z historických důvodů mají klíče od archívu, tak ať jdou obtěžovat tam a se sem. Nevim co jinýho může slepej důchodce svejm dcerám říci - kterýho imho nejsou schopny ho poslat do prdele a vysvětlit mu, že by měl nechat pruzení, aby mě napsali. Ale na to mrdá pes, jeden nebo dva žaludeční vředy navíc už nemůže nikoho zabít. To je fuk, každopádně zcela bezpečně už vím, že jestli debilní důchodci v baráku a nebo prodávat drogy vyjetejm debilům, to vyjde nastejno.

Jinak tedy v pátek přijeli tepličáci, sice domlouvačka náročná, jestli grilovačka na zahradě v úvalech a nebo pivo u voka, nakonec to bylo tedy pivo u voka, hezký po dvou letech vidět známý, pěkná ožíračka a pak cesta domů. Cestou zjištěno, že došlo k záměně mikin a tudíž výměně chipů, tato kauza bude za pár desítek let - až dojde k redukci lidské paměti, známa jako "velká bitcoinová loupež", takže mi nezbylo nic jinýho než večer v sobotu vzít láhev vodky, nechat hárající fenu doma a jet si do úval pro chip a pozdravit tedy při té příležitosti i dámské osazení výpravy, které nebylo účastno pitky u voka. Do toho nějaký ty děti, bazén, prostě klasika střední střída. No a v deset večer sem se sebral a šel na nádraží a zpět do prahy, protože hárající čubička je hárající čubička.

Samozřejmě sme si nezapomněli slíbit, že se příští rok rozhodně musíme vidět a pořádně zapařit, protože budou kulatiny a s nimi oficiálně zahájíme příchod druhé mízy. Druhá míza přichází za život jenom jednou a znáte to z televizní reklamy a laciných filmů. Zabezpečenýho muže s úspěšnou kariérou čeká spousta krásných nových zážitků se sedumnáctiletými studentkami umění, zblázněný hormony a první přicházející sexuální disfunkce.

Jo a úvalský nádraží po desátý hodině večer to je slušný kafe. Celý romzrdaný, protože jede zase nějaká rekonstrukce koridoru praha-kolín-do prdele, nechápu proč, když před dvaceti lety probíhala už jedna, což si pomatuju páč sem jezdil ze školy do přelouče a ty sekery v letních vedrech. Fuj. Takže sem strávil pár minut pozorováním dvou buzerantů a opilé matky s dcerou, která táhla ještě chudáka nějakýho středně velkýho psa, v ruce lahváče a docela vtipná dvojka. Hodně mě pobavil jejich zápas s automatem na lístky, který se vedl v duchu "já tomu nerozumím, za kolik jedeme" či "berný jede za 32, my za šestnáct, protože máme openkard", "to se tam ty peníze musej házet v pořadí od nejmenší do největší?, "to bude jinak, zkus to maminečko ještě jednou.". Pak děvčata nastoupila a byl to klasický vtipný rozhovor opilé matky s dcerou, ve kterém stihly probrat všechny výčitky, neuspěšný vztahy a vzájemnou lásku a nenávist k "tomu debilovi co nás nechal samotný." Hodně zábavný.

A to je asi tak pro dnešek všechno, fotografie mého oběda a večeře, budou zmrdi na másle s bramborem. V pátek se stavil známej, že mu přebejvaj a že by je rád směnil za nějakou konvertibilní měnu. stalo se, žádný sraní, mladá paní.