sezona

** update 15:01 mám po obědě. celý dnešní den střídavě prší, svítí sluníčko nebo sněží. skoro bych počasí označil jako aprílové. dnes jsem také zjistil, že část české internetové úderky, která se snaží získat co největší dosah, zjistila smutnou věc. a to tu, že děti v africe těží v krutých podmínkách kobalt, abychom si my mohli vozit prdele v elektroautech. kromě toho, že já si prdel v autě nevozím, tak bych k tomu jenom dodal, že kdyby ty děti pro nás netěžily kobalt, tak těží zlato, diamanty nebo úplně jinou surovinu, po který je aktuálně poptávka.

závist je zlá věc. sleduji na internetu diskusi jakýchsi matfyzáků a musím říct, že můj fotr ač matfyzák, tak nebyl závistivou sviní. těm nebohým matfyzákům vadí, že se někdo narodí do rodiny a hned dostane zlatý plínky. všichni se rodíme sami, nazí a s holou prdelí a všichni půjdeme do pece či hrobu sami, nazí nebo oblečeni jen v tom, co nám rodiná dá. všichni máme na začátku stejný podmínky, narodit se do zlata nemusí být nutně životní výhra a pro každýho platí, že jaký si to udělá takový to má. zlatý plínky, majetky a jiný sračky si do hrobu nevezmu, stejně jako si nechci do hrobu vzít dluhy.

======

** update 10:51 dobře, to mi ten týden pěkně začal. nejdřív ráno pršelo, potom jsem se zaseknul v koloně tramvají, protože se stala nějaká mimořádná událost a flora fungovala jako objízdná trasa. lidi ve voze byli poněkud nervozní během delšího stání bez pohybu, zvláště jakýsi mladý muž, který lomcoval dveřmi a chtěl nutně vystoupit kdesi mezi zastávkami. takže jsem se mu vysmál se slovy "tyvle, pořádně zaber a pak vyskoč" zrovna ve chvíli, kdy se mu podařilo dveře skoro otevřít a tramvaj se akorát rozjížděla. vzbudil jsem v tramvaji smích a když se na mě mladý muž vyčítavě podíval, vysmál jsem se mu ještě jednou, protože "tyvle, není kam spěchat, smrti stejně neutečeme".

Cestou do práce jsem přemýšlel, v jakých kalhotách chodím raději oblečen mezi lidi. Jestli v modrých pracovních kalhotech starých amerických zlatokopů nebo v pracovním oblečení starých tetek z prasečáku. ano, mám raděj zlatokopecký levisky než prověšený tepláky vytažený po kozy.

Kauza kšeftů s policejními spisy má další spojnici s rodinou Schillerové. tyvle, to je dobrý vědět, stačí poslat fízlům milion korun do jakéhosi fondu pro oběti trestných činů a hned je beztrestnost zajištěna. ještě mě napadá cosi o devadesátkovým mafiánským kartelu, ale nevím, jestli to Burešovo hnutí charakterizuje přesně.

Bez černocha i domorodců. Detektivky Agathy Christie vyjdou bez nekorektních výrazů. "proboha!" chce se mi zvolat, ale místo toho cítím dávení a pocit zvracení...

Zemřel Gordon Moore, zakladatel Intelu a autor zákona o růstu výpočetního výkonu obvodů. díky za všechny procesory, ty vole.

Okej. zahájil jsem chatařskou sezonu. víkend byl veselej, protože sem v pátek vyjel z prahy spěšňákem do čerčan, abych tam zjistil, že vlak, který sem chtěl jet o něco později nejede spolu s vlaky dalšími, jelikož po průjezdu spěšňáku hostivaří, intercity jedoucí za námi sejmulo člověka v kolejišti. oprcálka směr posázaví naštěstí nečekala a vyjela podle plánu. v ledečku jsem vystoupil přesně podle plánu a hned jsem pelášil zjistit stav letního domečku. vyškrábu se k zahradě, odemknu branku, odemknu chatu, očima přejedu pavučiny s pokoutníkama, nahodim elektriku a jdu zapnout čerpadlo. voda zabublala, z kohoutů se vyvalila kapalina, já kontroluju jestli někde něco neteče z roháčků a najednou slyším "tsssssss". doběhnu do koupelny, kde vidím z tlakovýho ventilu pod bojlerem tryskat vydatný proud vody. hlavou mi proběhla myšlenka "no ty píčo požehnaná", vypínám čerpadlo a všechny hadry s ručníky hazím na podlahu. vytírám jak mourovatej pičus. když vytřu, naleju si panáka, ubalím brko a zkouším čerpadlo znovu zapnout. ani zabublání, ani kapka vody. wtf?
dopiju alkojol, dokouřím brko a du si pustit internet, protože nic nevymyslím. ráno volám panu instalatérovi, popisuju mu svůj příběh a von hned "to bude asi tlakovej ventil u čerpadla, nejspíš zůstal otevřenej a nezavřel se". já mu říkám, že fakt nevím, ale potřebuju pomoc a tak jsme se domluvili, že si zítra vyzvedne klíče a na chatu zajede. no a protože sobota byla fajnová, tak sem se vysral na návrat do prahy a šel si raději sednout do hospody k řece. pár litrů vody sem měl, hajzl se dal spláchnout dešťovkou, tak proč se trápit ve městě.

image

image

image

image