člověk míní, život mění

Vysráno dne: 2015-11-28

** update 23:59 Holt nasračky jindy. Není všem dnům snad konec. Každopádně sem se ukojil jinak. prostě je to super mít dlouhodobý koníčky. není jich nutný mít miliony, ale pár na střídání určitě jo. než dozrajou chilli papriky, dá se popsat několik desítek stránek. takže čas sem zabil a nenudil sem se ani příliš. uklizeno mám z minulýho tejdne, příští týden v úterý schůze výboru, ve středu shromáždění a pak run k notáři a na obchodní rejstřík s novejma stanovama.

půlnoční procházka super. zrovna, když sem procházel parčíkem a přemejšlel, že už je celkem zima, objevil sem na lavičce spícího bezdomovce ve spacáku, vedle kterýho stál nákupní vozík plný krámů. von se určitě ráno půjde vysrat vedle do křoví, protože Tereza chodívala do přesně toho samýho křoví žrát hovna. Občas sou tam poházený posraný kusy papírů od hoven. No a když už sem u těch hoven, tak k tomu dodám ještě jednu půlnoční fekální historku. Udělám si tak kolečko, říkám si, že Tara už srát nebude, ale vono hovno, našla si místo na hovno u dětskýho hřiště mimo největší světlo. Fajn, vytáhnu pytlík s papírovým nabírátkem, hrábnu do listí a naberu jen kus hovna, papír zbytek odříznul a nechal někde zákeřně v listí. Jelikož se jednalo o dětský hřiště a ve mě se hnulo trošku mý prohnilý svědomí, babral sem se tou papírovou lopatičkou v listí a hledal zbytek hovna. Nic sem však nakonec nenahmátl, tak sem se na zbytečnou činnost vysral a vyhodil papírovej pytlík s kusem hovna do odpadkovýho koše. fajn pohoda, jdu a najednou ucejtím závan hovna. Prohlídnu si ve světle lampy podrážky, jestli mě nějakej zkurvenej bůh nepotrestal za hovno na dětskym hřišti, ani hovno podrážky čistý, tak si pomyslim, že se asi jedná o přicházející stařeckou demenci a jdu dál. Po chvíli zase ucejtím hovno, což mě trošku znepokojí a začnu přemejšlet, jestli sem něco nepřehlídnul. Takříkajíc sem přemejšlel o hovně. Najednou mi došlo, že hovno vždy ucejtím, když zvednu pravou ruku. Zvednu ruku, zápach hovna, ruka dolů, smrad hovna mizí. Zvednu ruku, smrad se znova objeví. Očuchávám si řádně ruku, prst po prstu a nakonec objevím zdroj na ukazováčku. S úlevou dám ruku dolů a smrad nemizí, ba naopak je takovej intenzívnější. hlavou mi běží myšlenky jako "co to kurva je?" než mi dojde, že mám hovno na nose. podařilo se mi ho přenýst z ukazováčku na nos, takže sem si řekl, že na to seru, je to jenom hovno a neposeru se z něj, takže než sem došel domů, oškrábal sem o zateplení sousedního domu z prstu a dlaně, kam se mi podařilo taky přenést kus hovna, co nejvíc hovna, levou rukou sem naťukal kód k našim dveřím, abych neohovnil panel, opatrně z kapsy si vyndal klíče, odemkl byt a zamířil rovnou do koupelny k umyvadlu.

tak to jenom takovej zápisek o hovně do blogísku o hovnech. nasrat, jiný už to nebude.

v tývce už jede předvánoční masáž, reklamy o šťastnejch dětech, lidech, psech a vůbec všech. hrozný sračky. taky zase protočej básníky a promítnou popelku. předpokládám i mrazík, že bude strašit na nějakém televizním kanále.

Protimuslimský Ortel ‚zazářil‘ na Českém slavíkovi. Má dvě ceny. Slušnej olol... druhá nejlepší kapela a třetí nejlepší zpěvák. v životě by mě to z těch jůtubovejch videjek nenapadlo.

======

** update 18:47 jo, to sou plány. takže dneska nakonec nic, protože mi volal kámoš vašek, že se hrozně vomlouvá, ale jednoduše sere celou noc. no, asi něco včera sežral a nebo mladej přitáhl z dětskýho kolektivu. inu nic, sere pes, vyndavačka jindy. já teda taky nejsem příliš fresh, cejtim jisté chycení a dva dny volna jsem měl vlastně kvůli dnešku, abych nezdechnul. pokud se něco nezmění, literární večírek doma v soukromí.