úterní deštík

** update 23:58 Jo, tak i řezník to věděl. Ani mě nelitoval, je mi odvykládal, jak se po dvaceti letech rozvedl, jak se mu ulevilo a našel řeč s nejstarší dcerou. Venku se ochladilo, počasí je spíčený. Dneska byl kurevsky náročnej den, zejtra si trošku pospim, musim bejt v práci až na desátou. Jen tajně doufám, že zejtra nebudou makat do šesti, protože jinak do hospody dorazim krapánek později než obvykle. Ale počítám, že ve čtvrtek zase povalim na desátou.

Porada půl hodinky, pak ještě nějaký flákaní u počítače a konečně si můžu jít lehnout.

Jo, ještě sem si vzpomněl, že jsem včera viděl pěkně brutální věc. Na Floře přecházela maminka s děťátkem v klokánku na bříšku a jak pospíchala a nedávala pozor, zakopla a letěla ksichtem a břichem přímo na chodník. Ještě, že ty děti sou takový gumový, ale vyplašená byla dost.

======

** update 17:07 Stále vícečiméně chčije a já smrdim v práci. Týpci dneska budou makat do 18h. Pak povalim domu, vyvenčim a na 19h mám svolanou kratší schůzku výboru. Budu zase unavenej.

Australská dvojčata sdílí postel i přítele a mají stejné plastiky. Tyvole, dvojitá noční můra.

======

** update 12:52 Čekám zrovna na pizzu. Venku asi od desíti chčije a sem docela rád, že kominíci zvládli kontrolu komínů ještě než jim začlo pršet. I když teda říkali, že mokrá střecha jim nevadí, horší prej je zledovatělá šikmá plechová střecha. No, asi věděli co říkaj. Každopádně byli dobří, začli v osum a v devět šli o barák dál.

Já sem se pak sebral, na otočku za účetní a pak hurá do práce, kde jsem si vyřídil poštu, zavolal na Kačerov, protože nám měli dát včera vědět, jestli jsou s naší prací spokojeni, samozřejmě se jejich pravá ruka nedohodla s levou, takže si náš výstup přehazovali jak horkej brambor a nikdo se nechtěl vyjádřit. Takže sem jim vysvětlil, že deadline dle smlouvy je 30.4 a že by bylo dobrý se nějak k naší práci vyjádřit.

K tomu sem musel zpracovat zprávu z posledního shromáždění a doladit hlasovací tabulku, ne přímo tedy zfalšovat, ale upravit tak, aby seděl dohromady zápis, docházka a hlasování. Musim si pochválit svoji tlustou vyhulenou prdel, protože sem si vzpomněl na neoznačený hlasovací sloupec, který kolega místopředseda nezaznamenal a už sem měl cuky ho natvrdo a jednoduše smazat. Pak sem si díky poznámkám paní zapisovatelky vzpomněl. Docela prdel byla, že sem si při čtení zprávy ze shromáždění uvědomil, že z těch tří stránek jsou zhruba jeden a půl stránky jen připomínky bejvalýho předsedy, že Ufo tohle posralo, že Ufo tamhle neudělalo, že Ufo má diktárskej ultimátní přístup a že by on Ufo rozhodně do výboru nezvolil. Takže sem do zápisu přidal poznámku, že pan R.K. je jen host, nečlen shromáždění, tolerovaný z historických důvodů a z úcty k tomu, co vykonal pro dům.

Mírně na mě padá splín z věcí minulých, třeba večer a nebo cestou ráno do práce. Avšak si vždy vzpomenu, jak ty poslední dva roky stály na hovno, jak se mi to celý rozpadalo pod rukama, protože já prostě potřebuju občas posun vpřed. Jsem rád za práci, za úkoly a povinnosti, protože jsou za nimi vidět výsledky. V tom našem vztahu se výsledky za poslední dva roky kamsi potratily a já fakt prostě nejsem ten typ člověka, kterýmu stačí neřešit a užívat si. Kdyby tomu tak bylo, narodím se v indii a nepotřebuju ani záchod, protože bych věděl, že je zbytečný se snažit, když současný život je jen mezistupeň k tomu lepšímu co přijde po smrti.

Já prostě potřebuju za sebou vidět výsledky, i kdyby to mělo bejt jen úspěšný vypěstování chilli paprik.

Americký Baltimore zachvátilo násilí, byl vyhlášen výjimečný stav. Vypadá to, že negři nechápou co je to pokojná protestní demonstrace a musí na protest vyrabovat obchody a vypálit co se dá. A to maj práva už pár let.