„Dobře to holky dávaj,“ komentoval Pong krvavou dámskou jízdu.
„Sexy děvky a ta moje je největší,“ souhlasil Nergal a sledoval klesající počet zmrtvýchvstalých.
„Už bude brzy konec,“ oznámil a otevřel lahváče.
Urgha, Stará dáma a Ereškigal zahnaly posledních dvacet nepřátel do jednoho z rohů Zakázaného města, kde je jednoho po druhém ošklivě brutálně likvidovaly vidličkami, kávovými lžičkami, rtěnkami či pilníčky na nehty. Vyzkoušely také několik jehlic, jednu žehličku s válečkem na těsto a velký ohlas měly nůžky na porcování ptactva. Když skončily, zbyla po nich jenom hromada úhledně zpracovaného lidského masa ve vlastní šťávě. Závěrečnou sexy nadrženou třešničkou k ukončení existence spojené armády Temného kolegia a Zakázaného císaře byl vítězoslavný erotický tanec komplet bez a se zbraněmi v rukou.
„Tak a máme je všechny doma,“ oznámil hrdě Nergal a těšil se na příchod zkrvavené lásky. Byl zatraceně nadržený.
„Kokote, asi je na čase začít chystat mejdan,“ řekl Kapitán Blázen a odpálil ohromné slavnostní brko.

Administrativa Nergalovy podzemní říše měla plné ruce práce s příchozími. Ozbrojení strážní řadili do trojstupu vojáky Temného kolegia, Zakázaného císaře a komunistické strany. Jakékoliv snahy o protesty ukončil úder železným kladivem do zad a krátký proslov o rovnoprávnosti odsouzených k věčnému utrpení. Původ či příslušenství k jakémukoliv uskupení nemělo pražádný vliv na mučení.
Vedoucí oddělení mrtvých zdrojů odškrtával seznam a dával pozor, aby na nikoho nezapomněl. Nergal neměl rád, když byl v papírech bordel. Jeho předchůdce skončil ve smolném kotli jenom kvůli tomu, že omylem prohodil dva záznamy. Pak bystrým okem zaregistroval sedm trpaslíků.
„Vy ste kurva kdo?“ zastavil je a projížděl záznamy.
„Temný kolegium,“ řekl otráveně Vohnout.
„Jo, Temný kolegium… Vy ste posledně vypadali jinak a mělo by vás bejt osm,“ našel vedoucí zdrojů příslušnou informaci.
„To je dost pravděpodobný, ale Matkopíchač uvízl v tunelu,“ špitl Šoustal.
„Jasně, už to vidím, Nergal si ho vytáhne sám. Každopádně vás sedm půjde do Nergalova soukromého sadomasochistického salónu. Nachystal několik nádherných bolestivých překvapení. Stráže vás odvedou,“ řekl vedoucí suše a mávl směrem k nejbližším strážcům.

Ve světě živých však všem bylo utrpení v pekle u prdele, protože žili přípravou největší oslavy, jakou kdy Země viděla. Nejmocnějším státům jako byla Nová Tasmánie či Spojené jihoamerické státy a mnohým dalším rychle došlo, že v Číně proběhl převrat a rozhodně nemá smysl jakkoliv do vnitřních záležitostí bývalé komunistické země zasahovat. Pong a Muskové zaručovali dostatečně důrazné argumenty neklást odpor a zahájit diplomatické rozhovory, takže do Nového Pekingu mířily davy velvyslanců z různých zemí včetně Severní Korei.

„Šéfe, mám takovej pocit, že sme právě ovládli Čínu,“ řekl Pong, který drtil krystal perníku na starobylém obětním kameni v zahradě Zakázaného města.
„Můj vůdce, hlavní část slavnostní inaugurace proběhne na Náměstí nebeského klidu. Vydal jsem již rozkazy k výstavbě pódia. Navíc mám výbornou zprávu, přiletěli naši radioaktivní přátelé s nabídkou úklidu.“
„Cože…?“ nechápal Blázen.
„Můj vůdce, radioaktivní zombie od kterých bereme atomovky. Z přátelství zcela zdarma vyčistí od radioaktivního materiálu bitevní zónu a uklidí zbytky po Marsu.“
„Ty vole, tak to bych od nich nečekal,“ překvapeně odpověděl Kapitán.
„Blázne, musíme vyřešit převzetí vlády, celá planeta čeká, kdo se chopí moci,“ přišel pan Jednooký.
„Hm, já bych to viděl tak, že vládcem bude Pong, protože je Číňan a zbytek vymyslíš s Koktem. Souhlasíš?“ zamyslel se Blázen a potáhl z brka.
„To by šlo,“ odpověděl Jednooký a sebral Kapitánovi joint.

Nergal s Ereškigal chystali svoji vlastní šou. Rozhodli využít dovolené ve světě živých, tak nechali přivést oblíbené divadlo mučených příšer, ve kterém hráli hlavní roli mučení zajatci světa mrtvých. Mnoho živých lidí mělo zálibu ve sledování cizího utrpení a vládce podsvětí tak vybíral nové zaměstnance.
„Docela morbidní freakshow,“ pochválila představení opice.
„Víte, že mám rád steaky krvavý,“ odpověděl Nergal a zkontroloval výzdobu na oblečení.
„Docela se mi líběj šaty tvý starý, neměl bys nějaký její použitý kalhotky z panenských blan?“ řekla opice a nahodila v obličeji škleb.
„Kdybych tak na vás mohl, vy podělaný orangutáni,“ zahrozil vládce temnoty.
„Ale nemůžeš,“ zachechtala se opice a podala Nergalovi otevřenýho lahváče. Na pódium právě vstoupila Hydra.
„Mám ráda ukusování hlav,“ řekla jedna z dračích hlav a jiná dračí hlava ukousla mučenému hlavu. Krev stříkající z krku vrávorajícího bezhlavého těla kropila první řady přihlížejících, což některé z nich dohánělo k orgasmům. Přesně o ty měl Nergal zájem.
„Víte co je nejlepší na nekonečných mukách? Nevíte co?“ překřikovaly se hlavy Hydry.
„Že se můžou opakovat nekonečně dlouho,“ zasmálo se všech devět hlav a bezhlavé tělo povstalo s novou hlavou.

Oponu zvedly i další podniky. Ulice okolo Zakázaného města zaplnily všelijaké krámy a pouliční prodejci všeho možného od jídla, alkohol, přes drogy až po pasáky bílého masa pro všechny vrstvy společnosti. Do Nového Pekingu mířily davy návštěvníků, kteří chtěli být u velké politické změny.
Přítomní velvyslanci netrpělivě očekávali přijetí Pongem, ale ten si dával na čas a všem vzkázal, že politiku bude dělat až po oslavách. Zástupci zahraničních zemí tuto zprávu nepřijali s velkým nadšením, protože jim bylo hned jasné, že vyjednávaní budou vést v kocovině a na dojezdu. Ale Pong rozhodl o servisu zdarma, tak velmi rychle přestali ambasadoři přemýšlet o budoucnosti vzájemných vztahů a vrhli se do víru zábavy.
U ulicích města vládla bujará zábava a všeobecné veselí bylo narkoticky nakažlivé. Nově příchozí byl okamžitě pohlcen nadšením a po první aplikaci drog zapomněl na vše zlé. Dav v ulicích byl omámen svobodou.

„Starý příteli, takovýhle pódium tu nepostavili ani komunisti,“ řekl Blázen během shlížení širé plochy Náměstí nebeského klidu.
„Vážně chceš, abych tu byl s tebou? Máš takových významných přátel, že já stárnoucí hoteliér fakt nemůžu konkurovat.“
„Neser starochu, cesta až na tohle místo měla hodně kroků a ty první jsem udělal s tebou, měl by ses konečně uvolnit, válka skončila,“ odpověděl Kapitán a potáhl z brka.
„Šéfe, přípravy skončily a brzo můžeme ke stolům pozvat všechny hosty,“ přišel Pong s Urghou, které vysílačkou řešila nějaké technické drobnosti.
„Těch stolů tady taky je,“ pověděl Blázen, kterého fascinovala polovina náměstí zaplněná stoly a lavicemi.
„Kapitáne, vyžerem všechny zásoby v okolí sta kilometrů,“ promluvila Urgha, která ukončila hovor.
„O drogy a chlast se nebojte, zásobovací loď z fabriky je na cestě. Dorazí během několika hodin s plným nákladním prostorem,“ dodal Pong.
„Vypadá to, že je o všechno dobře postaráno, pojď si dát Starý příteli něco malýho do žaludku, začínám mít hlad,“ řekl Blázen.