Vesmírní dýleři 3: Zmrtvýchvstání - 13. Konec konců

Vysráno dne: 1970-01-01

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

U některých velvyslaneckých stolů zavládla vzrušená debata. Poté se zvedlo pár postav a s vytaženými noži běželi k pódiu. Pong na tento okamžik čekal, protože věděl, že jeho silácký řeči pár debilů ze židlí zvednou. Přesně ty potřeboval umlčet tak, aby všichni na první dobrou pochopili, kdo je pravým vládcem. Seskočil dolů a zcela neozbrojen šel odpůrcům vstříc.
Deset nabušených borců Ponga obklopilo a násilnicky ryčeli.
„Hm, vidím dementy z Austrálie, Tasmánie, Severní Koreje a ten zbytek nepoznávám. Půjdete na mě hromadně nebo postupně?“ řekl a rukama předvedl šaolinský trik.
„My si od tebe nenecháme nic diktovat!“ zakřičel tasmánský velvyslanec.
„Já vám nic diktovat nebudu, ale taky na mě nebudete zkoušet tyhle hovna, který právě zkoušíte,“ zareagoval důrazně Pong a dva velvyslanci sebou trhli.
„Jo, přesně to bude pro vás lepší. Běžte si sednout a pořádně pokalte, vždycky jde v první řadě především o byznys,“ pochválil jejich rozhodnutí Pong. Dva muži rychle odešli a zůstala skupina osmi zahraničních zástupců, kterým se diplomatický tón příliš nezamlouval.
Pong prsty naznačil, že mají provést první výpad. Jakmile společně zaútočili, vyskočil vysoko do vzduchu a zfackoval je postupně nártem levé nohy. V druhé otočce dostali tvrdé údery do druhé tváře pravou nohou a během třetí dal každému tečku do čela, takže popadali k zemi jako kuželky.
Ležící muži šokovaně sledovali čínského vládce, kterak s jednou pokrčenou nohou pomalu přistává a prsty rukou má zkřížené v symbolu „Tygra trhajícího králíka“.
„Ty zmrde!“, vyskočil na nohy zástupce Austrálie. Pong tušil, že přijde agresivní výpad nožem, takže počkal, až se dostatečně přiblíží, poté mu chytil v běhu ruku, zkroutil ji a nůž zarazil skrz spodní čelist do mozku. Ambasador zachrčel a padl k zemi.
Teď zkusili útok tři vyslanci, ale bylo jim to hovno platné, protože Pongovo mistrovství si s nimi snadno poradilo a dva smrtící prostředníky prorazily jednu dýchací trubici, protrhly jednu krkavici a rozdrtily jeden krční obratel. To vše v takové rychlosti, že ani u nejbližších stolů nezaregistrovali, kdy přesně k úderům prsty došlo.
Zbývající čtyři muži nevěděli, co mají dělat. Věděli akorát, že je pozdě stáhnout prdele, protože smrt byla neodvratná.
„Helejte idioti, já vím, že ste se nechali strhnout, ale co jste začali, musíte taky dokončit. To je přesně ten obchodní systém, kterej mám tak kurevsky rád,“ promluvil přísně Pong.
Chlápci se po sobě podívali a nic neříkali.
„Helejte, ste v přímým přenosu a je jen na vás, jak budete ve světě vypadat. Jasně, prohrajete, ale zkusili jste to na mě a příště už od vás z prdelákova nikdo další nic podobnýho neudělá. To je vše,“ dodal Pong a prokřupal prsty.
Chlápci se po sobě znovu podívali, odhodili vršky oblečení a zaútočili.
„Jo, tak se mi líbíte, budu milosrdnej,“ odpověděl Pong a provedl několik otoček, během nichž zlikvidoval kolena, kyčle a klíční kosti.
„Panebože, to je zkurvená bolest! Říkal si, že budeš milosrdnej!“ křičeli bolestí.
„To sem říkal, ale chci, aby vaši lidi dobře pochopili, pokud to do teď nepobrali, že umím bejt fakt krutej a hnusnej,“ řekl Pong a každého zabil dotekem smrti. Pak se vrátil na jeviště k mikrofonu.

„Ještě jednou zopakuju, že když mě nebudete zkoušet ojebat, všechno v bude v nejlepším pořádku. Omlouvám se tedy za menší zdržení a doufám, že to bylo poslední zabíjení během oslavy našeho vítězství nad zkurvenou bolševickou stranou!!“ zakřičel Pong a v ten samý okamžik se k němu vrhlo několik lidí. Nejdříve Urgha, potom trpaslíci s invalidním přítelem, Hydra, šaolinští mniši a mnozí další, které za poslední roky potkali.
„Pong je skvěléééj!!“ křičel do mikrofonu Ježíš, kterého přivedl cestovatel časem Bob.
„Slávááá!!!“ přidala se opice s panem Jednookým.
„Písničku! Písničku! Písníčku! Písničku!!“ začal řvát dav, když na jeviště vstoupil Michael Jackson.
„A ty vole, já sem myslel, že je mrtvej,“ řekl Starý přítel Bláznovi.
„Ne tak úplně,“ odpověděl a začal drtit trávu.
„A támhle je Marilyn Monroe, ty vole…!“ zvedl se Starý přítel unešen dávnou kráskou.
„To bude magořinec, jestli přijedou všichni, na který sme za posledních pár let narazili,“ zakroutil hlavou Blázen a zapálil opravdu velkého špeka.
„Šéfe, usoudil jsem s panem Hawkingem, že již nemá smysl tuhle rychtu jakkoliv moderovat a necháme ji volný průběh. Akorát sem zařídil, aby nám sem nahoru nelezlo zbytečně moc lidí,“ řekl Pong, který se musel uklidnit několika dlouhými čárami pervitinu.
Nejlegendárnější oslava Pongovy inaugurace neomezným vládcem Číny tímto začala. Již nikdy v dějinách všech realit a paralelních dimenzí neproběhl větší mejdan. Půlrok nekompromisně brutální pařby.

V soukromých prostorech nově otevřeného Bláznova baru v Zakázaném městě právě probíhala orgie pro vyvolené z vyvolených. Galaktické vedení, Nejvyšší rada Musků, velkoobchodní partneři a přátelé. Madam Kawasaki na Kapitánovo přání zařídila malou pobočku svého podnikání, protože Země se stala důležitým obchodním střediskem. Díky tomu, že již nemusel Blázen skrývat svoji přítomnost v utajení hluboko pod mořem, bylo možné přenést centrálu do něčeho reprezentativnějšího a staré sídlo čínských císařů bylo dostatečně reprezentativní. Pong jménem čínské vlády podepsal s Bláznem smlouvu o neomezeně dlouhém užívání výměnou za investice a údržbu, protože císařské město bylo dost poškozené.
„Můj vůdce, je nutné zahájit obnovu Pekingu a čínského zřízení, protože všichni už jsou dost zřízení, po půl roce paření,“ řekl Kokot.
„Já doufám, že už na tom nějakou dobu pracuješ, protože bych řekl, že seš jedinej práceschopnej,“ odpověděl dost unaveně Blázen rozteklý v křesle.
„Můj vůdce, asi poslední čtyři měsíce. Banky fungují, letiště, přístavy a kosmodromy máme pod kontrolou a zboží teče. Akorát zdevastovaná a vyjedené zóna okolo Pekingu se rozšířila do okruhu tříset kilometrů.“
„To je docela hustý, máme vůbec zdroje na zaplacení zabavených potravin a zničených majetků?“ zeptal se Blázen a hledal brko, které mu vypadlo z ruky.
„Můj vůdce, pokryjeme to ze vzácných kovů a peněz zabavených komunistické straně. Měli všeho opravdu hodně. Ale upozorňuji, že to bude účetně hodně těsné.“
„To rád slyším, teď mě chvíli nech,“ odpověděl Blázen a zavřel oči.
„Šéfe...“ přicházel Pong, ale Kokot ho zarazil.
„Šéf teď fakt nemá čas. Chceš pomoct s vládnutím?“
„Ehm..? Jak to víš?“ řekl trochu překvapený Pong.
„Umím číst myšlenky,“ zavlnil Kokot knírkem a naznačil úsměv.
„Máme hodně práce, že jo?“ zeptal se nový čínský vládce.
„To máme, Pongu,“ odpověděl Kokot.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10