** update 11:33 Večer mě čeká klasická maloměšťácká zábava v hospodě. pivo, jídlo, kámoši a doufám, že taky absence ožralých kund.

** update 12:43 Dneska sem dal rozhovor. nebo rozhovor, prostě jdu jiřákem do práce, když tu mi vstoupí do cesty skupina mladíků s kamerou a slečnou s mikrofonem. Si říkám "kurva, nějaký televizáci chtěj rozhovor", ale už je pozdě utýct, tak zastavuju a odevzdaně čekám co mě čeká. Ze slečny vypadlo, že jsou z nedaleký obchodní akademie a dělaj školní projekt. No, tak sem se zamyslel a jako maloměšťák z učitelský rodiny kývnu na souhlas. Ona hlavně kočička byla docela pěkná, nejspíš i chytrá a hlavně neměla vypitej zhrublej hlas po hektolitru kořalky a dvou krabičkách cigár. Rozhovor byl na klasický téma osmičkových roků, tak jsem se blejsknul tím, že sem slyšel o rocích 1918, 48, 68 a 89, rok 1948 jsem přirovnal ke znásilnění republiky komunistama a rok 89 poslaní bolševiků do píče. Pak se slečna ptala jestli vím, co se ještě stalo v roce 89, ale to sem nevěděl jestli se ptaj na palachův týden nebo povraždění čínských studentů na náměstí nebeskýho klidu, tak sem vytáhl vraždící čínany, což myslím mládež trochu překvapilo, jelikož tuhle odpověď asi úplně nečekali. mám takovej pocit, že chtěli vědět něco jinýho, protože poslední otázka byla otázka na nějakej hokej a hokejisty, což sem jim musel vysvětlit, že tyhle sračky sem neřešil ani před revolucí, natož po revoluci. Pak sme se rozloučili a já šel dál.