Vesmírní dýleři 3: Zmrtvýchvstání - 8. Odvrácená strana Měsíce: Pomsta zombifikovaných
„Vůdce, vůdce, musíte ihned opustit stanici. Ti zmrdi nám sem posílají atomovky,“ přiběhl sluha oděný do nacistické uniformy a ozvěna nesla klapání podrážek kovovou chodbou.
„Otto, nesmíme přijít o všechno, co mé předchozí klony vybudovaly,“ řekl Adolf Hitler.
„Vůdce, nakládáme únikovou loď a potřebujeme, abyste šel s námi,“ spěchal sloužící a vypadal velmi nervozně.
„Dobře, pojďme, abychom neuvedli v obavy spolubojovníky,“ pověděl Hitler a rozhlédl se po svém skromně vybaveném pokoji.
V tu samou chvíli Kapkou vyslaná poslední střela s jadernou hlavicí zamířila směrem k nacistické základně ve tvaru hákového kříže na odvrácené straně Měsíce. Zcela náhodou bez poškození proletěla až k nádržím s různými jedovatými látkami a plyny, kde vybuchla. Následná chemická reakce podpořená jadernou výhní vytvořila plynnou substanci, která v kontaktu s klonovaným organismem způsobovala zombifikování.
Jak plynná látka postupovala, postupně postihovala jednoho nácka za druhým, dokud nebyla zasažená celá nacistická stanice. Šedým kouřem pobíhali vojáci, kteří kašlali a zvraceli zelenorudou sračku a k tomu jim černaly tepny a žíly. Oči měli zalité tmavou shnilou krví, jenž prýštila ven tělesnými póry a otvory. Vypadalo to, že je plyn zabíjí, ale nebylo tomu tak.
Domluvený obchodní partner, který o tři neděle později přivezl objednané zboží, byl po přistání na Měsíci poněkud překvapen. Nacistická základna nesla stopy provizorních oprav, dozimetry pípaly zoufalstvím, protože jejich stupnice nestačily a uvítat ho přišly podivné postavy v kožených kabátech, páskami s hákovými kříži přes paže a plynovými maskami nasazených na tvářích.
„Co se tady stalo?“ zeptal se obchodník.
„Malá nehodička, ale vše je již v pořádku,“ odpověděla tlumeným hlasem postava a z masky odfoukla dvěma otvory šedý kouř. Byznysmen pochopil, že plynové masky neslouží k ochraně před vnějším prostředím, ale nýbrž k udržení vnitřní atmosféry.
„Nebudu se raději vyptávat, vyložte náklad a zaplaťte mi domluvenou částku,“ řekl a odešel zpět do lodi, protože cítil, že zde není vše v pořádku. Ostatně, to se mu potvrdilo, když během vykládání vypadla jedna zásilka z palety, přimáčkla pracovníka obličejem k zemi a rozbila masku. Obchodník spatřil vysušenou tvář se zčernalýma očima a cvakajícími zuby.
„Vůdce. Můj vůdce, mohu vstoupit?“ promluvil tlumený hlas.
„Otto, pojď dál a vyslechni můj plán. Až budou připraveny lodě, vyrazíme za pomstou. Dostaneme Kapitána Blázna a já ho osobně rozsekám na malý kousíčky,“ tlumeně zamručel hlas v plynové masce.
„Můj vůdce, jak byste chtěl pomsty dosáhnout? Naše armáda je sice početná, ale dokážeme Blázna vůbec porazit?“
„Otto, postavíme největší armádu, jakou kdy svět viděl. Vyrobíme dostatečné množství plynu, s čímž ostatně máme bohaté zkušeností a nebudeme se bát ho použít. Už jsem vybral dva velmi vzdálené solární systémy, jenž nám poslouží jako útočiště a kde začneme budovat nové nesmrtelné vojsko,“ důrazně promluvil Adolf Hitler a z průduchů v masce vyfoukl dým.
„Můj vůdce, vy prostě víte, jak být vůdce v každé situaci. Heil Hitler!“ pozvedl Otto pravačku k pozdravu a k tomu srazil podpatky.
„Otto, než odejdeš, řekni všem velitelům, že mají začít připravovat lodě k odletu,“ dodal Hitler a podrbal psa v masce, z níž vyšel od výduchů nad čenichem oblak plynu, když zvíře zafunělo. Otočil se k výhledu ven a s rukama za zády pozoroval dění v troskách Měsíční základny. Tvar hákového kříže byl zničený a v nacistický zombie narůstal vztek.
Vůdcův poslední projev před opuštěním dlouholetého bydliště byl krátký, ale velmi přísný.
„Nacionální měsíčňané, nacionální měsíčňanky, příslušníci odvrácené strany! Končí velmi závažná etapa měsíčních nacistických dějin. Mohutnost událostí, kterým čelíme a jímž není rovno a jejichž převratný význam pro budoucí vývoj nacistické rasy, bude v plném rozsahu pochopitelný teprve pro pozdější generace nacistů. My však, kteří dějiny této doby tak krutě prožíváme, se nemůžeme ubránit dojmu, že řízení Prozřetelnosti je mocnější nežli jakékoliv naše úmysly a má vůle. Bohové netrestají slepotou jenom ty odsouzené ke zkáze, nýbrž nutí také, abychom my z vůle Prozřetelnosti povolaní usilovali o cíle, které daleko předběhnou naše veškerá přání.
Nyní využijeme daru Prozřetelnosti a plyn, který nám sebral naše staré životy, využijeme k získání životů nových a k vybudování nejmocnější armády veškerého známého vesmíru. Následujte souřadnice a vítězství je naše! Sieg heil!!!“
Energický projev plný emocí dostal poslouchající nácky do varu. Odpovědí bylo mocné odfukování z masek, zvednutí pravic a temné provolávání slávy vůdci „Heil Hitler!“
Jakmile jásot ustal, velitelé jednotlivých lodí obdrželi souřadnice a nacistická flotila začala mizet z orbitální dráhy Měsíce.
V jiné části Galaxie zatím jistá civilizace v rozpuku, která vyslala k jednomu ze svých měsíců několik prvních satelitů, prozatím netušila, jaká zlá katastrofa se k nim řítí.
Primitivní orbitální sondy zaregistrovaly přílet prvních lodí zombifikované nacistické flotily až v poslední chvíli, takže obyvatelstvo nemělo příliš času k rozvinutí paniky. Několik marných pokusů sestřelit lodě primitivními jadernými střelami bylo zcela neúspěšných.
Výsadek, který přistál v hlavním městě naznačil, že v temných lodích pokrytých geometrickým symbolem je skryt pořádný průser a hlavně konec civilizace, tak jak ji domorodci znali.
Nastala situace, která je pravidelně opakována napříč dějinami veškerého všehomíra. Technicky vyspělejší kolonizátoři se nikdy nepřátelí s primitivním obyvatelstvem území, jenž chtějí získat pro sebe. Domorodci postávali kolem Hitlerova přistávacího modulu, netrpělivě přešlapovali a nervozně očekávali věci budoucí. V okamžiku, kdy se otevřely dveře a vyšel samotný Vůdce, pochopili, že mnoho budoucího je již nečeká.
„Podřadná raso,“ promluvil a vyfoukl plyn, „tuhle mizernou planetu zabíráme pro sebe a z vás udělám otroky, kteří budou sloužit Tisícileté říši. Ale až po tom, co si moji lidi zastřílí.“
Uvítací delegace složená ze zástupců hlavních politických stran ztichla a v obličejích měli značně nechápavé výrazy, protože právě prožívali poslední záchvěvy klidných životů. Jejich jediným štěstím bylo, že konec civilizace přišel rychle a nedostali tak příležitost propadnout globální panice, když začali vojáci v plynových maskách a kožených kabátech střílet po všem živém.
Domorodé obyvatelstvo ani nedostalo šanci zorganizovat odpor, protože asi po dvou hodinách lovu Vůdce přikázal, aby na planetě přistály kolonizační jednotky a ty začaly okamžitě vypouštět mocná oblaka laboratořemi vylepšeného jedovatého dýmu, jenž postupně zahaloval celou planetu. Před plynem nebylo kam utéct, procházel úzkými štěrbinami a vnikal do všech prostor. Každý živý tvor, jenž ho vdechl, zkroutil tělo bolestí a začal zvracet černou krev.
Po několika hodinách bylo po všem. Planetu pokrývala několik kilometrů tlustá vrstva jedovatého sajrajtu a zombifikovaní náckové mohli sundat masky.
„Moji věrní vojáci, vítejte v novém domově, odkud povedeme největší tažení v dějinách nacistické říše a rozšíříme nacionální měsíčismus po celém vesmíru. Nyní začneme budovat naši velkou nacionální budoucnost,“ zacvakala zuby sušená tvář Vůdce a vysušené tělo pozdvihlo sušenou pravici. Shromáždění nejvyšších šarží povstalo ze židlí z lidských kostí a začalo provolávat nacistický pozdrav.
