Asi po třičtvrtě hodině zaslechli hlasy. Pong rukou naznačil, že má být Ben opatrný a pomalu šli k mýtině se skupinou lidí, jenž stáli okolo ohromné díry v zemi.
„Tady nic není, ta mapa je k ničemu,“ promluvil jeden z pirátů a vběhl do jámy.
„Já tomu nerozumím, vy ste…?“ otočil se Pepek k Bláznovi.
„My kurva nic, vždyť ta džuzna pomalu zarůstá bordelem,“ odsekl Kapitán a v duchu se smál, když pozoroval zoufalý piráty na dně díry, kterak zoufale hrabou v hlíně mezi lidskými kostmi. Jeden z nich najednou vytáhl jednu zlatou minci a zvedl do vzduchu.
„Pepku, ty vole, to má bejt jako všechno? Kde je kurva poklad kapitána Flinta? Silvere? Silvere???“
„Kokote, myslím, že nám situace trochu houstne,“ špitl Blázen.
„Můj vůdcem buďte v klidu, Pong nás pozoruje a čeká jen na vhodnou chvíli,“ odpověděl Kokot a jeho výraz v obličeji se vůbec nezměnil.
„Pongu, ty vole, tak už to skonči,“ zakřičel Blázen a Pong vyběhl z lesa jako bouře na Venuši.

„Šéfe, milerád,“ křikl a meče v rukou Kung-fu mistra kmitaly jak kosa Smrťákova. Překvapení piráti nestihli dostatečně včas zareagovat a než se vzchopili k většímu odporu, k jedenácti kostrám na dně jámy od pokladu padala první těla.
„Je hodně hustej,“ řekl Ben, když pozoroval Pongovu zábavu.
„To je a ty seš kdo, kurva?“ zeptal se Karlos.
„Jmenuje se Ben Gum a docela se divím, že žije,“ odpověděl rychle John Silver, který poznal bývalého člena Flintovy posádky.
„Johne, Johne, pořád stejnej křivák, kterýmu se nedá věřit, ale vařil si zatraceně dobře,“ přivítal ho Ben.

Pong průměrným tempem likvidoval jednoho piráta za druhým, až nezůstal ani jeden a jáma byla plná mrtvých těl.
„Si ani nenadělal moc bordel,“ usmál se Blázen.
„Šéfe, nechtěl sem příliš znečistit toto krásné místo a co s tímhle kryplem?“ ukázal Pong mečem směrem k Johnovi.
„Silvera nech žít, je sice šmejd, ale zachránil mi život, když se Pepek vzbouřil a převzal velení,“ odpověděl Kapitán.
„Šéfe, zmrd vyjebal se zmrdem, to zní jako pirátská tradice. Jak chcete, ušetřím ho.“
„Takže poklad nemáme, piráti jsou na hromadě mrtvol a co teď dál?“ promluvil mlčící Hong.
„To bych tak úplně netvrdil, že nemáme poklad,“ řekl Pong tajemně.

„Ty vole,“ konstatoval Blázen, když se protáhl vchodem do jeskyně s neskutečným bohatstvím. Měl co dělat, aby mu nevypadl joint z ruky, jak byl rozklepaný.
„Můj vůdce, máme před sebou pořádný balík,“ řekl Kokot, když zrakem odhadl množství a cenu uložených drahých materiálů.
„A všechno je to moje,“ dmul se pýchou Ben.
„Jo a k čemu ti to všechno je tady v tý jeskyni?“ promluvil John.
„Abysme se tím mohli kochat,“ ironicky dodal Karlos.
„To bych teď neřešil, navrhuji, aby Kokot otevřel zavazadlo a podíval se, jestli by se tam nenašlo něco k paření,“ vstoupil do diskuse Blázen.
„Můj vůdce, na všechno jsem dávno myslel,“ zavlnil Kokot knírkem a začal vybalovat stolek, židle, barový pul, chlaďák s pivem a půlku selete s celým grilem.

Stranou dění vedl Ben Gum s Johnem Silverem rozhovor mezi čtyřmi očima.
„Johne, já jsem s Flintem nevyjebal, jenom sem prostě nechtěl umřít, tak sem utekl.“
„Kapitán nám řekl, že jsi zradil a kvůli zlatu všechny pozabíjel.“
„Prostě vám lhal. V tom byl mistr, ale nikdy mu skutečně nešlo o pirátskou čest. Všechny ty kecy, kterejma nás krmil, byly jenom bláboly vo tom, že nám jednou bude líp.“
„Bene, v tom máš pravdu,“ zamyslel se John, „ale nějak musíš na pirátský lodi udržovat nadšení.“
„Jo, jenže sem měl dost času přemejšlet a došlo mi, že tohle zlato je zalitý hektolitry krve. Kdo zůstal naživu z naší bývalý posádky? Jen my dva,“ povídal Ben.
„A co s tím teda uděláme?“
„Johne, domluvíme se s Bláznem. On je naše jediná možnost, jak z tý hromady něco mít a přežít,“ řekl Ben Gum a bylo vidět, že už má plán.

„Kapitáne Blázne, měl bych takový nápad,“ vyndal Ben jednoho chlazenýho lahváče.
„Jakej?“
„Musíme něco udělat s tou hromadou bohatství, kvůli kterýmu vykrvácelo hodně lidí.“
„Bene, Pong vyhladil celou civilizaci, já moc dobře vím, co to znamená, když krvácí celá planetární soustava a v bolesti umírají miliardy lidí. Nevíš o čem mluvíš, ale neboj, pomůžeme ti.“
„Já bych…,“ začal Ben.
„Ty bys nic, už sem nad tím přemejšlel a bude to takhle. Kokot pořádně zapátral v katastrální databázi Velký rady a zjistil, že tahle nádherná planeta ještě nikomu nepatří. Není nám úplně jasný proč, asi z důvodu odlehlosti, ale rovnou sem zaregistroval nový claim,“ skočil mu Blázen do řeči.
„Cože jste zaregistrovali?“ nechápal Ben.
„To se jen tak říká od dob zlatý horečky na Klondajku. Jednoduše řečeno, tahle planeta patří mě i se zlatem.“
„Cože…?“ vykřikl John, protože Ben se začal zajíkat.
„Šéf vám volové chce říct, že dneska už se pirátství dělá jinak,“ vyprskl Pong smíchy.
„Přesně tak milej Bene, ale než začneš vyšilovat, protože to by ti stejně nevyšlo, tak mě chvíli poslouchej. Tahle planeta je zkurvenej ráj a já chci, aby ten ráj byl dostupnej pro mě a nejbohatší obyvatele Galaxie. Kokot už nechal zaregistrovat novou hotelovou společnost, ve který budu mít 51% a tobě připadne zbývajících 49. Víš co, mohl bych s tebou vyjebat a o všechno obrat, protože jsi byl účastníkem krvavých přepadů, během kterých byli zabíjení nevinní boháči. Ale já to neudělám, protože si myslím, že budeš velmi spolehlivej nadosmrti zajištěnej společník. Co ty na to?“ mluvil velmi srozumitelně Blázen.
Ben Gum zhluboka nabral vzduch.
„To by šlo, původně jsem si chtěl vzít něco málo na klidný dožití, ale jestli budu moct dožít tady obklopen bohatými klienty, budu raději. Nemáte nic proti bordelům?“
„Právě naopak Bene,“ smál se Pong od ucha k uchu a rýsoval čáry o stošest.
„Takže souhlasíš s mým plánem?“ zeptal se Blázen pro jistotu a kouřil brko.
„Byl bych debil, kdyby ne,“ odpověděl Ben a byla na něm vidět velká radost.
„Výborně, už jsem zavolal stavební firmu a objednal obranný systémy. Budeme je potřebovat, až se pořádně rozkřikne, jaký ráj všemožný kosmický kolonisti přehlédli,“ pokračoval dál Blázen v představování plánu.
„Šéfe, já se postarám o nastavení, předpokládám, že přijde to samý, co nám hlídá stanici na Titanu.“
„Přesně tak Pongu a tady na tom ostrově pokladů bude stát nejluxusnější resort v dějinách hotelových služeb. Úplně vidím naši novou letní rezidenci na ostrohu nad mořem. Doprdele, mě to chcaní z útesu do moře během západu slunce úplně dostávalo,“ snil Kapitán.
„Jestli vám můžu vstoupit do rozhovoru, ale co bude se mnou?“ opatrně promluvil John Silver.
„No, ty se staneš našim hlavním dveřníkem a budeš pracháčům tlačit do hlavy pirátský historky o svým bejvalým kapitánovi,“ řekl Blázen.
„To není špatnej nápad,“ spadl Johnovi kámen ze srdce. Už mu došlo, že konečně našel místo, kde nebude muset podvádět, aby přežil.