** update 12:06 no, v klidu si snídám, venku je vedru a mě se chce srát. před chvílí sem se vrátil z nákupu a pošty a bohužel sem měl srážku s méně inteligentníma občanama republiky.
1. přijdu na poštu a předeběhne mě nějaká stará píča. řítí se k pípátku čísel a napípá si asi tři čísla. já ji říkám, že se posrala, že takhle zdrží hromadu lidí a ta zasraná blbá kráva mi odpověděla, že nikoho nezdrží, že půjde tam, kde ji nejdřív na přepážce vyberou. když si u okýnka vyzvedla los, tak s debilním úsměvem odešla a všem hlásila, že nikoho nezdržela. a tak sme pak všichni lidi čekali, než přepážkama propípaj čísla bez lidí. kurva tohle žije mezi náma, já chci bejt tolerantní občan, ale s takovým zasraným matrošem nejde vybudovat ani komunismus.
2. vlezu do Alberta, v klidu si nakupuju a až u pečiva se předemnou zjeví nějaká mladá bílá frnda s mulatkem v kočárku. jako samozřejmě nechci nějak zabrušovat do rasismu, ale tahle blbá běloška vytahala do nákupního vozíku všechny pytlíky na pečivo a ještě se smála, že jich tolik potřebovat ani nebude. tak sem ji poděkoval a řekl, že doufám, že je bude potřebovat všechny a šel somrovat k obsluze pytlíky nový. no pak sem tu blbou českou bílou píču potkal u pokladen, samozřejmě ve vozíku měla haldu prázdnejch igelitovejch pytlíků od pečiva, takže sem si neodpustil debilní poznámku o pomatenejch krávách.

** update 18:54 mám kurva plnej pekáč makový buchty a nečekaně zkurveně dobrá cukrová bomba.

** update 13:33 včera sem poklidil koupelnu, vyspal se a udělal nějaký drobnosti. dneska dusím hovězí na černým pivu s česnekem a mám chuť na makovou buchtu. jo pečení, k tomu mě přivedla koronakrize. lidí v ulicích přibejvá, už to není taková pohoda jako před měsícem, kdy byl klid a všichni byli zalezlí doma.

** update 16:13 je zkurvená sobota, na křižovatce se už od sedmi od rána sbíjí sbíječkama, já sem šel do alberta na malej nákup potřeb nutných k upečení bábovky. jelikož mám doma hromadu máku, zítra hodlám udělat k jídlu bramborový šišky s mákem. mám chuť mlít mák. čínská sračka nezmizela a furt tu oxiduje.

** update 22:22 dneska sem si udělal veget den s filmem. čítač nakažených hlásí 300 000 kusů. pandemie online.

** update 17:02 docela epidemie houstne, českem hýbe aféra nedostatkových roušek a venku furt houkaj sanitky a fízli. a to už pár dnů, včera si toho všimla i návštěva.

** update 11:06 tyvle, vlezu do Alberta a první na koho narazím sou báby, který hudrujou, že to je ještě horší než za bolševika. já když sem viděl, že nemaj tyvole cibuli a že veškerý levný sračky v konzervách a v oddělení balenýho masa jsou vyprodaný, musel sem souhlasit. takovej bizár sem ještě neviděl, k prodeji zůstávaly jenom ty dražší a kvalitnější potraviny. takže sem si vzal nějakej francouzskej sejra, nějakou italskou mortadelu, brambory a k mýmu překvapení bylo i máslo. sice drahý, ale bylo. cibuli sem nakoupil nakoupil u vietnamce, kterej měl na držce roušku, přes ruce gumový rukavice a nad hlavou ceduli, že je to kvůli jeho i naší ochraně. no nevim, když bude celej den v jedný roušce a v jedněch rukavicích brát peníze. bizár, ale měl všechno, protože má všechno dražší. vítejte v české republice během debilního stavu.

** update 19:06 popravdě je otázka, jestli má smysl rozjíždět nějakou větší párty. apokalypsa přichází a nerad bych se dožil toho, že Praha skončí v karanténě.

Koronaviru podlehli dva lidé v Itálii, desítky dalších onemocněly. Ulice lombardských měst se vylidnily. takhle začínaj začátky konce.

** update 21:51 můžu si odškrtnout poslední úklid bytu v roce 2019. sem rád, že letos už další nebude. až příští rok.

** update 21:40 celou noc sem chlastal rum. nasrat.

** update 19:31 před třiceti lety šli komanči do hajzlu. já sem včera byl na chvíli v hospodě odevzdat kytku k padesátinám. dneska proběhl zkurvenej úklid, protože byt si vo něj říkal.

** update 19:00 Dneska sem poprvý viděl vnitřek svý budoucí chaty. pičo, je tam i myčka nádobí, ale je to malý. budu muset vyházet dost nábytku, abych tam dostal zpátky postele aspoň pro 4 lidi. výpustní ventil na vodu sem našel asi dva a půl metru hluboko ve studniční šachtě, do který se vejde akorát žebřík a lidský tělo. sem z toho tak vyplesklej, že ani nevim, jestli sem zavřel dveře na verandu. moje obsese nezavřenejma dveřma teď jede na plný koule. jinak už vim, že mě čeká kurevská hromada práce. sem zvědavej, co všechno mi nepřežije zimu a jak to dám, protože tenhle pozemek bude můj první pozemek s malým barákem.