** update 14:07 Dnešní den není naprosto ničim vyjmečnym ani zvláštním. Tak jen pár takových dementních poznámek, aby řeč nestála.

1) Ráno, když sem šel venčit, zaujala mě u druhého vietnamského krámu policejní vozidla a zrovna přijíždějící sanitka. Nu, asi se tam něco stalo, říkal sem si. Když sem se po dvaceti minutách vrátil, dal pesany domů, sbalil baťoh a mikinu, stále tam fízli byli. Akorát sanitka už odjížděla nechajíce na chodníku velkej černej pytel. Když sem došel blíže a zeptal se policisty jestli si můžu udělat fotku do památníčku, zrovna přijela pohřební služba a pan policista mě slušně vypoklonkoval pryč, že je zbytečný dělat fotky. Skokan z okna to určite nebyl, protože nikde nebyla vidět otevřená okna a na chodníku chyběla krvavá skvrna. To už sem ve vedlejším vchodu před lety zažil, když tam z posledního okna vyskočil nějakej nemocnej člověk, tenkrát sem šel asi deset minut poté náhodou ještě s Terezou a mladou Tarou venčit, takže ho ještě nikdo nepřikryl. Takže asi nějaká mozková příhodička, infarkt a nebo holt pech. Snad bude vědět pan uklízeč nějaký podrobnosti a nebo aspoň důchodci z okolí.

2) Pracoval sem na tabulkách. Chtěl jsem si ještě poladit nějaký drobnosti, ale zjistil sem, že VPNka, kterou mi přidělili je úplně na hovno, protože se s ní nedostanu na naše servery. Protože to včera lokálně na jejich centrále šlo, předpokládám blokující pravidla na trase a má snaha žádat o zkontrolování zatím vyzněla na prázdno. Holt, tak ještě pár hodinek na Kačerově v pátek strávim.

3) Jeden nejmenovaný kolega se zanedlouho žení. Vim to už nějakej pátek a vim to tak, že za mnou přišla naše slečna recepční s tim, že se kolegovi vybírá na dárek. Byla celkem překvapená, že jsem jedinej překvapenej, kdo to neví. Inu co chtít po mentálovi, kterej uvažuje způsobem "mám dvě tablety extáze, jsme tři a těch tablet je málo, proč bych se dělil", "tady sme seděli my, tady nemáte co dělat." Dneska si znova z legrace v hospodě ověřím, jestli rozeslal oznámení aspoň kumpánům ze starých časů, kteří ho také pozvali na svoji svatbu. Minimálně mě napadají tři lidi. Dneska naší paní obchodní ředitelce přede mnou na mapě vysvětloval, kam má jet na tu jeho svatbu a že to bude v pohodě. Osobně předpokládám, že až se ho zeptám, a že se ho zeptám ve správnej den před svatbou, že mi do ksichtu řekne, že mi to říkal a že oznámení rozeslal. No, má ještě tejden si vzpomenout na všechny ty chvíle s přáteli pod vlivem lsd, extáze či starého dobrého speedu. No, ale myslim, že to nehrozí, protože jeho stará nás nemá ráda a už vůbec nemá ráda náš krásný a inteligentní humor, kterýmž bychom vzpomínali na starý časy, na technoparties, na dvě tablety pro tři lidi či na to jak na jedný svatbě dnešní ženich vylízal družičce pekáč. No, snad aspoň budou mít zasedací pořádek se jmény lidí, aby se nestalo, že nevěsta vyhodí návštěvu ze židle s tím, že to místo není jejich. A to nekomentuju rozlučku se svobodou, protože s nim bysme určitě v bordelu neskončili a milej kolega by za nás určitě nezaplatil.

To není film o Hitlerovi, ale o Lídě Baarové, odháněl Pavel Kříž fotografy na Olšanech. Jo, zrovna sem jel kolem v tramvaji směrem domů a pozdě sem zareagoval. Mohl jsem mít svoji vlastnoručně vytvořenou fotku fuhrera!