** update 22:26 večer sem prožil s prvním čtením první kapitoly třetí části mý literární sračky. docela sem se sám divil, kam sem ty nebožáky poslal. do nacistický ženský věznice, kde jsou vězni týráni nadrženými esesmankami v kožených uniformách. já sem fakt píča.

** update 15:01 no, dneska zase vládne libová pracovní morálka. aspoň, že se ukázalo obchodní oddělení a udělalo si poradu, na kterou přišel můj první zaměstnavatel z období po skončení školy a nástupem na civilku, což je ty vole už snad dvacet let. chlapík s mým šéfem roky spolupracuje a je vždycky fajn potkat člověka, který mě defakto uvedl do světa it byznysu. zítra jdu k zákazníkovi a doufám, že se tam nezdržím dýl než do oběda.

Na Chrudimsku zuří válka kolotočářů. Máme strach o životy, tvrdí jeden z nich. východočeský kolotočářský gang Hoffingerů se ozývá světu. Rád si vzpomenu na jistýho frantu hoffingera, který k nám v polovině osmdesátých let minulého století propadl do šestý třídy základní školy, coby skoro dospělý muž. Jo, měl všechno co my sme neměli. Džíny, plísňovou bundu, čtyřbarevnou propisovačku či walkmana značky Somy. Naši základní školu opustil zhruba po roce v sedmé třídě, když soušku učitelku poslal do prdele s tím, že se nepotřebuje nic učit, protože všechno, co potřebuje k životu, se naučí doma.