Kapitán Blázen sebral jednu z ležících vysílaček a zkusil ji zapnout. Protože se mu to nepovedlo, předal ji Kokotovi, aby ji zkusil rozchodit. Ten jako technicky zdatný to dokázal a vrátil ji do rukou svého vůdce.
„Chen slyší, jak dopadla operace?“ mluvil z vysílačky známý hlas. Nikdo neodpověděl.
„Je všechno v pořádku?“ promluvil Chen znovu. Blázen vyfoukl dým.
„Všechno je v naprostém pořádku, akorát po těch kreténech zůstal bordel, kterej musíme uklidit.“
„S kým to mluvím?“
„Chene, už se známe,“ odsekl Blázen.
„Kapitán Blázen. Předpokládám tedy, že mí lidé jsou mrtvi.“
„Naprosto, jak by řekla tady ta stará milá dáma, byli to hrozní blbečci,“ smál se Blázen.
„Co bude dál?“ zeptal se Chen.
„Co by bylo, mezitím co budem uklízet, vy se čestně vzdáte a odtáhnete odsud,“ konstatoval suše Kapitán.
„To asi nepůjde,“ odpověděl Chen po krátkém přemýšlení.
„V tom případě se nemáme o čem bavit,“ řekl Blázen.
„To nemáme,“ souhlasil Chen a ukončil spojení.

„Šéfe, co budem dělat?“
„Můj vůdce, dovolil by navrhnout, aby si všichni šli odpočinout, já uklidím a mezitím zkusím konečně vymyslet, jak se jich zbavit,“ vstoupil rychle do rozhovoru Kokot.
„Přesně to sem měl na mysli, teda to ohledně odpočinku,“ usmál se Blázen a zapálil brko.

V čínské velitelské ponorce vládl chaos. Velení bylo rozhořené neúspěchem mise a horečně přemítalo o dalších krocích.
„Veliteli Chene, za chvíli dorazí největší přenosný zdroj energie, který máme k dispozici. Zkusíme zhroutit jejich silové pole nadměrným množstvím energie,“ promluvil jeden z mladších důstojníků.
„Konečně někdo kreativní, kdy tu bude?“ řekl Chen.
„Očekáváme připlutí ponorky během několika minut, příprava zabere asi další dvě hodiny.“
„Výborně, dejte vědět, až budete připraveni,“ s jistou úlevou v hlasu odpověděl Chen.

Vědecká ponorka oznámila svoji pozici během deseti minut a okamžitě její vědecká posádka začala připravovat zdroj k zapnutí. Museli rozmístit několik senzorů pokud možno nejblíž silového pole, ke kterým vodou přivedli velmi tlusté kabely a provedli předběžné zátěžové testy. Po nějakých třech hodinách oznámili veliteli operace, že jsou hotovi.
„Soudruhu Chene, jsme připraveni zapnout zařízení a pustit do nepřátelského silového pole gigantické množství energie.“
„Spusťte to a upečte je jak kuřata,“ rozkázal Chen.

„Můj vůdce, hlásím silný výkyv energie,“ oznámil Kokot Kapitánovi, který na pozorovatelně pokračoval v rozhovorech se Starým přítelem.
„Co zase furt? Nechtěj nám dát pokoj?“ otráveně otočil hlavu.
„Můj vůdce, pouští do pole opravdu velké množství energie,“ pokračoval Kokot.
„Znamená to nějakej vážnější problém?“ nerozuměl Blázen úplně nastalé situaci.
„Můj vůdce, stavitelé nám zanechali opravdu výkonné kondenzátory, které všechnu energii pohltí a vrátí do systému. Jednoduše řečeno, ušetříme šťávu.“
„Tak to je v pohodě, přijď až se stane něco důležitějšího,“ odpověděl Kapitán a vrátil se k rozhovoru s přítelem.

Přesně po hodině ve velitelském můstku vědecké ponorky začala narůstat nervozita z přicházejících dat.
„Soudruhu veliteli, kdo z nás informuje soudruha majora Chena?“ promluvil jeden z přítomných.
„Soudruzi, chcete tahat sirky?“ zeptal se velitel. Mezi účastníky zašuměl nesouhlas.
„Soudruhu veliteli, ale to je váš úkol komunikovat s jinými soudruhy veliteli,“ oponoval kdosi.
„Jsem to jenom zkusil,“ odsekl velitel, „a je skutečně jistý, že nám brzo dojde energie?“
„Naprosto jistý, veškerá čísla hovoří naprosto srozumitelně. Odčerpávají energii neuvěřitelnou rychlostí.“
„A rozhodně není chyba na naší straně?“ ujišťoval se velící.
„Rozhodně ne, musí tam mít kondenzátory o nám nepředstavitelných kapacitách,“ řekl jeden z vojenských vědců.
„Dobře, zavolám tedy majorovi,“ s obavou odpověděl velitel a na panelu vysílačky naladil frekvenci velitelské ponorky.
„Soudruhu Chene, máme problém,“ oznámil. Krátce bylo ticho, než se ozval rozčílený hlas.
„Jakej kurva máme zase problém?“
„Soudruhu Chene, našemu energetickému zdroji dochází energie.“
„Co to je za blbost, jak vám může dojít šťáva, vždyť jste říkali…??“ nechápal Chen situaci.
„Nějakým způsobem nás vysávají, ale nevíme přesně jak,“ vstoupil do rozhovoru jeden z vědců.
„Tak dělejte co můžete. Chen konec,“ řekl viditelně rozmrzelý velitel operace a ukončil spojení. Vše ve stejný čas, v jakém došla energie. Kontrolní světla ve vědecké ponorce zablikala, počítače zhasly a veškeré funkce přešly do nouzového režimu.
„Tak tady sme skončili,“ řekl kdosi.

„Můj vůdce, právě těm amatérům došla energie,“ oznámil Kokot. Kapitán Blázen zvedl hlavu od rozehraných karet, které mastil se Starým přítelem.
„Nějak brzo,“ řekl s úsměvem a vyfoukl dým.
„Můj vůdce, taky jsem čekal mnohem víc, kondenzátory nejsou nabité ani z šedesáti procent.“
„Kokote, tak v tom případě jim plán nevyšel podle plánu.“
„Můj vůdce, však znáte čínské plány,“ naznačil Kokot úsměv.
„Znám, na nás prostě nemaj. Co chceš dělat dál?“
„Můj vůdce, půjdu konečně do tajného skladu zjistit, jestli bych tam nenašel cokoliv užitečného,“ odpověděl Kokot a zvedl se.
„Blázne, takovej blázinec zažíváte neustále?“ zasmál se Starý přítel.
„Většinou je to zábava, akorát s těma komunistama je to hrozný, jsou jak osiny v prdeli a nepřestávají se srát do věcí, do kterých jim je naprostý hovno,“ nasraným tónem řekl Kapitán.
„No jo, znám to z našich dolů. Dokud řádně platíš za ochranu, všechno je naprosto v klidu,“ souhlasil Starý přítel.

Pozorovatelna byla opět plná ruchu. Stará dáma se smrtící holí dokončila prohlídku Pongovy sbírky zbraní a společně dorazili k Bláznovi.
„Šéfe, tahle dáma je neuvěřitelná, škoda že není o pár desítek let mladší, hned bych jí to dělal celej tejden,“ pochválil svoji novou přítelkyni.
„Tak snad v lásce věk nehraje roli, máma se určitě nechá ukecat,“ s ironickým úsměvem řekl Starý přítel.
„No táák,“ začal Pong, ale stará paní ho šťouchla mezi žebra a Urgha spustila mohutný smích.
„Kakapitáne, mumůžu něněco řiříct?“ promluvil z komunikátoru Frank.
„Co se zase děje? Povídej.“
„Kakapitáne, proprozkoumal sesem tutu čičínkou vyvysílačku aa mumůžu jijim heheknout přpřenosový sysystém,“ koktal Frank.
„Pomůže nám to nějak?“ nechápal Blázen a odklepl popel z brka.
„Nenepomůže, aale mumůže bybýt prprdel, prprotože jijim mumůžeme pupustit dodo všvšech momonitorů aa rereproduktorů poporno.“
„Cože jim můžeme…?“ nerozuměl Kapitán.
„Šéfe, říká, že těm debilům můžeme pustit porno. Hned pro nějaký běžím,“ skočil do rozhovoru Pong.
„Nikam nepůjdeš, pustíme jim video, jak parádně paříme,“ rozkázal Blázen.
„Franku, bude velkej problém, přesměrovat odsud k nim obraz a zvuk našeho paření?“
„Kakapitáne, žažádnej prproblém. Jjdu nana toto,“ vykoktal Frank.
„Starý příteli, teď trochu ty zmrdy nasereme. Nikdo se nechce dívat ze železný rakve hluboko pod vodou na frajery, který spokojeně pařej,“ řekl Kapitán a zapálil čerstvě ubalené brko.