Rozsazování pozemských a mimozemských delegací vzali do vlastní péče Muskové. Stoly nejblíže pódiu bylo potřeba osadit velmi pečlivě a bez vážnosti Musků takový úkol rozhodně nešlo vyřešit. Jim nikdo neodporoval, byť o konkrétní místa byl velký zájem a bez důvěryhodného dohledu by nastal boj. I tak byli pozemští velvyslanci nasraní, protože dostali místa vzadu a museli zapomenout na sobecký geocentrismus, protože okolo planety Země se vesmír rozhodně netočí.
Navíc skončil úklid bojiště a Sluneční soustavu opouštěly nákladní lodě plné vysoce radioaktivního materiálu. Po dohodě s Kapitánem Bláznem Mozek s Játrem umístili v místě bývalého Marsu středně velkou plaketu s datem vymazání planety z map.

V Nergalově říši skončilo přepočítávání navrátilců. Vedoucí oddělení mrtvých zdrojů ohlásil vládci dobrou zprávu, že všichni jsou zpět doma.
„Jsem velmi potěšen, můj věrný služebníče. Za odměnu máš dva dny volna navíc,“ řekl Nergal a otočil se k ženě.
„Lásko, oznam Kapitánovi, že může zahájit oficiální oslavu vítězství. Hoď na sebe oblečení, jdeme se představit hostům.“
„Kolegium s Císařem jsou v paláci?“ zeptal se ještě vedoucího.
„Můj vládče, jsou a nechal jsem jim zatím promítat film o tom, co je čeká.“
„Výborně, tak je nechám ještě chvíli čekat,“ zachechtal se Nergal.

Garda složená z nejlepších bojovníků Odboje podle seznamu od Musků vpouštěla na náměstí netrpělivě čekající zástupce různých organizací a států. Teprve teď bylo dobře patrno, jak je Galaxie a okolní vesmír plný života, který dokázal Kapitán Blázen v jednom okamžiku spojit na jednom místě.
Kapitán Blázen seděl s celou posádkou v čelním místě pódia a kamera zabírala jeho ruce, jenž balily jointa. Stovky velkoplošných obrazovek přenášely obraz do všech koutů náměstí a okolních ulic. Kamery přejížděly po významných hostech a na všech bylo vidět, že se na ničem nešetřilo. Navíc za několik minut zjistí, že zhruba asi před padesáti minutami Doktor vylil do hlavního rezervoáru pitné vody několik litrů roztoku LSD.
„Kapitáne, jestli se doposud někdo vyhýbal změněnému stavu vědomí, tak za deset minut přestane a přejde do vesmíru neskutečných událostí,“ naklonil Doktor hlavu k Bláznovi.
„Ty vole, nevím jestli to byl dobrej nápad.“
„Kapitáne, nebojte se, všechno sem konzultoval s panem Jednookým,“ odpověděl Doktor.
„No do prdele, to bude masakr, snad z Pekingu nezbude kámen na kameni,“ řekl Blázen a raději začal balit brko, protože měl lehce obavu o následující průběh oslavy.

Účastníci ceremoniálu na Náměstí nebeského klidu pobíhali mezi stánky a kolikrát se nedokázali rozhodnout pro drogu, kterou ochutnají. Hlasitý gong však začal odpočítávat deset minut do zahájení oslav a mezi zúčastněnými začal narůstat zvláštní neklidný pocit, že je čeká mimořádný výlet.
Než odbila poslední minuta, všem již kysele tekl prostor a rozkvétaly předměty. Nergal s Ereškigal vyšli s mikrofony do čela jeviště a zařvali tak mocně, že zvuk nesoucí se od náměstí přes celý Peking umlčoval oslavující. Když řev vládců podsvětí přestal, miliony lidí v tichu očekávali následujících událostí.
„Vy mizerní ubozí červi! Já jsem vládce podsvětí a máte kurevský štěstí, že sem některý z vás nechal na živu. Původně jsem si se svojí láskou chtěl užít vyhlazování civilizací, ale díky Kapitánovi Bláznovi byl můj názor změněn. Takže vám chci říct, že jste prozatím v bezpečí, ale s některejma z vás se už brzo uvidím. To je všechno, ubožáci,“ řekl Nergal silným jasným hlasem. Dav stále mlčel, protože měl z boha běs.
„Ti debilové jak sou vyjetý, tak maj zkurvenej strach,“ zachechtal se vládce a stiskl tlačítko, které spustilo slavnostní zahajovací ohňostroj plný barev. Kolorované představení odvedlo hosty od strašidelných myšlenek a začali jásat.
„Blázne, malý překvapení pro tu tvoji ujetou partu za seznámení s těma radioaktivníma zombíkama. Já sem od nich koupil všechen ozářenej perník, který sebou přivezli a domluvil další pravidelný dodávky. Ten šílenej sráč u nás bohatě využijem, máme totiž fůru volnýho času,“ políbil Nergal Blázna na čelo cestou ke stolu, kde s Mozkem, Játrem a Slepým střevem plánoval další obchody nad tácem silně zářícího pervitinu.

Dřevěná prkna začala drnčet a odněkud přijel elektrický vozík se Stephenem Hawkingem.
„Pan Jednooký mě požádal, abych moderoval dnešní významnou událost,“ řekl Stephen elektronickým hlasem Bláznovi.
„Člověče, jak myslíte. My sme se už asi dvakrát viděli, žejo?“ zapátral Kapitán v hlavě.
„Možná i víckrát,“ usmál se slavný vědec a zamířil do kuželu světla, který pro něj Kokot rozsvítil.
„Hm, hm, hm,“ odkašlal hlen nejslavnější fyzik všech dějin a hosté utichli.
„Dnes jsme se tu sešli, abychom ustanovili nové vládce Čínské republiky, kteří úspěšně zničili staletou nadvládu komunistů a přinesli spravedlnost mezi národ. Povstaňte a pozdravte Kapitána Blázna a Ponga!“
Kokot rozsvítil druhý světelný kužel, který chvíli jezdil po obrovském jevišti, až zastavil u stolu s hlavními hrdiny. Blázen s Pongem povstali a pomalu šli k invalidnímu vozíku s konferenciérem.
„Pongu, nebude ti vadit, když budeš mluvit spíš ty? Víš, že mě velký davy znervózňujou a navíc seš domácí, tak místním problémům rozumíš líp než já,“ řekl potichu Blázen a rozkuřoval brko, aby co nejvíc čoudilo.
„Šéfe, naprosto nevadí, akorát bych netvrdil, že rozumím místním problémům,“ odpověděl Pong na půl huby.
„To nevadí, to se nikdo nedozví,“ potáhl Blázen z jointa. Došli k Stephenovi, podali mu ruce a vyměnili několik krátkých vět z ucha do ucha. Pong se postavil za řečnický pult a promluvil k netrpělivému davu.
„Všechny vás zde vítám. Myslím, že už mě znáte, takže nebudu zabrušovat do detailů a přejdu rovnou k věci. Velká rada a Muskové v roli zcela nezávislých rozhodců jednomyslně souhlasí, abych se stal novým vládcem Číny. Slibuju vám všem, že pokud mě nikdo nenasere, budu nejen spravedlivým panovníkem, ale i velkým duchovním vůdcem.“
Pong provedl menší dramatickou mezeru a pokračoval.
„Vím, že mnozí z vás jsou zvědaví, jak se postavíme k sousedským vztahům. Vězte tedy, že funguju velmi primitivně a s těmi z vás, se kterými už máme přátelský kontakty, budeme stejně pokračovat i nadále, protože už víte, co se stane, když mě naserete. No a pak je tu skupina zvědavých, kteří sice na monitoru viděli, co umím, ale ještě neměli čest na vlastní kůži poznat mý politický schopnosti. Vím, že kdesi uvnitř cítíte potřebu mě zabít, ale to se nikdy nestane, protože zásadně neuzavírám nevýhodný dohody. Rozumíte?“