** update 20:00 "Můj vůdce, kdo je to ten Ježíšek a proč na něj čekáme?" zeptal se Kokot Kapitána Blázna, který byl zaneprázdněn pozorováním nahých prostitutek v podniku u Bobbyho kdesi v Nové Havaji.
„Ty vole, Kokote, si děláš prdel, ne?“ zasmál se Blázen.
„Můj vůdce, nedělám,“ odpověděl Kokot.
„Ach ty vole, Ježíšek je šéf Santy Klause a byli prvními dýlery v dějinách lidstva. Kdo myslíš, že v biblickejch dobách pěstoval a dýloval hulení? Ježíšek a Santa Klaus,“ řekl Kapitán.
„A ten třetí? Svatej Mikuláš dělal co?“
„Kokote, ten s nima začal podnikat, ale velmi brzo se trhnul, protože zjistil, že drogy se maj prodávat nejen o vánocích.“
„Šéfe, to někdo chtěl prodávat drogy jenom o vánocích?“ udivil se Pong, který právě přišel s plným tácem perníkových krystalů.
„Pongu, všechny začátky sou těžký a prvním dýlerům trvalo, než si uvědomili, že poptávka by mohla být po celý rok a nejen v době význačných svátků.“
„Šéfe, to mě by teda nenapadlo,“ rozesmál se Pong a natáhl kurva lajnu.
„Kakapitáne, uuž sosou tatady,“ přiběhl Frank a mával rukou směrem ku dveřím.
„A je to tu,“ zvedl se Blázen z pohodlného houpacího křesla, zapálil čerstvě ubalené brko a šel ven.
Před barem už bylo docela srocení, palmy ozdobené vánočními ozdobami dodávaly celé akci správnou atmosféru a Karlos, Jack, Doktor, Urgha, Mozeček s Mazlíčkem netrpělivě sledovali prosluněnou oblohu. Blázen s Pongem, Kokotem a Frankem se k nim přidali, vyndali z chlaďáku orosené lahváče a pozvedli hlavu.
V dálce na obzoru se objevil velmi tmavý oblak a započala znít jakási démonická hutná hudba, která velmi blízce připomínala starý dobrý grindcore.
„Xo xo xo xo…,“ přibližoval se temný smích a z oblaku vyletěly jakési rudě červené sáně tažené zombifikovanými soby s rudýma očima a chrlící oheň a dým z nozder.
„Každoročně přiletí s parádním divadlem, je to sice furt stejný, ale pokaždý zanechá dojem,“ konstatoval suše Bobby a sebral Bláznovi brko.
„Nojo, má to vymakaný do detailu,“ odpověděl Blázen a začal balit nový.
Přidalo se hřmění a objevily velké blesky, hudba zesílila na maximum, až rvala uši a trhala mozky. Strašidelný povoz přistál před barem a všechno utichlo.
„Tak sem tady zase, zmrdi zasraný, xo xo xo,“ vystoupil vousatý shrbený stařec, s hrubýma bezdomáčskýma rukama, oblečen ve špinavým kabátě, který byl kdysi nejspíš červený a celý smrděl po chcankách a hovnech.
„Santa Klaus,“ špitl Karlos.
„Kunda, kde mám hulení?“ ozval se druhý hlas.
„Tady pičo,“ odpověděl si ten samý hlas a ze saní vypadl trpaslík v červeném oblečku.
„Ježuch je pěkně našrot,“ rozesmál se Blázen a upil z piva.
„Taky tě rád pičo vidim,“ objal ho Santa Klaus a pořádně poplácal po zádech.
„Hergot, moch ses taky kurva převlíknout, smrdíš jak hovno,“ řekl Blázen.
„Nojo, kurva, jakobys nevěděl, že mám za sebou už pořádnou chlastačku. Než objedu všechny známý bary, vyndám se, ty vole.“
„Klasika jako každej rok, tak pojďte dál, mejdan už je v podstatě v plným proudu,“ usmál se Blázen a šel zpět k Bobbymu do podniku.
Vánočně nazdobené konopí stálo v květináči na barovém pultu a Bobby rozsvítil ozdoby v podobě jointů, šlukovek, velkých průhledných krystalů a psychedelicky zmalovaných houbiček.
„Vážení kamarádi, protože Ježuch a Santa Klaus právě dorazili, je čas zazpívat nějaký koledy. Kapela nechť začne hrát,“ řekl Bobby stojící na klubovém pódiu a čekal, než hudebníci vyloudí první tóny. Začal zpívat a postupně se k němu přidávali další pěvci.
před Tebou my poklekáme, fety své ti dáváme.
Já ti nesu dva gramíčky, by zahřály tvé údíčky,
já zas trochu péčka, by kvetly tvá líčka.
Já ti nesu veselého beránka ze stáda svého,
s ním si móžeš šukati a nechutně žertovati.
A co my ti, nuzní, dáme, fetovati co nemáme,
my si aspoň zašukáme, fajfky trávou udusáme.
Pastuškové šukajú, zvuky šlukování sa rozléhajú,
krásně tráva voní, všéci prozpěvují.
Měj se dobře, Ježuchu, přespanilý duchu puchu!
S tebú sa ještě nelúčíme, zítra znovu zafetíme.