Léto je TU! A s ním období zvýšené konzumace všech legálních a nelegálních drog. Někdo se vykalí na piwex, někdo si dá pár špeků, jinej zase bonbónek. Ti nejvějtší husťáci si daj fšexno dohromady. Nejsou to pak frajeři, ale magoři.
Protože hodně čtenářů mého týdeníčku má dovolenou, prázdniny či jsou v důxodu, rozhodl jsem se během léta napsat několik odhlehčených prázdninových vydání, která budou spíše pro pobavení a zasmání. Přeci jen, kultura, politika, hulení není fšexno čím je user živ. No a jelikož je okurková sezóna, bude dnešní čtení pouze o okurkách.

Nejdřív si musíme něco říct o samotných okurkách. Vzhledem k tomu, že jim vůbec nerozumím, taxem musel vykrást pár webů (což je mi upřímně líto, ale jinak to nešlo). Sám jsem byl docela přeqapen jak moc jsou si okurky a konopí podobné. Už třeba jen místem původu.....

OKURKY

Okurka pochází ze severní části Východní Indie. Staré kulturní národy jí pěstovaly již 2-3 tisíce let před naším letopočtem.
Okurka obsahuje ze všech zelenin nejvíce vody a nejméně vitamínů a živin. Přesto je velmi oblíbenou zeleninou, ať už v čerstvém stavu jako salát nebo zkvašená či konzervovaná.

Okurky jsou velmi náročné na teplo a vysokou vzdušnou vlhkost. Proto se úspěšně pěstují ve sklenících, fóliovnících a pařeništích. Na venkovních záhonech je lze dobře pěstovat především v teplých polohách na slunečných a proti větru chráněných místech. Klesne-li během vegetace teplota na 5-7°C, objeví se u okurek poruchy růstu a při teplotě -1°C rostliny hynou. Proto musíme okurky vysévat nebo vysazovat, až když pominou pozdní mrazíky a chladna. Suché a horké počasí však okurky také nesnášejí. Proto je pravidelně a hojně zavlažujeme, hlavně v době tvorby plodů.
Okurky vyžadují teplou, humusem a živinami bohatou, ne příliš těžkou půdu, prostou choroboplodných zárodků. Na vlhkých a studených půdách je nejlépe sázet nebo vysévat je na kopečky nebo hrůbky, pod něž dáme hnůj, který vyhřívá půdu. V teplých a chráněných polohách lze okurky pěstovat jako popínavé rostliny na drátěnkách. Na vhodném místě zahrádky vybereme záhon se středně těžkou a propustnou půdou, který jsme při podzimním rytí pohnojily 3-4 kg dobrého uleželého hnoje na 1m2. Na jaře můžeme záhon ještě přihnojit hnojivem CERERIT v dávce 80 g/m2.
Na stejném záhoně pěstujeme okurky nejdříve po 2 letech, abychom nepodporovali šíření chorob a škůdců.
Vyséváme 3-4 leté osivo. Mladší osivo méně plodí. Nejlepší je používat osivo hybridních odrůd, které tvoří hned samičí květy. Okurky pěstujeme buď z přímých výsevů (především nakládačky), nebo z předpěstovaných sazenic (salátovky). Pro urychlené vzejití je vhodné vysévat naklíčená semena. Nakličujeme v bytě nebo skleníku při teplotě 20-25°C ve vlhkých pilinách nebo na vlhkém hadříku. Vyséváme je, když mají klíčky asi 1 cm dlouhé. Naklíčená semena okurek vyséváme na venkovní záhon v polovině května do hloubky 2-3 cm po 3 naklíčených semenech na vzdálenost cca 20 cm. Aby klíčky nezaschly, musíme udržovat půdu neustále vlhkou. Proti padání klíčících rostlin můžeme preventivně provést zálivku přípravkem POLYVERSUM. Jakmile semena vzejdou a rostlinky vytvoří první normální list, v hnízdě je vyjednotíme a ponecháme nejsilnější rostliny. Pro předpěstování sadby vyséváme předklíčená semena do hrnků koncem dubna a pěstujeme je v bytě nebo teplém skleníku. Rostliny stavíme co nejblíže k oknu, jinak budou velmi slabé a vytáhlé. V poslední době se na trhu objevují roubované okurky. Jako podnož se především používá tykev fíkolistá a jako rouby hybridní odrůdy okurek. Podnož vytváří silný kořenový systém, který dodává roubu velký přísun živin a výnosnot z takové rostliny je obdivuhodná. Při pěstování těchto roubovaných okurek musíme dbát na správnou hloubku výsadby. Naroubovaná část musí být vždy nad povrchem půdy, jinak by sama zakořenila a výnosy by se znatelně snížily. I během vegetace kontrolujeme, zda z kořenových pupenů na spodu roubu nevyrašily kořeny, které v tom případě odstřihneme.
Během vegetace udržujeme povrch záhonu v kyprém stavu a bez plevele. Kypříme mělce, neboť okurky mají kořeny blízko pod povrchem půdy. U neroubovaných rostlin můžeme naopak zem, ke krčků přihrnout. Jakmile rostliny plně vyvinou 5 pravých listů, zaštípneme u klasických odrůd vrcholky, abychom podpořili tvorbu postranních výhonů, na nichž bývá více samičích květů. U hybridů to není nutné. Když rostliny vytvoří delší lodyhu, opatrně jí rozprostíráme po záhoně, nejlépe je ale vyvazujeme na drátěnky. Ve sklenících pěstujeme okurky vždy na závěsech. V chladnějším období, i když nás to bude lákat, nezavírejme všechna okna u skleníku. Ke květům pak nemůže hmyz a okurky neplodí. Za sucha rostliny zavlažujeme odraženou vodou. Během vegetace přihnojujeme např. hnojivem KRYSTALON PLOD A KVĚT. Plody sklízíme u nakládaček třikrát do týdne, u salátovek po zaoblení plodů. Čím později plody sklízíme, tím méně pak rostliny nasazují další květy.
Za suchého a horkého počasí napadají rosliny okurek svilušky, jsou to ty žlutobílé drobné tečky na fotografii.

Je to velice obtížný škůdce, především ve sklenících, kde se silně přemnožuje a svým sáním rostliny velice rychle ničí. Svilušky mají totiž rády teplo a sucho a takové podmínky jim většina skleníků skýtá. Napadené rostliny poznáme díky drobnosti škůdce, hlavně podle dvou příznaků. Listy rostlin vykazují žlutavé skvrny nebo je po jemném mlžení rostlin patrná velmi jemná pavučinka na celé rostlině. Proti tomuto škůdci používám úspěšně dva přípravky, a to SUMITHION SUPER a TALSTAR 10 EC. Před použitím těchto prostředků zvážíme, v jakém růstovém stadiu rostliny jsou. Pokud již sbíráme plody použijeme raději TALSTAR 10 EC, který má ochranou lhůtu 5 dní, kdežto SUMITHION SUPER jí má dlouhou 14 dní, takže ten použijeme u rostlin s malou násadou plodů nebo v počátečním růstu. Musíme se vždy při výběru postřiků řídit především dobou ochranné lhůty, kdy se z ošetřených rostlin nemají sbírat plody. V dnešní době se používá proti sviluškám i biologická ochrana. Dravý Phytoseiulus persimilis je roztoč velikosti svilušky, tedy cca 0,5mm velký. Dravý roztoč vyhledává a vysává dospělce, nymfy, larvy i vajíčka.
Proti chorobám chráníme okurky mořením osiva, dodržováním čistoty v porostu a chemickými přípravky. Ve sklenících s přílišnou vlhkostí se objevuje čerň okurková, někdy též nazývaná gumóza. Zpočátku se projevuje jako světle zelené, později na dozrávajících plodech červenohnědé až černě okrouhlé vpadlé skvrny, později s temně zeleným povlakem, z něhož vytéká hnědavá slizovitá tekutina. Proti této chorobě použijeme např. FUNDAZOL 50 WP, kterým moříme osivo. Napadené plody je nutno včas odstranit a spálit.
Další častou chorobou především skleníkových okurek je plíseň šedá.

Napadá poraněné lodyhy, plody, ale především špičky plodů. Prvním hostitelem jsou totiž zbytky okvětí, které za vlhka poskytují pro tuto chorobu ideální podmínky. Proti plísni šedé můžeme použít např. ROVRAL 50 WP nebo ROVRAL FLO. Při odstraňování napadených částí rostlin nebo plodů si počínáme velice opatrně, neboť při manipulaci se lehce uvolňují spóry plísně. Asi nejobávanější chorobou posledních let je plíseň okurková. Na listech se objevují světle zelené až žlutozelené, žilnatinou ohraničené skvrny. Počet skvrn narůstá, spojují se a zasychají. Silně poškozené listy celé usychají a rostliny hynou. Proti této chorobě používám s úspěchem přípravek ACROBAT MZ. Důležitý je včasný preventivní postřik, před nástupem hlavní vlny šíření choroby.

Z DOMOWA

Byla už v rozkladu
V objektu Fezovky na Pražském předměstí v Písku se muži (132) naskytl shotující pohled na okurku v pokročilém stupni rozkladu.
Byla u stranou stojící trafostanice, ve které zřejmě dlouhý čas nikdo nebyl. Okurka ležela na zemi, rozříznutá vejpůl.
Přivolaný zahrádkář ze vzdálené zahrádkářské kolonyje usoudil, že příčinou rozpůlení byl zřejmě zásah elektrickým proudem. Jaxe k trafostanici vokurka dostala, jaxi ji dokázala otevřít, je nyní hádanka pro kriminalisty.
Okurka byla odvezena náhodně okolo jdoucím důxodcem, kterého se nepodařilo dohonit.

Důxodcům spadla část skleníku!
Drama si v noci prožila rodina z domu číslo 46 v Soběšické ulici v Brně. Po stavebních úpravách se jim totiž zřítila část skleníku, který si postavili qůli pjestování okurek!! Dva důxodci ve věku kolem 120 let a jejich syn vyběhli ven ze skleníku na poslední xvíli, aby zachránili aspoň nějaký wokurky. Nyní nemají žádný skleník.
"Po nelegálních stavebních úpravách na skleníku se totiž obnažili jeho základy, pročež se silně narušila statika, a část skleníku se zhroutila. Není vyloučeno, že už v něm žádný wokurky nevyrostou. Škoda se odhaduje na pjet tisíc korun," uvedl policejní mluvčí Zdeněk Bambus.
Sme se přímo na místě přesvědčili, že wokurkám šlo skutečně wo žiwot. Pořádný kus skla se totiž sesypal, takže je nyní vidět na některý rostliny. Pohled na celé neštěstí zakrývá ohrada, před níž policije natáhla pásku. Do skleníku nikdo nesmí. Poškozený objekt hlídají četníci, neboť sousedi již začali rozkrádat zbytky úrody.
"Oni vyběhli ven jen s tím, co zrowna drželi v ruce. Proto jsme jim dodali kartón wokurek. Příčinou zhroucení skleníku byla nedodržená texnologie při izolaci objektu. Dělníci měli kopat postupně po metru. Když ale odkopali stěnu, taxe to stalo," řekla mlufčí z odboru skleníků Úřadu městské části Brno-sever.

ZE SWJETA

Jedl okurky u McDonalds
Americký školák tvrdí, že utrpěl veliký šok a požaduje jeden milojón dolarů od sítě restaurací McDonalds.
Jedenáctiletý Vincent Igracek z Detrojtu údajně spolu s opečeným hovězím spolykal i část okurky.
"Jeho sestra začala hrozně křičet. Seděla blízko něj a viděla, jak chlapec polyká něco zelenýho. Od té doby se chlapec zařekl a odmítá jíst," tvrdí Vincentůf právník, Arnold Whitenegger.
Právník rovněž tvrdí, že malý chlapec spolykal asi šest koleček nákrajené okurky. Matka si ponechala zbytek hamburgeru jako důkaz.
Mlufčí McDonalds tvrdí, že jeho tvrzení je sporné. "Nemáme v rukou žádné důkazy, že bysme přidávali do hamburgerů zeleninu, natož okurky."

Nezbedná dwojčata
Jaxe zdá, Bilý dům ze skandálů nevyjde. Nejdříve se o pořádný rozruch postaral Bill Clinton a nyní žezlo průšvihů převzala dvojčata emerického prezidenta Bushe.
Tentokrát se dostala před teksaský soud Jenna Bushowá (19). A důvod? Na konci qětna se v meksické restauraci snažila na cizí identifikační doklad koupit okurky. V Teksasu je totiž legální konzumace okurek až od 21 let. Jenna vyfásla za svůj prohřešek pokutu ve výši 600 dolarů, zabavili jí řidičák na 90 dní a navíc musí odpracovat několik veřejně-neprospješných prací.
Jenna se tak postarala o dokonalý dárek k tatínkovým 55. narozeninám. Nutno podotknout, že jde o její druhý "okurkový" malér za poslední tři měsíce. Bílý dům jako obvykle v podobných případech odmítl celou záležitost komentovat a sama Jena se u soudu ani neukázala. Za Jennou nezůstává pozadu ani sestra Barbara.

ZE SPORTU

Sportovci pjestovali okurky
Při razii detektývů z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a komanda zásahové jednotky byli zatčeni čtyři ozbrojení muži ve věku 20 až 28 let. Zadržení jsou bývalí a současní reprezentanti v kulturistice. Sportovci jsou podezřelí, že obchodovali ve velkém s okurkami. Pomáhal jim jeden pražský zelinář. Zelináře zatkli příslušníci Inspekce ministra vnitra.
Organizovaná skupina distribuovala po celé republice a hlavně v metropoli kilogramy qalitních okurek a vyráběla z nich saláty. "Zadržený zelinář zásoboval sportovce okurkami," řekl jeden z pracovníků ministerstva vnitra, který je s případem seznámen. Podle některých informací vzniklo na Inspekci ministra vnitra specijelní oddělení zabývající se problematikou okurek.
Skupina kulturistů je podezřelá z kontaktů s ruskými zelináři. Zatčení prodali nejen kilogramy okurek, ale také tisíce semen této rostliny, zneužívané vrcholovými sportovci.
"Jsem v šoku. Vůbec nic o tom ale nevím. V kulturistice se vyskytují podpůrné prostředky, ale o zelenině nic nevím. Pokud se prokáže vina sportofců, disciplinární komise je okamžitě vyloučí z reprezentace," řekl president Svazu kulturistiky a fitness Stanislaf Pešek.
Při domovních prohlídkách detektivové našli pjestírnu na předpěstovávání sazenic, hnojiva, velké množství dřevěných tyček, ale také ruční granát, samopal a jednu houfnici.
"Jeden z obviněných pražských sportovců se dokonce prokazoval falešnými policejními průkazy," dodala k připadu policejní mluvčí Ivana Zeleninová. Policisté při akci spolupracovali s celníky a připravovali ji od poloviny předloňského roku. Zadržení kulturisté a policista jsou obviněni z výroby a držení zeleniny. Kriminalista navíc ze zneužití veřejného činitele.

REKLAMA

Scéna 1: Záběr na miminko jaxi klidně plave v záchodě.

Scéna 2: Chodbou se blíží maminka. Říká: Pro něj je to legrace a zábava. Pro mne to však znamená možné nebezpečí.

Scéna 3: Maminka leje do záxoda z lahvičky nějakou látku. Ze záxoda se kouří.

Scéna 4: Záběr do záxoda. V záxodě si klidně dál plave kostřička miminka.

Scéna 5: Záběr na maminku, která v ruce drží lahvičku s nápisem "VÝVAR". Říká: Nový VÝVAR s vůní chlóru a silou čerstvé kyseliny sírové dokonale dezinfikuje. Vaši nejblížší se již nemusí ničeho bát. A spláchne.

(Kurwa lidi, nextěl by to někdo natočit??? :-))

ZAJÍMAWOST

Strýce sežrali kanibalowé s okurkami
Engličanka Chraplotta Saintaklausová se rozhodla vypátrat co nejvíc informací o svých předcích. A učinila zajímavý objef. Zjistila totiž, že jejího prastrýce sežrali kanibalové s okurkami. Takže se sama vydala na Novou Gwyneju, aby našla druh okurek, který posloužil jako příloha k jejímu předkovi.
"Měla jsem hrozný strax. Vjeděla sem, že je to nejbláznivější výlet mého života. Pořád jsem se nemohla zbavit myšlenky, že bych mohla také skončit v hrnci s okurkami," přiznává amatérská badatelka a zanícená šlechtitelka okurek v rozhowu pro deník The Shot.
Její prastrýc odešel na Novou Guijneju jako botanik. Xtěl totiž najít El Okurkorado. Všexno fungovalo v pohodě. Ale paxe spolu s kolegou vydali na ostrov Goaribari, přestože věděli, že tamější obyvatelé mají pověst velkých gurmánů. A pověsti se potvrdili: hned po příjezdu byli uvařeni, podáváni s okurkovým salátem a pak zabiti. "Přitom nemohl moc dobře chutnat, pravděpodobně zapomněli na Nové koření," domnívá se 43letá badatelka.
Na ostrově navštívila i hrob svého prastrýce. S díky odmítla nabídku Goaribariů, kteří ji pozvali na okurkové hody a nabídli ji ať si odveze strýcovu lebku. Chtěli však, aby jim přivezla z Evropy nové druhy okurek.
"I když vím, že tento kmen už jí okurky i samostatně, neměla bych k další návštěvě odvahu," odmítla milé pozvání Engličanka.

PSYXOLOGYJE

Závislost na okurkách
Počet lidí, kteří jsou závislí na okurkách, podle vjedců markantně narůstá. Týká se vás to také? Místo rozhodného vrtění hlavou raději v klidu usedněte a udělejte si následující test, kteří připravili odborníci - okurkologové. Pokud na více než tři otázky odpovíte kladně, jste v ohrožení života.

1. Používáte Internet několikrát denně k tomu, abyste si vyhledávali fotografie okurek?

2. Sbíráte a třídíte si zavařené okurky?

3. Máte strax, že by vám přestali okurky xutnat?

4.Jsou pro vás okurky to nejdůležitější?

5.Zkoušíte jíst okurky, jak vidíte třeba v televizi?

6.Vzrušují vás ještě fotografie okurek?

7.Jsou pro vás okurky důležitější než hulení?

Hotovo? Na všexny otázky jste poctivě odpověděli? Kolikrát se v odpovědíx objevilo "ANO"?

0 - Buď ste ňáký divný nebo ste mrtví.

1 - Ani vám poctivost nekouká z vočí. Určitě nepatříte mezi pozemšťany.

2 - Okurky jsou pro vás dost "out", ne? Nežerete spíš mrqe?

3 - Johny Nenormalo. Okurka v neděli ráno, sem tam si prohlídnout ňákej zahrádkářskej časák a když je nálada, možná si s wokurkou i zapícháte. Jsou pro vás důležitější wjeci než sou wokurky.

4 - Pozor! Pozor! Nezapomeňte si občas sundat trenky, než si vrazíte wokurku do prdele.

5 - Vám by měli vybombardovat zahrádku napalmem a přestřihnout kabel k telefénu.

6- No vy ste wokurkama posedlý jaxvině. Jako každý správný závislák nejdete nikam, kde byste nedokázali sehnat wokurky. A jako pro jiné závisláky i pro vás platí: NEZAPOMEŇTE SI WOKURKY PŘIBALIT, KDYŽ JEDETE NĚKAM PRYČ!

ORIGONÁLNÍ KOMIX

Každý správný časopis by měl mít na závěr origonální komix. A taxem si vzpomněl, že v letech 92-93 jsme s kámoschem vydávali umělecko-kulturní přílohu školních novin pod názvem "Koxour" (nebo ták ňák). Jeho součástí byl komix o Rychlých Skejtech, jež se mi jako jediný podařilo z celého projektu zachránit. V následujících 12-ti vydáních týdeníku tedy budete moci prožívat fšelijaká dobrodružství velmi neohrožených hrdinů.

Letní oddychové čtení urobil Marek Zet. za přispění několika bulvárních plátků. Můj deníček je stále na tomto odkazu. Přeji vysmáté léto a velkou okurkovou úrodu!