MOUdREJ NAViGátOR |
Hepy ňů jír aneb radujte se z maličkostí
aaa co nejvic dobre rano Evi, tak jak se dari??? Hele, napsal jsem pred chvili uvod k smskovy povidce, takze ti ho posilam. Co z toho bude nevim, je to jen experiment, ale za pokus to stoji... :)) ------>>>> Jakakoliv podoba se skutecnymi osobami je ciste nahodna a pokud nekdo v nasledujicim pribehu vysleduje nejakou podobnost, je to cista nahoda a necht si ji necha pro sebe. "Hele, fakt sorry, ale ja toho moc nenamluvim," rekl typek asi po 15minutach sezeni v jednom byte, kdesi za rekou. Jak se tam dostal? Nahoda, cely je to jen o silenejch nahodach, ktery kdyz zacnete spojovat mezi sebou, muzou bud znamenat velikou paranoiu a nebo jednu totalne ujetou nahodu, ktera ma silne ovlivnit, trebas na cas, zivoty dvou lidi. [Ma to pokracovani :) Mara] [POKRACOVANI 2] Zivoty dvou lidi, kteri maji jen silnej a intenzivni pocit, ze jsou strasne opusteni, zivoty dvou lidi, kteri se jen snazi snazi dat svemu okoli najevo, ze potrebuji proste jen pomoct, ze jen potrebuji, aby jim okoli dalo najevo, ze nejsou tak spatni, ze je maji radi a ze nejsou sami. A tak se mozna stane, ze na jejich volani odpovi uplne nekdo jinej, koho by mozna vubec necekali. A jak se to vsechno vlastne semlelo??? Je to dlouha historie o lasce, nenavisti, bolesti a radosti. Proste jen o zivote. Typek, rikejme mu treba M. - na jmene nezalezi, protoze to muze bejt kdokoliv z 5miliard lidi -, samotar, trochu podivin tvarici se, ze ma vsechno na haku, se pred rokem silene zblaznil do holky, ktera jeho city neopetovala. [POKR] [POKRACOVANI 3] Coz se proste obcas stava, protoze zivot je jen hledani a patrani po nekom, s kym byste mohli obcas bejt, sami ve dvou, drzet se za ruce, byt spolu v objeti a mit ten krasnej pocit, ze tu nejste sami, ze existuje nekdo s kym sdilite tu samotu, ve ktery lide cely zivot ziji. Kazdy z nas je jen samostatnej a opustenej vesmir, mezi miliardama jinejch opustenejch vesmiru. Jen se musej proste srazit dva spravny. A v tomhle pripade to M. nevyslo. Stalo se, a on to nes strasne tezce a zacal to resit. Nastalo silenstvi. Desetimesicni silenstvi. [MA TO POKRACOVANI] [POKRACOVANI 4] Chaos. Hledani, patrani, litani po ruznejch akcich. Nalezeni, zklamani, ze to neni to pravy orechovy, zoufalstvi, pocity, ze mozna tenhle svet neni o citech, ale nybrz jen pouze o sexu. Pocity, ze svet je stresna devkarna, ze sem mozna nepatri. Az jednoho dne, uplne nahodou potkal M. holku, ktery rekl, ze toho moc nenamluvi. Jestli to byla jeji zivelnost, jeji energie, nebo jen vypitej alkohol a neco malo koksu v krvi, nebo co, ale at to bylo cokoliv, M. se otevrel a zjistil, ze s touhle bytosti si moc dobre rozumi. A tak M. potkal E. Na jmene nezalezi, ale muzete ji treba rikat Evicka. M. proste potkal Evu, stejne tak jako Eva byla prvni zena, kterou stvoril buh, aby Adam nebyl sam. A nebo muze E. znamenat Extaze? [ POKRACOVANI NEXT] [POKRACOVANI 5]Kdo vi, ale E. zachranila ten vecer M. zivot a on ji je za to strasne vdecnej. Nebylo to o sexu, i kdyz se to tak mozna mohlo zdat, ale jen o dotykach a o pocitu, ze vedle sebe nekoho mate. A to je mozna v nekterejech okamzicich vic, nez samotnej milostnej akt. A pak vecer zkoncil a vsichni zucastneni sli po svych problemech. Jen M. utkvely v hlave vzpominky na E. Na ten strasne krasnej vecer, kdyz zase nabyl aspon na cjvili pocitu, ze svet neni tak hnusnej jak se mu zdal. A protoze vedel, ze tohle je holka, ktery nechce ublizit, smaznul na ni telefon, protoze nevedel jak by se zachoval a hledal dal. Zni to mozna divne, ale je to tak. A po mnoha a mnoha tydnech se stalo neco zvlastniho. POKRACOVANI ZASE ZA XVILI a usmej se prosim..;-) [POKRACOVANI 6]M. si obcas vzpomnel na dotyky, obcas si vzpomnel, jak si s E. bajecne pokecal, ale nevedel jestli ji ma zavolat. A jednoho dne vysli novy Ministry. M. si uvedomil, ze zrovna Ministry resili pri rozhovoru, defakto jako kapelu sveho mladi. A tak poslal jednomu typkovi, rikejme mu treba Zdenek, smsku jestli ciste nahodou nema cislo na E. Jo, po nekolika minutach se mu na displeji zobrazilo jeji cislo. A tak ji poslal smsku, jestli si na nej pomatuje. A cekal. No mozna, ze to trvalo jeden dva dny, a M. vlastne ani moc nedoufal jestli se E. ozve. A pak jednoho okamziku, v uplne necekanou chvili mu od ni prisla smska. A jako ze si pomatuje. No proste a jednoduse receno, HUSTY. Moc husty. A tak si domluvili sraz. [POKRACOVANI 7]M. se moc tesil a zaroven se bal jestli ji vubec pozna. Poznal. Byla to E. Presne takova jakou si ji pomatoval. A tak se dali do reci. A tentokrat byla v pruseru zase E. Mela presne ty pocity ze sveta, ktery pred nejakym casem zazival M. Presne ty stavy, kdy mate straslivej pocit, ze jste uplne sami, ze okolo sebe nikoho nemate, i kdyz je okolo vas miliarda lidi. Pocity, ze vas nema nikdo rad, ze jsou vsichni proti vam, ze neexistuje vychodisku. A i kdyz jejich problemy byly rozdilne, M. si dokazal predstavit, jak se asi E citi, proste ji chapal a tusil co se ji honil hlavou. Proste normalni, bytze energicka holka, ktera byla jen strasne smutna, strasne moc. [POKRACOVANI 8]M. z toho byl taky strasne moc smutnej, protoze vedel, ze holka, ktera mu dokazala vratit aspon cast nadeje do zivota, neni takova jak by se mohlo zdat. Jakoby snad nikdo nechtel videt, ze je to ve skutecnosti strasne hodna bytost, ktera jen chce, aby si tohle uvedomili lide, kteri to meli uz od samyho zacatku. Ale vypadalo to jako by nevideli. A tak zacal s E. chodit ven na akce, aby se dostala mezi jiny lidi a aby aspon na chvili zapomnela na bolesti sveta. Oba dva si uvedomili, ze at jsou v jakymkoliv stavu, videji se porad stejne. [POKRACOVANI 9]Cim vic M. poznaval E., zjistoval, ze je to vlastne uplne normalni pohodova holka, ktera se diky tomu, ze je strasne hodna dostala do svrabu, ve kterym by zarucene nemela bejt. Kdyz byl s E. svet se zpomalil a ziskal jinej rozmer. Nebyl sam. To je ten nejkrasnejsi pocit, jakej snad muze bejt. Nebejt sam. Tuhle emoci neprekonaj zadny drogy, ten pocit, ze nejste sami vam neda zadna chemikalie... tohle ziskate jen v okamziku, kdy narazite na nekoho, kdo jede na stejny vlne jako vy. .... [POKRACOVANI 10]Na stejny vlne.... Myslenka pribehu je pryc, byl to jen experiment, ale rekl bych, ze: Je to ten pocit, kdy vite, ze nejste sami. Nekdy ziju ve stavu, kdy nevidim lidi okolo sebe, kdy si pripadate strasne sami, v tom svym vlastnim vesmiru, kterej si vytvari vas mozek. Nekdy se stane, ze vam proste lidi okolo prestanou rozumet. A uz se ritite smerem dolu, propadate se hloubej a hloubej do vlastnich sracek a uz si rikate, ze to hloubej snad ani jit nemuze, a preci klesate. Proste zacnete zit pocitem, ze ste v tom chaosu naprosto sami, ze uz vas nic nezachrani. Nemuzete se radovat z niceho, protoze nemate chut ani naladu, nejde to. A najednou se stane, ze se z toho strasnyho bordelu vynori nekdo, s kym si rozumite, koho chapete a dokazete si predstavit, jak moc na dne ten clovek je. A protoze vite, jak se citi, muzete si navzajem rikat ruzny veci, povzbuzovat se a drzet za ruce. A nejste sami, nejste zasrane sami, vite, ze vedle sebe nekoho mate a ze spolu s nim muzete jit vpred a radovat se jen z malickosti. Jen z takovejch malickosti, jako je, ze se uplne nahodou potkate na ulici, mezi milionem obyvatel. No musim rict, ze rok 2002 byl fakt teda zasrane moc zkurvenej. Prozil jsem nejzkurvenejsi vanoce svyho zivota, zkurvenej stav, kdy mate strach, aby jste neprisli o nekoho, s kym si rozumite. Aby jste neprisli o velkou kamaradku, se kterou se radujete jen z malickosti, ktery proste priplouvaj a zase odplouvaj a sami byste si jich naprosto nevsimli. Mozna prave tim, ze rok 2002 tolik vzal, jsem dostal neco vic, nez vsichni ti lide, kteri si na stedry vecer hrali na radost, oblozili svy byty mrtvym drevem, ti lide kteri oslavili zrozeni pozrenim obeti v podobe zabite ryby, mozna prave tihle lide jsou na tom hur, nez ti, kteri si prozili velikou depresi a tim nemyslim depresi typu "mam depku, vcera se mi ulomil nehet na malicku", ale tu depresi, kdy nevite kudy kam nevidite nic okolo sebe, nepomatujete si naprosto nic, neznate a netusite. Protoze tihle lide se treba nedokazi radovat z drobnosti normalniho zivota. A neni to jen o drogach, i kdyz v tuhle chvili ze mne mluvi extaze. Kdo z nas je normalni jestli ja nebo ti druzi?? Laska je pomijiva. Laska je zasrane pomijiva, laska je a druhej den bejt nemusi. Ale velkej kamarad/ka je vec k nezaplaceni, protoze takovej clovek vas proste bere takovy jaky ste a i kdyz se chovate jako idiot, neopusti vas. Tomu rikam happy end roku 2002. PS: Vasku - ty parchante, tys urcite vedel co se mi celou tu dobu honilo hlavou a proto ses na me nechtel vysrat,co?? Si proste velkej kamos ;-) Evo - Jsi to svetylko, ktery mi sviti a ukazuje cestu. Jsi ten s kym se muzu zase radovat z malickosti, ja jsem jen strasne rad, ze mam takovou uzasnou kamaradku, kterou bych fakt pral naprosto kazdymu...... Teda jen tem, kteri si umeji otevrit oci jako my... :-))))) A nemam na mysli jen drogama... PPS: Neco k tem drogam, nevim, proste nemuzu odsuzovat lidi, kteri je cas od casu berou. Nemyslim tim nejaky sjizdeni se pernikem nebo heroinem, ale obcasny pozreni substanci vam umozni se podivat na svet uplne jinejma ocima. Nemuzu a nedokazu odsoudit lidi, jen na zaklade toho jestli hulej, jestli si davaj ecka, papiry, houbicky a nebo si nic nedavaj. Mam jen proste takovej pocit, ze lidi, kteri si ujizdej na drogach jsou proste jen vic tolerantnejsi nez ti, kteri si nic nedavaj a odsuzujou cloveka jen podle toho co o nem slysej a nebo videj (resp. videj to co chteji videt). Je to jen o lidech, i kdyz nemuzu a nechci - pacto bych pak mel sam maslo na hlave - propagovat experimenty s drogama, protoze i tyhle latky maji sva negativa. Preberte si to sami, ja se k tomu nijak vyjadrovat nebudu.
Ale to je fuk, protoze co tim chci rict a proc sem napsal to co sem napsal, vi mozna jen dva lide na zemi :) A navic sem sebestrednej a parchant egoistickej, ale sem to ja. Osobne... :-)))
Jo na firmě vládne docela slušnej chaos. Teda aspoň z mýho pohledu. :-) Mimozemšťani se musej asi divit.....
Drogy sou fajn, ale doporučuju se seznámit i s následky. Úplně ideálně z vlastní osobní zkušenosti. Zkuste se ve svém okolí seznámit a pokecat s někým, kdo si ujel na alkoholu a poznal delirium, zkuste se seznámit s někým, kdo si šlehal peří, šel na léčení a pak ho vidíte šňupat. Jo lidi, jen chci připomenout,že pokud někdo náhodou nepochopil můj smysl pro humor, tak by si neměl mý stránky číst. Protože moc dobře vím, kam až se dá dojet. I když se pak možná naučíte diky poznání negativních vlastností substancí spoustu jinejch věcí, třeba až tak neodsuzovat lidi, hlavně si nesmíte nechat přerůst experimenty přes hlavu. Nechci, nebudu a nesmím propagovat jakýkoliv experimenty, ale moc dobře vím jak moc okolo mě lidi experimentujou. Strašná schíza a musíte to nějak kočírovat sami. Nikdy volové neříkejte nikdy, protože i vám se to může stát.
Ty wole, já tomu světu nerozumím. Ale vím co sem a co chci. Možná, protože život je jedna velká nejistota a nikdy neříkejte nikdy.
Xmms (jestli někdo pochopi pokus o džouk? :)), divnej den. Dopoledne sem řešil dokonfigurování PDC, resp. vytuhnul sem na déhácépéčku, protože tak jednoduxá věc se konfiguruje pod woknama docela dost zbytečně složitě. Ale to je fuk, a paxem jel k nějakýmu xlapovi přeměřovat pokoj qůli dýlce kabelů, dostal sem čaj, pokecal o počítačích a docela v pohodě odešel, no a teďka sem xtěl přidělat konečně ty fotky, jenže sem se zhulil, řešil jsem asi dvě hodiny něco o čem sem věděl, že to de, přišel jsem jak na to, ale nepodařilo se mi rozchodit pod tím podělaným MS-DOSem síťovku, takže připojení z MS-DOSu, i když ho mám vyzkoušený v dávnejch dobách se mi nezadařilo. Ale to je fuk, tahle znalost je jedna z těch, který můžu s klidem zapomenout, protože něco takovýho už nemá význam dneska řešit. Takže na to akorát můžu říct "jo, de to a musí to fungovat."
Ty krávo. Dneska byl nějakej divnej den. A popravdě řečeno, bojím se svýho psaní. Je někdy možná nebezpečný, protože je možný, že některý myšlenky by měli bejt nikdy nevyslovený. Ale podstatný je nedělat si obrázek člověka z toho jak se na povrch tváří a jak se projevuje. Lidi sou většinou úplně jiný. A k tomu je potřeba dojít sám.... :-) Jenže k tomu vám musí někdo pomoci. Podstatný je nepropadat panice. A zamyslete se nad tím jakej je ve skutečnosti život. Takovej jakej si ho uděláte. Sem tam máte vedle sebe někoho, kdo vám musí občas ukázat cestu a já sem pár lidem děsně vděčnej... moc vděčnej....
... Asi sem se zase, zhulil jako prase. A navíc zjišťuju, že mě fakt už sere mezixicht woken.
... tudíž myslím. A to je dobře. Jo, řekl bych, že jsem relativně šťastnej mimozemšťan. Sice nemám všechno co bych chtěl, spousta věcí funguje, ne přesně podle toho jak bych si přál, ale jsem opravdu relativně šťastnej člověk. Jenže všechno je relativní... :-)
Mého srdce šampijón! Ano jsem to skutečně já, idol vašich srdcí a nejobdivovanější člověk na planetě. Jsem relativně šťastný člověk, kterej se raduje z blbostí. Například jako dneska. Si to tak šinu po Štěpánský, v rukách dvě krabičky s médijama a cígo. Najednou cejtím, jaxe mi něco v kalhotech pohybuje a tak si hrábnu do kapsy. No, světě div se, byl to telefén a kdo nevolá. Evička Sluníčko. A prej jestli nejdu po Štepánský, tak říkám že jo a ona mi na to, že je prej v tramvaji a že vyleze na zastávce. No prostě náhoda jaxvině. Tuhle holku vždycky strašně rád vidím, protože mě dokáže naplnit radostí, vlastně už jen tím, že existuje. Vlastně je to celý o náhodách, protože díky úplně totální náhodě sme se potkali někdy před štyřma (možná) měsícema zrovna v období, který ani jeden z nás nepovažuje za nejšťasťnejší a mám pocit, že sme se možná potkali jen kvůli tomu, abysme sme mohli vyhrábnou z těch duševních sraček, ve kterejch sme se nacházeli. A je fakt, řekl bych, že se to daří. Prostě úžasná bytost a totálně vynikající kamarádka. S čehož vyplívá spousta legračních situací, jako když se nás přítelkyně jednoho známýho ptala, jestli náhodou nejsme sourozenci... :-))) Prostě sajgon.... Prostě potkati Evičku Sluníčko, znamená jasný den i když je tma jak v pr...
Hulíme? Protože umíme balit džojnty. Celá věc není ani tak v marihuaně, ale nýbrž ve znalosti úkonu zvaného balení. Přemejšlejte. Dokud ste neuměli balit špeka, hulili jste jen občas a to s někým, kdo uměl brko ubalit nebo ho už ubalený dostal. A tak ste to nějak neřešili. Jenže časem se dostanete do okamžiku, kdy je potřeba ubalit brko. A tak se postupně učíte balit, čím víc džojntů ubalíte, tím líp umíte ubalit špeka. Nakonec uvidíte někoho, kdo ubalí brko v jedný ruce. Pak už by mě zajmalo jestli by i Bezrukej Frantík dokázal brko ubalit nohama. To by byl hi-tek. Celej náš problém je ve znalosti balení. Umíte balit a máte doma něco hulení. No tak co vás chytřejšího napadne? Hádejte. Není to závislost na marihuaně (no tak jo, je... ale jenom trošku), ale nýbrž na rituálu balení.
A protože sem neměl co dělat, taxem začal konečně dělat sbírku špionážních snímků z tohodle velkýho šutru co si lítá okolo jedný z mnoha miliard hvězd. Změna dyzajnu je pěkný svinstvo.
Hmmm... sajgon, zejtra mě čeká docela krutej byznys, fakt sem zvedavej jak to celý dopadne..... Takže nějak nestíhám psát. Ale pořád jsem ještě relativně šťastnej člověl... :-)
Co tím chci říct? Kurva, já nevím. Sem unavenej, zasraný myšlení bolí jak svině, Cisco je taky svinstvo... Někdy pozdějc, fakt soráč.
Několik meziplaneterních pozdravů:
No včera sem nějak nestíhal, takže sem nenapsal ani řádku. Večer jsem měl navíc spicha s Vaškem, kterýho sem dost dlouho neviděl. No pokecali sme, dali si pivo, já navíc jako obvykle rizoto - když ho maj, a já si tak nějak uvědomil další sílu postřehů. Prostě když se takhle bavíte s někým, koho strašně dlouho znáte, vysledujete spoustu navzájem spoustu změn a změn názorů. Je to tak u všech lidí. To je jasný. A když sme tak řešili ty svý zážitky za poslední dobu, nezbejvá mi nic jinýho než se v duchu smát ironii. Život je tak zasraně parádně ironickej, co se stává, co se děje. Problémy s prací, problémy se sebou, problémy s penězma, problémy s holkama, problémy s citama, problémy se životem. Všichni je máme, všichni je známe, všichni si je užíváme. Je to sajgon, jeden tejden ste šťastný, samozřejmě relativně, a druhej tejden je všechno jinak a vy se jen zasmějete, že smska "Vašku, už ti někdo řekl, že si genius?" přišla nahodou v úplně zvláštní okamžik a dostala jinej rozměr. Život je fakt ironie, ale je někdy dost zasraně těžký ho ustát.
Určitě jo.... Strašně...
Stalo se vám někdy, že ste měli pocit, že nikomu nevěříte, že vás nemá nikdo rád, že jste úplně neschopnej, stav kdy nenávidíte všechny lidi okolo a máte co dělat, abyste aspoň uvěřili blízkejm kamarádům? Stalo se vám někdy, že ste stočený do klubíčka leželi na posteli a trpěli strašným strachem co bude zejtra, po zejtří, kdy ste si uvědomovali všechno to co vás čeká a nemine? A začli ste to někdy řešit? To se dostanete do bludnejch kruhů, ze kterejch někdy není pomoci, a nebo velmi nesnadno. Přemejšleli ste někdy, kolik z vašich známejch chodí nebo chodilo k nějakýmu psychologovi/psychiatrovi/ nebo dokonce skončili v krizovejch centrech, protože si prostě sami nedokázali pomoci, protože prostě okolí, který je mělo pochopit je prostě nepochopilo a reakce "odsouzených k zavržení" považovalo za "nedělej scény!", "drž hubu", "nebuď hysterickej!", "uklidni se". Jestli mi rozumíte. A to jenom proto, že tihle lidé prostě nedokážou jinak volat o pomoc, a čím víc křičejí, tím víc je ti, kteří by to měli vědět, odsuzují a posunují někam do kategorie, řekněme třeba, cholerik, hysterka a já nevím co. A to jen proto, že prostě nedokážou jinak prosit o pomoc.
POZEMŠŤANÉ!! OTEVŘETE SVÉ OČI A POŘÁDNĚ SE PODÍVEJTE, KDE TO VLASTNĚ ŽIJETE!!!
Hustý, plácám se docela v problémech a tak nějak řeším.... Jak si pomoci.... Ale vim jednu věc, bez přátel se neobejdete....
Bože můj, BOŽE MŮJ! (pozn. to mluvím sám k sobě). Já sem se tak neskutečně DOBŘE VYSRAL. FAKT NESKUTEČNĚ DOBŘE. A co mi k tomu pomohlo? Vzal jsem si noviny a čet si vo prezidentskejch volbách. Jasně, pravda a láska vítězí nad lží a nenávistí, k tomu nám svítí červený srdce, a dva páni - jeden hubenej (profesor intelektuál a druhej bez dvou za 150Kg na první pohled normální osobitý buran z venkova) - soutěžej kdo nastoupí do prezidentký kanceláře. Jeden kupčí s hlasy, druhej se dává do kupy s komančema, jo, sám sem zvědavej jak to dopadne, ale jestli prófa klaus nebo zeman z nemanic, je to úplně shuma fuck. Politika do parlamentu, politika do senátu, politika na hrad. Boj mezi ódéeses a čéesdéeses. Jestli zácpa nebo průjem, obojí dost nasere. A proto sem se dobře vysral. Aspoň k něčemu sou nám (nebo respektive mě) ty volby k něčemu dobrý.....
Psychopat & Psychomat 13:06 - Ty wole, zrovna sem zaznamenal v logach "9709 anubis.psp.cz [2] MSIE 5.5 Windows 95 23.1.2003 11:51:08". Tzn., že mě navštívil někdo z Poslanecké sněmovny parlamentu ČR. Nazdar Vašku a Milošku. Neposerte se ze mě... :-)
No jo, jenže Milošek se posral, utek z hradu a zanechal za sebou jen několik vypitých flašek Becherovky a Pašíka Vašíka s rozkřápnutejma lenonkama... Ježiš, promiňte pane profesůre. Nevěděl byste o nějakým volným místě poslance??? Potřeboval bych si levně přijít k penězům.
Bota.
samá tráva... všude samá tráva.. samá tráva... přihořívá.... přihořívá... HOŘÍÍÍ!!!!!!!
Ja sem tak nachcípanej, že nemůžu ani mluvit, ani žvejkat jídlo, proste mě bolí celá držka, v krku a trochu mě píchá v uchu. Nechcete mě politovat???? :-)
Byl jsem dneska rano u doktorky. Páčto mi bylo tak zle, že sem musel. Jo a hádejte co sem si uhnal. Hnisavou angínu. Takže k tomu všemu co se mi přihodilo během posledních štrnácti dnů, mě fakt už jedna blbá angína nemůže překvapit. Doprdele práce, všechno se sere od doby kdy sem potkal univerzální berušku. Fakt sem zvědavej jestli to jednou pude všechno nahoru, a nebo aspoň něco..... Doprdele kurwa práce, kurwa kurwa kurwa kurwa kurwa.....
| |
MOUdREJ NAViGátOR |