Vesmírní dýleři 2 - 12. Dny zrady

Vysráno dne: 1970-01-01

1 2 3 4 5 6 7

Pong otevřel vstupní dveře výboru a hned musel zlikvidovat několik útočníků, kteří proti němu vyrazili.
„Šéfe, kastrátova ochranka, zmrdi budou blízko,“ zahlásil Pong a opět nastoupil k vražednému dílu.
Skrz mrtvá těla prošli až k vstupu do hlavní Jangovy zasedací místnosti, ve které byli posledně přijati. Kokot se opřel do dveří a elegantně je rozrazil, aniž by se zdržoval braním za kliku.
„Pěkný,“ pochválil ho Pong a vtrhl dovnitř. Právě na poslední chvíli spatřil do tajné chodby prchajícího eunucha Ho a Zakázanýho císaře.
„Zmrdííí…,“ rozeběhl se za nimi, ale čas mu ubrala pětice posledních ochránců, které musel velmi rychle zbavit života. Avšak ztracené vteřiny už dohnat nedokázal. Šel tedy k tajemníkovi Jangovi a dlouze se mu díval do vyjetých očí.
„Zasraná kedro, tys s náma pěkně vyjebávala. To snad není možný, takovej zmrd a dělá tajemníka. Nastal kurva čas změn,“ zamručel.
„Nedělejte to, moje vláda to tak nenechá, všichni jste …,“ začal povídat soudruh tajemník Jang, ale Pongův meč ho zastavil už v začátku myšlenky.
„Šéfe, mele hovna, zmrd, tamti zmrdi nám zdrhli,“ nasraně řekl Pong, kterému z meče skapávala soudruhova krev.
„Pongu, ne tak úplně bych řekl. Právě mi Frank ohlásil, že sejmuli jednu ze dvou lodí, který se právě pokoušely zdrhnout. Pravděpodobně Hoova,“ řekl Blázen, který měl právě důležitý hovor.
„Šéfe, to je velmi pozitivní zpráva, kterou musíme zapít. Právě jsme vyhráli bitvu, ty vole,“ radostně poskakoval Pong a vyrazil ven na čerstvý vzduch.

„Kapitáne, málem sme ho měli!“ křičel Karlos, „Frank s Jackem sundali eunucha a ten zmrd se ještě vystřelil v záchranným modulu.“
„Co se stalo?“ odpověděl Pong.
„Než sem došel na místo jeho dopadu, vzal si ho soudce Lynč.“
„Moment, toho sem měl soudit jenom já! Přiveď mi toho zmrda Lynče,“ zamručel Pong a tvářil se dost nasraně.
„Ehm, Pongu, soudce Lynč znamená, že si ho vzala do parády ulice,“ špitl Blázen.
„Šéfe, promiňte, to sem nevěděl, tak je o zmrda míň. Co teď budeme dělat? Tahle kolonie je naše.“
„Správná poznámka, Pongu,“ řekl Blázen a významně zapaloval brko.
„Můj vůdce má pravdu,“ začal hovořit Kokot, který vycítil, že přesně na tuhle chvíli Kapitán čeká, „podle galaktického práva jsme se stali právoplatnými vládci Saturnu VI a již jsem kontaktoval příslušné úřady, aby toto převzetí oficiálně stvrdily.“
„Přesně tak,“ pokýval hlavou Kapitán Blázen a cítil se jako vítěz.

Úklidové práce a opravy nejvážnějších škod Saturnu VI probíhaly s maximálním nasazením, jaké dokázal Pong z místních obyvatel dostat za použití minimálního násilí. Dokud nebudou podepsány oficiální dokumenty stvrzující veškerá práva související s převodem Titanu do vlastnictví společnosti Pong & Co., kolonie bude fungovat v režimu stanného práva.
Kapitán Blázen s Kokotem procházeli seznam zaměstnanců ústředního výboru, vyškrtávali mrtvé bolševiky a čínské konfidenty. Dále zkontrolovali databáze obyvatel a zrušili několik debilních zákonů, hlavně ty o vůdčí roli jedné strany a nesmyslných trestech smrti za urážku úředních orgánů.
„Kokote, asi se dočasně ujmu řízení kolonie, než seženeme někoho loajálního,“ přemýšlel Blázen.
„Můj vůdce, vcelku logické rozhodnutí.“
„Kapitáne, musím vás přerušit v dělání politiky, ale začínají přistávat první účastníci slavnostního ceremoniálu. Už víme, kde párty proběhne?“ vstoupila jim do rozhovoru Urgha.
„Hm,“ zamyslel se Blázen, „ještě sme to neřešili, ale stadion by mohl stačit, ne?“
„Mohl by,“ zasnila se Urgha, protože tuhle oslavu chtěla udělat ve velkém stylu.
„Dobře, tak je tam všechny stáhni, dej jim nějaký lahváče na účet místního výboru a vysvětli těm dementům, že na mejdan se jezdí, až když je všechno připravený. Teda pokud se nechtěj zapojit do příprav a postavit třeba velký podium.“
„Já si nějak poradím,“ odpověděla Urgha a odkráčela.
„Kokote, asi se na to pro dnešek vyserem a půjdem do baru čekat na ty vzácnější hosty. Papírování mě unavuje a dost sere,“ řekl Kapitán a zapálil brko.

„Už jsou tady,“ přiběhl Kokot oznámit Bláznovi příchod největších galaktických pohlavárů. Ten se zvedl z pohovky a šel je uvítat.
„Pičo, Jednovokej, fakt dlouho sme se neviděli,“ objal Nejvyššího představeného.
„Taky tě rád vidim, dali ste tomu tady solidně rychle na prdel. Myslel sem, že vám to bude trvat dýl,“ smál se a plácal Blázna po zádech.
„No jo, bylo potřeba konečně zavýst pořádek,“ odpověděl Kapitán, „přijel si sám?“
„Přivezl sem pár lidí z vedení, hlavně mý nejvěrnější, protože událost takovýho významu se stává jednou za několik desítek let,“ usmál se Jednooký a sebral Bláznovi brko.
„Moment, jak jednou za několik desítek let? Vždyť to měla být malá oslava pro pár známejch, spojená s úřednickým úkonem v podobě podpisu několika lejster,“ podivil se Blázen.
„Aha, ono se to k tobě ještě nedoneslo. Tvoje žádost se rozkřikla a donesla až k Velký radě a Výboru pro legislativu galaktických vlastnictví.“
„No na?“
„Blázne, půlka z těch šmejdů bere váš perník a nesnáší Číňany, takže když se doslechli o mejdanu, rozhodně přijedou. Budeš tady, ty vole, mít všechny největší pohlaváry Galaxie. Takže šáhni hluboko do zásob, protože v následujících několika týdnech se vyjede tolik fetu, kolik se ho nevyjelo ani během mýho jmenování. Dneska začne legendární párty, pičo,“ smál se Jednooký.

V následujících hodinách dorazilo několik stovek Musků, Velká rada, zástupci univerzit, několik desítek rozhodovacích a zákonodárných sborů. S nimi přijelo služebnictvo a doprovod, mezihvězdná média všeho druhu a diváci, kteří prostě u toho chtěli být. V podstatě v jednu chvíli muselo koloniální řízení letového provozu uzavřít přístup pro nezvané, protože už by se jednoduše nevešli.

Stadion byl narvaný k prasknutí, velkoplošné obrazovky přenášely obraz nejen hostům, ale byly rozmístěny po celé kolonii, aby nikdo o nic nepřišel. U dlouhého stolu na pódiu seděla největší zvířata Galaxie a Blázen s celou svojí posádkou. Pan Jednooký zabral nejlepší místo po pravici Kapitána a motal jeden joint za druhým.
„To nemusí bejt, já bych si ubalil sám,“ naklonil se k němu Kapitán.
„Ber to jako malou poctu, teď to přijde.“
„Co přijde?“
„Stvrzení tvýho práva na tuhle hromadu zmrzlýho kamení, ty vole,“ zasmál se Jednooký a vyšňupl Karlosovi lajnu koksu přímo pod nosem. Začala hrát nějaká dementní ceremoniální hudba, všichni až na Blázna a jeho posádku povstali a začali tleskat. Zcela nahá čokoládová sexbomba s kozama pětkama položila před Kapitána papír s několika větami. Ten jej pohledem sjel, dočetl se akorát to, že od okamžiku parafování se stává legálním neomezeným vládcem Titanu. Takže příliš nepřemýšlel a vysekl elegantní podpis propagační tužkou společnosti Pong & Co.
Všechny kamery zaměřily své čočky a zvěčnily tento slavný okamžik pro budoucnost.
„Teď je to tady všechno tvoje,“ plácl Kapitána Jednooký přes záda a šňupl další lajnu.
„Proslov! Proslov od slovutného Kapitána Blázna,“ zakřičel kdosi od stolu.
„Proslov! Proslov! Proslov!“ začali skandovat spolustolovníci a postupně se k nim přidával celý stadion a diváci v ulicích.
Blázen se zmateně rozhlédl a dost rychle mu došlo, že prostě musí něco říct. Povstal, zapálil brko a zhluboka se nadechl.

„Teda, vůbec sem nečekal takovou poctu, kterou mě všichni vyjadřujete. Já jsem se původně ani nechtěl stát jediným vládcem Titanu, ale Číňani se mnou poslední dobou pěkně vyjebávali a teď při útoku Zakázanýho zmrda se pokusili vyjebat naposled. Tak sem s nima vyjebal já a odteď všechno bude fungovat jinak. Z tohodle posranýho kusu kamení uděláme nejlepší kasino všeho známýho vesmíru. A teď kurva, ať už posraná šou konečně začne!“
Nastala krátká pauza, po které začalo bouřit pochvalné tleskání, jásání a pískání. Všechny pojízdné stánky s alkoholem a drogami naráz otevřely prodejní okénka a mejdan tisíciletí začal.

„Ty vole, moc pěknej projev, napij se,“ podal Jednooký Bláznovi lahváče a čerstvě ubalený brko.
„Nejsem si úplně jistej, víš, že já na projevy fakt nejsem stavěnej. Umím jenom jednoduchej byznys s drogama a občasnou smrtí,“ upil Kapitán piva.
„Nedělej se skromným, vybudoval si docela velký impérium a touhle akcí ste se zapsali do dějin,“ pověděl Musk.
„Jednookej, máme za sebou hodně, ale fakt bych náš význam nepřeceňoval. Udělali sme vždycky jenom to, co bylo nutný udělat, abychom přežili. A myslím, že sme Číňany dost nasrali. Kdekoliv na Zemi pro nás bude nebezpečno. A hlavně, vyhráli sme bitvu, ale ne válku,“ řekl Blázen.
„Šéfe, válku sme ještě nevyhráli, Zakázanej zmrd zdrhnul a až tenhle večírek skončí, tak vyrazíme a dorazíme ho. S kleštěncema sme ještě neskončili,“ reagoval Pong, který právě přišel a slyšel slova o bitvě a válce.

1 2 3 4 5 6 7