Vesmírní dýleři 2 - 3. Anděla smrti

Vysráno dne: 1970-01-01

1 2 3 4 5 6 7

Pong musel jít zpět na chodbu a chvíli kecal s hloučkem policistů.
„Tohle není dobrý, ta svině neskončí, dokud tady budou nějaký drogy,“ řekl.
„To je nám jasný, musíme ji dostat co nejdřív,“ odpověděl jeden z ochránců pořádku.
„Dáš mi lajnu?“ zeptal se další. Pong se nadechl a protože si vzpomněl, co mu říkal Šéf o vztahu k orgánům, vyndal zrcátko a nadrtil krystal.
Někdo vytáhl malý přenosný stereo přehrávač a pustil hudbu vzdáleně připomínající hiphop. Kdosi další přinesl lahváče a láhev rumu.

Ze dveří vyšel pracovník laboratoře, sundal masku a promluvil.
„Fabrika na výrobu hnojiv a barviv.“
„Co je s ní?“ ozval se opilý hlas.
„Ten zápach, který ucítil Pong. Je to zápach fabriky na hnojiva a barvy,“ zopakoval chlap.
„Takže někde tam poblíž má svý doupě, jasný. Musíme vymyslet nějaký bezpečný plán a mezitím budeme fabriku nenápadně pozorovat,“ pousmál se Pong, protože byl rád, že byl vědecky potvrzen jeho instinkt.

Kokot nastartoval motor Kapky, opustil vzdušný prostor pod ochrannou kupolí a vylétl na stacionární dráhu nad územím kolonie.
Nastavil detektorům maximální možnou citlivost a začal skenovat povrch. Aby ukrátil čas, procházel databáze, aby o Mindě zjistil něco víc.
„To je kurva stará,“ pomyslel si ve svém elektronickém mozku, když našel první záznamy z doby asi před 150lety, kdy nezletilá Minda vyvraždila celou školu i s rodinou školníka. Jenom proto, že ji externí zaměstnankyně v oboru úklidových služeb slušně požádala, aby obešla čerstvě umytou podlahu. Za tento masakr byla umístěna na vězeňskou planetu pro nezletilé a mladistvé, kde pod vojenským dohledem dokončila vzdělání a vstoupila do armády.
O této době nenašel Kokot v databázích záznamy a Minda se vynořila o dalších 40let později, zbavená veškerých vojenských poct, občanských práv a svobod.
„Zajímalo by mě, co provedla, ale asi nic pěkného,“ řekl sám sobě Kokot, zkontroloval stav skenování povrchu a pokračoval v prohlížení databází. Čas od času se vynořila v záznamech některých kolonií a ponejvíce na páté straně v černé kronice novin vydávaných Musky. Z nich vyplývalo, že Minda sklouzla po šikmé ploše a pracovala jako nájemná síla pro zločinecké gangy, pro které vykonávala špinavou práci. Obvykle spočívající v pozabíjení větší skupiny lidí a nebo rovnou ve vyvraždění celých měst, kolonií či planet. Tehdejší Nejvyšší představený musel vydat zatykač a Minda zmizela z dějin až do předchozího roku, kdy se objevilo podezření, že stojí za zničením jedné těžařské společnosti v zapadlé části Galaxie.
„Tak to bude Pong nadšený, že našel takovou soupeřku,“ pomyslel si Kokot, když tu zapípal skener.
„Něco sem našel,“ s myšlenkou v hlavě zapnul komunikátor a zavolal Kapitánovi Bláznovi.
„Můj vůdce, asi sem našel loď, kterou Minda přiletěla.“
„Výborně Kokote, pošli mi souřadnice a sejdeme se na místě,“ odpověděl Blázen.
„Rozkaz!“ zasalutoval Kokot, ale pak si uvědomil, že ho nikdo nevidí. Vypnul skener a nasměroval loď k získaným souřadnicím.

„Nový nohy ti slušej,“ konstatoval Blázen k kanceláři komisaře, když viděl Rexovy umělé zadní běhy v praxi.
„Ty vole, ještě si na ně furt zvykám, sou silnější než ty moje starý, takže padám na držku, když se rozeběhnu. No a musím pár dnů čůrat na čubičku, než mi zesílí pozadí,“ pověděl komisař a podal Kapitánovi brko.
„Vždyť ty ale si technicky vzato…,“ chtěl Blázen oponovat, ale Rex ho zarazil.
„O tom se nechci bavit. Abych se vrátil na začátek diskuse, Pongu, zvláště tobě to připomínám trojnásob, ale týhle akci velím já. Rozumíte? VELÍM JÁ, takže mě všichni budete poslouchat.“
„Ale já tady mám nejlepší výcvik v hledání a zabíjení,“ ohradil se Pong.
„Pravda, ale jsi na mým území, jasný?“ vyštěkl Rex.
„Šéfe...“
„Pongu, ty vole, prostě ho budeš poslouchat, dokud neuznáš nebo ti neřeknu, že máš udělat věci po svým.“
„Šéfe, tomu rozumím,“ ulevilo se Pongovi.
„Nemáš s tím, Rexi, problém? Že ne?“ podal Blázen komisaři brko.
„Ehhh, nemám, ale jenom z protekce, ok?“ nevrle zavrčel Rex.
„To beru,“ zasmál se Blázen, pozvedl lahváče a přítomní v kanceláři si přiťukli na úspěch akce.

Někdo zaklepal na dveře.
„Vstupte,“ vykřikl Rex a do kanceláře vstoupila policistka s další hromadou papírů.
„Máme tu další mrtvé a padesát pohřešovaných,“ položila lejstra Rexovi na stůl a odešla.
„Můj vůdce, asi sem našel loď, kterou Minda přiletěla,“ ozval se z vysílačky Kokotův hlas.
„Výborně Kokote, pošli mi souřadnice a sejdeme se na místě,“ řekl do mluvítka Blázen a vyfoukl oblak dýmu.
„Musíme vyrazit. Rexi, sežeň svý nejlepší muže a já zavolám Urghu a Karlose, určitě taky rádi vyrazí na lov,“ ukončil definitivně sezení Kapitán, dokouřil joint a zvedl se z křesla.

Jsme v továrním komplexu, který pro oko zaměstnanců neviditelně obsazují nejlepší Rexovi muži a ženy, jenž ze skrytých míst za pomoci moderních technologií monitorují oblast, ve níž se měla Minda nacházet.
V jedné z těchto skrýší byl ukryt Rex, Blázen, Pong, Urgha a Karlos.
„Naše detektory zachytily neznámé feromonové stopy, které vedou do provozu přímo před námi. Vaří tam nejhorší chemický sračky, jaký si dokážete představit. Její pachová stopa končí hned za vstupem,“ promluvil Rex a kouřil brko.
„Šéfe, můžu jít na vlastní průzkum? Potřebuju si to tady prohlídnout tak nějak po svým, po šaolinským, chápete, ne?“ otočil se Pong opatrně k Bláznovi.
Kapitán povzdechl a podíval po Rexovi, který nic neřekl.
„Pongu, běž a neudělej nic, čeho bychom mohli litovat. Víš, kdo tady oficiálně velí.“
„Šéfe, jasný,“ usmál se Pong, dal si dvě pořádný kobry, který už měl nachystaná a celý natěšený potichu zmizel z pozorovatelny.
„Veliteli, všechny jednotky jsou na místě. Čekáme na vaše rozkazy,“ ozvalo se z vysílačky.
„Výborně, teď budeme čekat, dokud se neobjeví hledaný subjekt. Hlavně kurva buďte zticha a nerozjíždějte velký párty,“ odpověděl komisař Rex, potáhl z brka a napil z lahváče.

Pong slezl po špinavém ocelovém žebříku do sníženého přízemí a ocenil industriální strukturu plnou železa, oceli a rachotících strojů. Nezdržel se kocháním příliš dlouho a zamířil směrem k hale, ve které měla mít Minda skrýš. Ne, že by nevěřil Rexovým lidem a jeho strojům, na to se znali už celkem dlouho, ale chtěl mít svůj vlastní přehled a názor na aktuální situaci. A tahle situace vyžadovala opravdu zkušený a odborný názor.
Takže se protáhl malým větracím okénkem dovnitř výrobní haly a první co ho málem uzemnilo, byl chemický zápach vycházející z výrobní linky. Netušil, jaké sračky v těch kádích vařili, ale rozhodně to byl nějakej opravdu hnusnej sajrajt. Pochopil, že vlastnímu čichu nemůže věřit, takže se posadil a začal meditovat. V sedu lotosového květu několik minut vydával zvuky jako „oooommm vatvatvat ooom oooooommmmmmgg“ a podobně.
Teď by byla možná vhodná malá vložka v podobně digitálního průletu nad mozkovými synapsemi, které se přeprogramovávají a přemosťují tok dat tak, aby nepoužitelný nos zbytečně neubíral smyslové kapacitě. Pong otevřel oči.

Svůj nos viděl, avšak ho vůbec necítil. Zato zrak, sluch a hmat byl několikanásobně lepší, takže najednou dokázal ve vibracích podlahy rozlišit chůzi zaměstnanců a pohyby strojů.
„Mistři, díky vám za tenhle zkurvenej výcvik,“ poděkoval Pong v duchu Mistrům a připravil pořádnou lajnu, aby získané schopnosti ještě o něco posílil.

1 2 3 4 5 6 7