Vesmírní dýleři - 14. Výlet

Vysráno dne: 1970-01-01

1 2 3 4 5 6 7 8

„Pojďme,“ zavelel plukovník a zmizel mezi regály a policemi. Zbytek týmu šel za ním.
Zastavili u dveří s nápisem „Sklad“, otevřeli je a vešli mezi další police s krabicemi. Obešli celou místnost podél stěny a zastavili u velkých beden. Jednu z nich Teal‘c otevřel a před nimi se objevilo zvláštní zrcadlo z neznámého materiálu.
„Kvantové zrcadlo. Nyní jen musíme přilákat Jacka, aby sem přišel. My na něj počkáme, vy půjdete ven, budete chodit kolem dokola a hlasitě si povídat o tom, co jsme našli.“
„Máme dělat volavky?“ zeptal se lehce uraženě Pong.
„Hele, máte s tím nějaký problém?“ zeptal se O‘Neill.
„Ani ne,“ zasmál se Pong a vydal se Karlosem a Kokotem ven.

Plukovník O‘Neill rozestavil svoje lidi ve skladu a počali vyčkávat příchodu Jacka Rozparovače. Rozdal rozkazy a zmizel v jedné z beden, ze které měl výhled do perimetru se zrcadlem.
Pong s kolegy chodil okolo a všichni se tvářili nenápadně.
„Pánové, nevím jak vy, ale připadám si jako čůrák. Mrdat na volavky, vyřešíme to rovnou,“ promluvil mírně rozhořčeně Pong.
„Jaký by sis představoval řešení?“ zeptal se Karlos a upil z láhve.
„Karlosi, naše starý dobrý řešení. Vyprudíme ho zmrda a sám si naběhne do pasti.“
„Jak bys ho chtěl vyprudit?“
„Dívej se, já už to měl udělat dávno a byl by kurva klid,“ rozhořčil se Pong, pak vytáhl meče, chvíli se smál a pak zařval.
„Hej, ty zmrde jeden zasranej. Už tady okolo sebe běháme nějakou dobu jak pojebaný čůráci, tak se kurva ukaž a řekni mi, co vlastně chceš. Jde ti o to posraný kvantový zrcadlo? Ukaž se a já ti řeknu, kde kurva je.“
Pong se uklidnil, sklonil nože a vyplivl slinu. Nastala výrazná pauza, ve které byla slyšet jen hudba mejdanu.
„Kde je zrcadlo?“ vynořil se dlouhovlasý týpek v oblečení konce devatenáctého století.
„Ty jsi Jack Rozparovač?“ zeptal se Pong.
„Ano. Kde je zrcadlo?“
„Proč ho chceš?“
„Šikmooká nulo, jak se opovažuješ mě obtěžovat svými otázkami. Řekni mi, kde je kvantové zrcadlo,“ hlas Jacka Rozparovače poněkud zhrubl a jeho oči se rozsvítily, ale poněkud jinak než místním šedivákům.
„Já nejsem žádná šikmooká nula, ale do skladu pro zrcadlo si nepůjdeš. Protože tě zmrde sejmu, zabiju a seberu ti tu sračku, kterou máš kolem krku,“ nekompromisně konstatoval Pong.
„Ha ha ha. Nicotná nulo, ty se opovažuješ mě vyhrožovat. Zkus to, než odsud odejdu. Já budu žít, ty budeš hnít,“ hlubokým hlasem řekl Jack.
„Kreténe,“ zasmál se Pong a provedl kung-fu výpad. Jeho meče cílily dobře, ale Jack je bleskurychle vykryl, vytrhl Pongovi z rukou oba meče, srazil ho k zemi a zamířil proud energie ze zařízení ve své dlani k Číňanově hlavě.
„Kdo je teďka kretén, nulo? Jediný, co tě zachránilo před smrtí je, že musím rychle zmizet pryč. A vy dva tam vzadu, ani to nezkoušejte, jestli chcete žít,“ řekl Jack, vypnul proud z dlaně a rychle zmizel.

Jack Rozparovač vešel do skladu. Celkem suverénně, protože si byl jist sám sebou, došel až k zrcadlu, kde si sundal z krku ovladač. V tu chvíli ji schytal ze Zat'nik'atelu a v křeči se svalil k zemi.
Plukovník O‘Neill a jeho společníci vyšli ze svých skrýší.
„Kdo ty seš?“ zeptal se O‘Neill.
Jack Rozparovač pomalu vstal, oprášil se, zasmál a zasvítil očima.
„Plukovník Jack O‘Neill, Teal‘c, Daniel Jackson a Samantha Carterová. Vás bych tady skutečně nečekal.“
„Goa'uld, já věděl, že tu nějakej prevít bude. Ty seš kterej?“ zeptal se otráveně plukovník.
„Ba'al. Já jsem Ba'al a už jsme se setkali,“ odpověděl Jack alis Ba'al.
„Tak to seš zase ty. Uvíznul si tady s náma, co?“
„Plukovníku O‘Neille, už to tak vypadá. Co chcete dělat? Zabít mě? Můžeme odsud všichni zmizet a účty srovnáme doma,“ řekl Ba'al.
„Ba'ale, to nepůjde. Můžeš jít s námi, ale potřebujeme ten ovladač. Nemůžeme ti ho nechat.“
„Tak si pro něj pojďte,“ zasmál se Ba'al a zapnul ochranný štít právě v okamžiku, kdy Teal‘c podruhé vystřelil ze své ruční zbraně.
„Teď si měl umřít,“ řekl.
„Ale neumřel jsem,“ odpověděl Ba'al.
„Vskutku.“

Střelba z ručních zbraní nepomáhala, ochranný štít pohlcoval energii kulek a Ba'al zapnul kvantové zrcadlo. Začal přepínat jeden obraz za druhý a hledal správnou realitu.
Jack s Teal‘cem se ho pokusili zastavit silou, ale odhodil je daleko ke stěně skladu. Vše už vypadalo ztracené a ovladač nezískají, protože Ba'al našel co hledal a chystal se otočit s nějakým proslovem.
Jenže otočku nedokončil, protože mu najednou odpadla hlava od trupu.
Tělo se skácelo na podlahu a odhalilo Ponga, držícího v rukou strunu.
„Pánové, já nemám strunu příliš v oblibě, protože je kurevsky zákeřná, ale tenhle zmrd si nic jinýho nezasloužil.“
„Vskutku,“ řekl Teal‘c.
Plukovník O‘Neill se sehnul a sebral ovladač.
„Ty už ho stejně nebudeš potřebovat,“ pohlédl na Ba'alovu mrtvolu.
„Helejte, nebudete mít nějakej průser, že ho Pong zabil?“ zeptal se Karlos držící v ruce láhev.

„Jacku, už leze ven!“ křikla Sam. Než O‘Neill zareagoval, vystřelil potřetí Teal‘c a uškvařil goa'ulda.
„Nebudeme mít průser. Beztak to byl jeden z jeho klonů a nesetkali jsme se sním naposledy,“ odpověděl plukovník.
„Vidím, že máte hotovo. Co takhle jít konečně zapařit?“ vstoupil do skladu Kapitán Blázen s jointem v ruce a následován Marilyn Monroe, která opatrně nahlédla dveřmi dovnitř.

„To je pravá Marilyn, žádnej klon?“ zeptal se plukovník.
„Je,“ odpověděl Blázen. Plukovník O¨Neill ji obešel a prohlédl ze všech stran.
„Neuvěřitelný. Je pravda, co se povídá o presidentu Kennedym?“
„Co by se o něm mělo povídat, plukovníku?“ usmála se.
„Všelijaký věci,“ zasmál se plukovník a nechal ji být.
„Co to znamená ‚pařit‘?“ optal se Teal‘c.
„Mejdan, párty, kalba, chlastačka, vyndavačka nebo občas i oslava. Vodkaď člověče nebohá jsi?“ zakroutil hlavou Karlos a podal mu flašku s absinthem. Teal‘c ji přijmul, přičichl si a opatrně se napil.
„To je síla, co?“ řekla vážně Karlos.
„Vskutku. Ale mě to nic neudělá, protože můj goa'uld alkohol bezpečně neutralizuje.“
„Takže se nemůžeš nikdy opít?“
„Vskutku nemůžu.“
„Ty vole, to ti nezávidím,“ smutně odpověděl Karlos.

Kapitán Blázen diskutoval s plukovníkem O‘Neillem.
„Kam byste chodili, ovladač máte, jste na svobodě a není kam spěchat. Ta vaše realita vám nikam neuteče,“ hučel Blázen.
„Musíme domů, naše Galaxie je v ohrožení a my ji musíme zachránit.“
„Galaxie počká a dlužíte nám to.“
Plukovník obrátil zoufalství oči v sloup, podíval se po své jednotce a pak zaměřil pozornost opět k Bláznovi.
„Co s vámi máme dělat, pár piv nám snad neublíží. Máte tady pivo?“
„Jasně, všechno máme,“ zasmál se Blázen, vzal plukovníka kolem ramen a prošli dveřmi zpět do psychedelických vírů mejdanu.

Párty jela a vykašenost nabrala nejvyšších obrátek. Před bednami bylo narváno a všichni poctivě šlapali kyselý zelí.

Svítalo, když Kapitán s plukovníkem hulili brko a sledovali východ oranžového slunce.
„Kapitáne, budeme muset jít. Nastal čas našeho odchodu. Fakt super párty.“
„Vskutku,“ řekl Teal‘c, kterého si nikdo nevšiml a jemuž trip šlapal na sto padesát šest procent a vlastně nebylo ani úplně jasné na co reaguje.
„Plukovníku, je to na vás. Kalba ještě chvíli pojede.“
„Kapitáne, věřím, že si ještě užijete zábavy, ale na nás spoléhá celá Galaxie v naší realitě. Jak se vůbec tahle planeta jmenuje?“
„Plukovníku, vůbec netuším a je mi to úplně u prdele. Parádně sme pokalili a sice chápu, ale je mi současně hrozně líto, že musíte za svým voláním povinností,“ obejmul Blázen plukovníka a opile se rozbrečel. O‘Neill ho plácal po zádech a chvíli konejšil. Kapitán byl k neutěšení a kdyby nebylo Marilyn, která zrovna náhodou přišla, brečel by ještě další hodinu. Opatrně ho odtrhla od plukovníka, po kterém loupla lascivní pohled a odtáhla si svého Kapitána někam mezi stromy do křoví.

Plukovník O‘Neill se naposledy rozhlédl, vzal za ruku do neznáma zírajícího Teal‘ca a zamířil do muzejní haly najít zbytek svého týmu.
„Danieli, Sam, musíme jít,“ křičel jim do obličejů, ale nikdo z nich nevnímal.
„V čem zase jedou,“ pomyslel si a ani se s nimi moc nepáral, přivázal je provázkem k Tealc‘ovi a odvedl jako malé děti do skladu s kvantovým zrcadlem.
Zapnul ovladač, chvíli přepínal realitní kanály, než zastavil u jednoho, který mu byl povědomý. Hlavou mu prolétlo něco ve smyslu, že se snad trefil a nevyleze v nějakým ještě větším průseru než jsou nyní, postupně natlačil členy své jednotky do zrcadla, aby prošel jako poslední.

1 2 3 4 5 6 7 8