Nasedli a nechali se odvézt k jednomu ze skladišť na periférii. Vystoupili z vozu a vydali se k plechové budově s malými dveřmi s okénkem. Blázen zaklepal, v okénku se odsunul kryt a objevila se tvář, která si prohlédla Blázna a jeho společníky. Krytka se opět zavřela a ozval zvuk odemykaného zámku. Dveře se otevřely, za nimi stál jeden Martenových pracovníků v modrácích a naznačil, že mají jít dovnitř.

Prošli krátkou chodbou, než se ocitli ve skromně vybavené kanceláři, kde byl jen stůl, křeslo, židle a pohovka. Zde již čekaly tváře, které znal z předchozích schůzek.
Blázen obešel tři sedící muže, podal si s nimi ruku a pozdravil jejich postávající ochránce. Přišel k nim a ukázal rukou k ve střehu stojícímu Pongovi.
„To je Pong.“
Ten pochopil o co kráčí, tak pozvedl ruku a usmál se.
Jeden ze sedících mužů se zvedl.
„Blázne, čekáme jenom na klienta. Je na cestě.“
„Počkáme, kdo to je? Marten byl takovej tajuplnej.“
„Nevíme, někdo novej.“
„Tak to nemáte asi radost, že tu jsem s váma, co?“
„Abych byl upřímnej, tyhle sezení jsou zbytečný mezičlánek.“
„To bych si mohl vysvětlit i tak, že já jsem takovej zbytečnej mezičlánek,“ zasmál se Blázen.
„V podstatě jo,“ zamyslel se muž na chviličku, „zboží byste mohl předat nám a my bychom si odbyt zařídili sami. Debilní dohoda.“
„Dohodu znáte, dávám vám dobrou cenu a na oplátku chci kontakty. Marten souhlasil, tak s tim nic nenaděláte.“
„Nechápu, proč Marten na takhle podělanou dohodu přistoupil.“
„Asi dobrej matroš,“ zasmál se Blázen a podíval se na Ponga s Kokotem. Kokot mlčel, nehýbal se a Pong byl stále ve střehu.

Společnost umlkla, muž se vrátil na pohovku a čekalo se několik minut, než vstoupila postava v černé kápi a spolu s ní tři muži v černém s kuklami na hlavě.
Sedící muži se postavili, Blázen kouřil joint a klepal popel na zem.
„To fakt dobře voní,“ řekla postava v černé kápi. „Můžu ochutnat?“
„Jo, jasně,“ odpověděl Blázen a podal postavě jointa. Ta natáhla ruku v černé rukavici, převzala brko a vložila do temného stínu pod kápí, kde obvykle bývá obličej. Nějakou chvíli bylo slyšet slastné popotahování z cigarety, pak se vyvalil dým, ozval se kašel a ďábelský chechot. „Ty vole, ta kope.“
„Kope, vo tom žádná. Já sem Blázen,“ řekl Blázen.
„Negr, jméno mý,“ řekla postava, sundala kápi a odhalila černocha s dlouhými dredy.
„Poser mě,“ řekl Blázen, „taky ze Země?“
„Jasně, ale už dlouho sem doma nebyl. Nejsem příliš vítán,“ zasmál se Negr, „ale abychom se příliš nezdržovali, předpokládám, že zboží je tradičně vzadu v kontejneru.“
Blázen se podíval na Ponga a ten jen lehce kývl hlavou.

„Negře, ty znáš tohle místo a tyhle lidi?“ zeptal se Kapitán.
„Jasně, že znám. Obchodujeme spolu už dlouho,“ odpověděl Negr.
Blázen se otočil k muži, se kterým hovořil a zeptal se ho, jestli mu náhodou nelhal s tím, že klienta údajně nezná. Chlap pokrčil rameny.
„Já sem říkal něco o zbytečným mezičlánku v řetězci.“
„Negře, vo co se snažíš?“ otočil se Blázen zpět k černochovi.
„Já? Vo nic, přijel jsem si pro hulení a seznámit se s novou postavou na scéně,“ zasmál se Negr.
„A dál, Negře?“
„No dál. Dál sem měl v případě, ža tahle parta debilů něco zkurví, nabídnout spolupráci a pak tyhle ty kokoty pozabíjet.“

Jak to řekl, všichni sebou cukli, Blázen zvedl ruce a zařval.
„Klid, všichni jednou umřete, ale teď ještě ne. Chci vědět, co mi nabídne a podle toho se rozhodnu, jak budem postupovat dál.“
„Co mi Negře nabídneš?“
„Spolupráci, odpadne zbytečnej mezičlánek.“
„Co z budu mít z toho, když zradím dohodu, kterou mám?“
„Pohodu, ne? Víc bohatství,“ řekl stručně Negr.
„Za to, že podrazím partnera? Podíly máme všichni celkem férový, tak proč?“
„Voni mi říkali, že se tebou milej Blázne bude potíž. Prej si tak retardovaně poctivej, až to bolí.“
„Kdo voni?“ zeptal se Blázen.
„To ti říct nemůžu.“
„Když nemůžeš, tak nemůžeš. Co dál?“
„Dál už nic, budeme tě muset zabít, protože už máme to, co jsme chtěli a cenu pro nás nemáte žádnou.“
„Negře, to je škoda, když tě ušetřím, řekneš mi, kdo tě najal a pak můžeme zkusit obchodovat. Co ty na to?“ navrhl Blázen.
„Lákavá nabídka, ale nemůžu ti říct, pro koho dělám. Navíc odměnou konkurovat nemůžeš, tady je zbytečný jakkoliv dál debatovat,“ odpověděl Negr.
„Hm, v tom případě je jasno. Pongu, jak to tak vidím, užiješ si zábavu,“ řekl Blázen, podíval se po Číňanovi, který už byl připraven a nikdo si vlastně ani nevšiml, že se během rozhovoru těch dvou, nenápadně pomalu přesunul za muže v černém, kteří si to uvědomili právě v okamžiku, kdy Blázen přestal mluvit. Jenže bylo už pozdě, Pongovy meče se zaleskly a rychle našly své první dva cíle.

Na okraji stojící muži v černém ani nezaregistrovali, že se za nimi objevil Pong a jeho meče, které projely krajními klíčními kostmi jako máslem a pokračovaly jedním žebrem za druhým. Roztrhaly orgány, až se zarazily o pánve a Pong je trhnutím vytáhl. Zvedl meče, ze kterých odkapávala rudá krev, nad hlavu a příšerně zařval jakýmsi čínským řevem.
Zbývající muž v černém, který byl původně uprostřed, se otočil, aby se připravil k odražení útoku, avšak spatřil jenom smrt. Stačil rukou sáhnout po rukojeti meče, ale ruka už čepel z pouzdra nevytáhla, protože jeho oči vyslaly do mozku obraz pohybujících se dvou čepelí, mířících k jeho krku. Ucítil zvláštní prudkou bolest, přestal cítit tělo a měl podivný pocit, že padá. Periferním viděním zaregistroval stín, otočil tím směrem oči a uviděl své vlastní tělo bez hlavy, padající k zemi. Pak vše zhaslo a ztichlo.

To vše proběhlo asi ve dvou a půl sekundách, takže kromě Blázna zůstala společnost celá zkoprnělá. Než se stačily gorily vzpamatovat, Blázen promluvil.
„Klid frajeři, jestli se nebudete bránit, všechno půjde rychlejc a já odsud brzo vypadnu. Pongu, Negra znehybni, pak vyřeš tamhlety šašky, co se vydávaj za opice a tuhle svatou trojici nech nakonec, s nima si ještě promluvím.“
„Šéfe, kurva rád,“ zasmál se Pong a přeťal mečem Negrovi obě Achillovy šlachy.
Dredatýmu černochovi se podlomily nohy, spadl na kolena a ruce. V tu chvíli Pong zarazil své meče do jeho dlaní, citlivě se vyhnul tepnám a žilám a přeťal několik kůstek. Černoch zařval, Pong ho chytil za jazyk a naznačil mu, že bude lepší mlčet. Pak se podíval směrem k pěti chlapům ochranky, kteří konečně pochopili, která bije a rozestavili se do bojové pozice.