Výtah s malým trhnutím najednou zastavil. Dveře se otevřely a objevila se před nimi spoře osvětlená a rozšiřující chodba, na jejímž konci se rýsovaly dvojkřídlé dveře.
Vystoupili z kabiny a automatika zvýšila jas světla. Zamířili k dveřím, které viděli před sebou a jak se pohybovali chodbou vpřed, počítač zvyšoval úroveň osvětlení a za nimi opět snižoval.
„To je jak na diskotéce,“ okomentoval světla Jack a rozhlížel se po hladkých stěnách jeskynní chodby. Světlo odrážející se od krystalů křemene vytvářelo efekt hvězd. Došli ke dveřím a tentokrát nikde neviděli jakýkoliv ovládací panel. Než se však rozhodli začít cokoliv vymýšlet, dveře se samy otevřely.
„Asi fotobuňka,“ řekl stručně Jack.

Vstoupili do rozlehlé místnosti, která se pomalu rozsvěcovala a před nimi se objevoval rozlehlý prostor.
„Ty vole, kde to zase sme,“ prohlásil Pong.
„Hele, támhle je bar!“ vykřikl Jack radostně a rozběhl se směrem, kde viděl něco jako barový pult, stoličky a hlavně skleněnou vitrínu s lahvemi, které již znal z kuchyně.
„Jacku, Jacku, ser na to, ještě tě potřebujeme střízlivýho,“ vykřikl Blázen za Jackem, jenže toho už nešlo zastavit. Obešel barovej pult a sáhl po první láhvi, která byla nejblíž. Labužnicky otevřel, přičichl k uzávěru a pořádně si lokl.
„Ta píše, takovou pálenku je radost ochutnat,“ začal obsah láhve přelévat do své placatky. Co se nevešlo, to na ex vypil.
Blázen s Urghou ho nechali být a věnovali se terminálu počítače, který byl hned vedle dveří. Protože nerozuměli symbolům, vydumali hovno a tudíž nechali počítač počítačem a šli za Pongem, který se šel posadit k nejbližšímu stolu s několika židlemi. Vytáhl z vnitřní kapsy svoji narkotašku, z ní vyndal šňupátko a pytlík s několika krystaly methamfetaminu a začal jeden z nich drtit kovovou kartičkou. Blázen a Urgha se k němu posadili, Kapitán vyndal hulení a začal připravovat marihuanu ke kouření.

„Nejsou tady nikde popelníky,“ postěžoval si Blázen a smetl na zem zbytek tabáku se zeleným bonusem, který se mu nevešel do jointu. Zapálil, natáhl do plic a slastně vyfoukl opojný kouř. Pong potrápil své nosní dutiny kvalitním severokorejským pervitinem a zvedl se od stolu.
„Šéfe, šlape jak hodinky,“ energicky přešlapoval na místě a těkal očima po místnosti. Najednou ustal a začal ukazovat rukou úplně do zadní části. „Ššéfe, támhle někdo je!“ vykřikl.
„Ty tvoje halucinace debile. Máš to z toho sajrajtu, kterej bereš,“ odbyl ho Blázen a věnoval se své marihuanové cigaretě.
„Šéfe, já si nedělám prdel a halucinace žádný nemám, já sem mistr Kung-fu!“ křičel Pong a ukazoval stále stejným směrem.
Blázen a Urgha se otočili, aby se podívali směrem, kterým ukazoval Pong. Viděli kout s intimním osvětlením, kde byl stolek a u něj spatřili dva stíny.
„Co? Co to tam kurva je?“ zamumlal Blázen a zvedl ze židle, aby se podíval pořádně. Spolu s ním vstala Urgha a vydala se do tmavého koutu.

„Kapitáne, sou tady nějací dva divní zmrdi!“ zavolala směrem k Bláznovi.
„Šéfe, já říkal, že tady někdo je,“ konstatoval vyjetě Pong.
Blázen se podíval, kde je Jack. Ten se věnoval svým novým láhvím a nevypadal, že by ho v tuto chvíli zajímalo cokoliv jinýho.
„Jdeme blíž, Pongu.“
Přišli k Urghze, která mlčky zírala a nedutala. Jen ukazovala rukou ke stolu ve stínu.
U stolu seděly dvě postavy a zíraly.
„Přišli jsme v míru,“ řekl Blázen a čekal jak zareagují sedící postavy.
Postavy mlčely a nic neříkaly.
„Přišli jsme v míru,“ zopakoval znovu Blázen a udělal dva kroky směrem k sedícím postavám.
Stále se nic nedělo a postavy jen tiše sledovaly příchozí.
„Co to je za kretény?“ opilým hlasem řekl Jack, který se přišel podívat, na co to Blázen zírá.
„Nevím Jacku, nějací tiší bratři,“ odpověděl Kapitán, vydal se ke stolku a Pong ho následoval.
„Počkej Pongu tady, ať je nevyplašíme,“ otočil se k němu Blázen.
„Šéfe, co když vás budou chtít zabít? To nesmím dovolit,“ odvětil Pong.
„Okej Pongu, ale prosím tě drž zatím hormony v klidu, ať je nevyplašíme,“ zakončil debatu Blázen a opět udělal několik kroků směrem k postavám.

Jedna z nich se zvedla ze židle a zírala na dvojici. Blázen s Pongem viděli, jak natáhla ruce dopředu a kolébavou chůzí se k nim začala přibližovat. Jak vystoupila ze stínu, všimli si, že je celá obalená fáčem, který viděli ve skladišti. Postava byla zabalená jako mumie a stále se přibližovala s podivným mručením vycházejícím z míst, kde obvykle hlava mívá ústní otvor.
Pong se napružil a skočil mezi ofačovanou postavu a Kapitána, vytáhl nůž a zaujal útočný kung-fu postoj.
„Pongu, klid,“ řekl Blázen a zvedl ruce na znamení, že nechce žádný boj. Napřažené ruce mumie se stále přibližovaly a Pong se neudržel. Udělal jeden ze svých kung-fu triků s nožem a ruka „mumie“ odpadla na zem. Postava se zastavila a podívala se směrem k druhé, stále ještě sedící.

Všichni chvíli mlčeli. Nejspíš každý čekal, co se nastane. Najednou se sedící postava zvedla a pomalým krokem také vystoupila ze stínu intimity. Všichni poznali hlavu, kterou už viděli ve skladišti. Byl to zkurvenej robot a přibližoval se. Pong udělal dalších pár kung-fu triků a zůstal stát s napřaženýma rukama. Blázen si robota prohlížel od spodu až k hlavě. Na nohou měl sandále a bílé ponožky, nohy zakrývaly šedivé kalhoty neurčitého střihu a pod bílým nátělníkem se rýsovaly prsní svaly a břišní pekáč. Úzká malá ústa, tenký knírek pod nosem, který by se dal označit za velmi slizký a velké odstáté uši dávaly syntetické tváři vzdálený dojem člověka. Tmavé oči a vojenský sestřih dokreslovaly úchylný dojem z celé postavy.
Robot se od nich zastavil asi na vzdálenost tří metrů, zvedl ruce a vydal podivný chrčivý zvuk. Bláznova posádka se na sebe podívala, Urgha s Jackem rameny naznačili, že neví co podniknout a Pong naznačil útok.
Kapitán Blázen zvedl ruce na znamení míru a znova zopakoval, „přišli jsme v míru a nechceme vás zabít.“
Robot opět cosi zachrčel a bylo vidět, že si Kapitána prohlíží. Najednou se jeho oči zastavily na Bláznově ruce, kde byl vypálený cejch z obelisku. Šáhl do kapsy kalhot a vyndal malou kuličku. Pohybem ruky naznačil, že si ji má Kapitán dát do ucha a podal mu ji. Blázen si kuličku chvíli prohlížel a pak vložil do ucha. Ucítil prudkou bolest, zamotala se mu hlava a ztratil rovnováhu, když kulička prošla středním uchem. Pak náhle bolest zmizela. Robot zase cosi zachrčel a začal zvracet olej.
„Tak už víme, kdo udělal ten bordel dole v suterénu,“ zachechtal se Jack.
Z robota vyšel chrčivý zvuk a Kapitán Blázen mu rozuměl.